Nedostatek strojvedoucích provází konkurenční boj na železnici již léta. Nadcházející zemětřesení, kdy alternativní dopravci – konkurenti Českých drah – v prosinci převezmou větší množství rychlíkových a regionálních linek, situaci ještě zvýraznilo. Zatímco vozidla pro své nové spoje dopravci vesměs již mají (nebo je budou mít v dohledné době), strojvedoucí se snaží přílákat slibem vysoce nadprůměrných platů i organizováním kurzů pro ně.
Rychlíky z Prahy do Jizerských hor, do Písku, Kladna, z Kolína na Šluknovsko i prestižní linka Brno–Ostrava. To vše předají České dráhy v prosinci svým konkurentům. Motorové linky v Čechách přiřklo ministerstvo dopravy Arrivě, která patří německé, státem ovládané společnosti Deutsche Bahn, rychlíky na Moravě bude vozit soukromý RegioJet. S tím ale nabývá na důrazu otázka, co a hlavně kdo bude cestující vozit.
Na otázku „Co?“ jsou odpovědi již docela jasné. RegioJet nasadí klasické rychlíkové vozy a pronajme si k nim elektrické lokomotivy Vectron. Arriva pak použije starší motorové jednotky od své německé matky, které se chystá zásadním způsobem vylepšit. „Bude tady klimatizace, wi-fi připojení a také v tomto typu vlaku budou dvě toalety,“ shrnul mluvčí Arrivy Martin Farář.
50 tisíc jako základ a kurzy pro ty, kdo chtějí změnit profesi
Zatímco kolejová vozidla – když ne nová, tak alespoň ojetá – se v Evropě zatím vždy podařilo najít, se strojvedoucími je to horší. Dopravci tak lákají nové zaměstnance hlavně na vysoké mzdy. Arriva nabízí základní mzdu 50 tisíc; shodně vysoká je podle webu Zdopravy.cz i nabídka RegioJetu. To je o deset tisíc více, než dosud podle údajů Drážního úřadu velcí dopravci v průměru dávali.
Nejde přitom jen o snahu strojvedoucí přetáhnout, alternativní dopravci si začali vychovávat i své vlastní lidi. Arriva zahájila 1. července dvouměsíční kurz, na jehož konci by měla mít nové zaměstnance schopné usednout do kabiny strojvedoucího a odvézt cestující třeba z Prahy do Tanvaldu. Zkoušky z teorie budou adepti na strojvedoucí skládat na konci prázdnin.
Přihlásili se lidé, kteří dosud pracovali v rozličných oborech – lesnická inženýrka, čerství absolventi, řidiči kamionu nebo třeba stevardka, která ve vlacích již jezdila, ale v jiné pozici. „Byla možnost dál růst, zvýšit si kvalifikaci. Je to příjemné povolání, líbí se mi to,“ zdůvodnila stevardka Kamila Zamyslická, proč se chce přesunout z oddílu pro cestující do kabiny.
Kdy pojede vlak? Začíná být jasno
Dopravci potřebují nejméně sedm set lidí a nejde jen o strojvedoucí. Slibují, že na rychlíkové linky přinesou nové doplňkové služby, v prvé řadě to má být catering. Na cesty z Prahy do Písku nebo Mladé Boleslavi se cestující dosud museli zásobit na nádraží, od prosince by měli jídlo sehnat i za jízdy. Plno ale ještě není ani zdaleka. „Aktuálně, co se týče obsazených pozic, máme pokryto přes padesát procent. Nábory běží naplno,“ shrnul mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.
V prosinci, kdy začne platit jízdní řád pro rok 2020, začnou alternativní dopravci nově jezdit i na některých regionálních linkách ve Zlínském, Pardubickém a Libereckém kraji, i zde si ukrojí největší sousto Arriva, své pozice posílí také soukromý Leo Express. Jen ministerstvo dopravy, které objednává rychlíky a expresní vlaky, ušetří díky novým smlouvám asi miliardu korun ročně.
Jak by měly vlaky v příštím roce jezdit, již zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Jde o první návrh, který se ještě bude měnit po připomínkách, jež kraje a stát dostanou. Ministerstvo ale již připustilo, že předávání jednotlivých linek může přinést i potíže. Podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) ale „České dráhy budou hledat řešení pro tyto mimořádné situace“.
