Kraje i stát rozdělily železničním dopravcům zakázky na příští léta, někdy třeba jen dvouleté, často ale i desetileté. Hlavně u těch dlouhodobých požadují za své peníze zásadní změny. Dále by tak měla ubývat stará kolejová vozidla a nahrazovat je mají buď zcela nové, nebo alespoň zánovní vozy a motorové jednotky.
Železnici čeká proměna. S nástupem nových dopravců přijedou i nové vlaky
UDÁLOSTI: Soukromí dopravci rozšiřují vozový park (zdroj: ČT24)
České dráhy v současnosti hledají dodavatele zhruba 150 nových souprav – elektrických, dieselových i netrakčních jednotek. Navíc z Německa koupily několik starších motoráků, které by i tak měly výrazně vylepšit komfort cestování na vedlejších tratích. Stejně jako dnes používané Regionovy jsou nízkopodlažní, ale na rozdíl od nich mají pokročilejší podvozky či klimatizaci.
Jednotky Stadler GTW, které dříve jezdily v barvách DB například u Berlína, budou nově nasazovat České dráhy v Olomouckém kraji
Podobným způsobem budou fungovat i další dopravci, jejichž postavení na českém železničním trhu od letošního prosince významným způsobem zesílí. Nové zakázky získali od Pardubického, Zlínského, Ústeckého a také Libereckého kraje.
Nejúspěšnějším z konkurentů Českých drah byla Arriva. Ta není soukromým dopravcem, prostřednictvím Deutsche Bahn ji ovládá německý stát, a nově převezme drahám několik linek v Libereckém a Zlínském kraji a navíc některé motorové rychlíky v Čechách.
A také její provoz bude stát na ojetých motorových jednotkách z Německa. „Budeme potřebovat zhruba 60 vlaků,“ vyčíslil mluvčí Arrivy Martin Farář.
Původně německé motorové jednotky řady 628 resp. 845 se staly u alternativních dopravců jedním z nejoblíbenějších vozidel. Kromě Arrivy je provozují i GW Train Regio a na Slovensku i Regiojet.
Půjdou hned ze dvou zdrojů. Jedním je mateřská Deutsche Bahn, která přenechá české Arrivě další motoráky podobné těm, které již cestující znají například z linky Praha–Nitra. Ty ovšem příliš velký pokrok nepředstavují, oproti Regionovám mají sice lepší podvozky, na druhé straně nejsou nízkopodlažní a i jim chybí klimatizace. Arriva ale částečně sází i na novější motoráky typu Alstom LINT, které dříve jezdily v Německu v barvách Transdevu (dříve Veolia Transport).
Jejich českým provozovatelem ale nebude Arriva, nýbrž Leo Express, který s částí těchto jednotek bude jezdit pro Arrivu, s částí se setkají cestující v Orlických horách na linkách z Ústí nad Orlicí do Králík či Hanušovic.
Jednotky Lint budí pozornost i díky novým technologiím. Právě tento typ se stal prvním vlakem na vodík v běžném provozu. V Česku ale bude jezdit klasická naftová verze.
Leo Express zatím v Česku vypravuje komerční vlaky bez veřejné objednávky, na které nasazuje elektrické jednotky Stadler FLIRT. I ty by se ale v budoucnu mohly objevit na některých spojích v Pardubickém kraji. Již totiž vzniká jejich náhrada pro dálkové spoje. Leo Express si objednal nové elektrické jednotky v Číně u tamního největšího výrobce CRRC.
„Světově největší výrobce vlaků byl připraven s námi spolupracovat od bílého papíru a vyvinout spolu s námi nový vlak,“ podotkl generální ředitel Leo Expressu Peter Köhler.
Jednotka od CRRC vyráběná pro Leo Express
Kromě Arrivy a Leo Expressu získá od prosince nové zakázky na železnici také Regiojet. Jednak začne jezdit v Ústeckém kraji, kde zprvu nasadí podobné motorové jednotky, s jakými dnes jezdí Arriva, jednak u něj stát objedná rychlíky spojující Brno s Ostravou. Co bude jezdit na nich, není zatím zcela jasné. Již počátkem roku vzbudily pozornost vozy PuMA, které dříve jezdily na regionálních vlacích v Německu a které si Regiojet nechal přivézt do Česka. Dopravce potvrdil, že je testuje, ale není zatím zřejmé, zda je skutečně využije. Mluvčí společnosti Aleš Ondrůj uvedl, že dopravce vozidla „pořizuje“. „Počítáme s investicemi v řádu miliardy a více korun,“ dodal.
Konečně jednu menší novinku představil již na sklonku zimy také dopravce KŽC, který jezdí na několika kratších linkách ve středních Čechách. Na trasu z pražského Masarykova nádraží do Čakovic začal vypravovat Mravence, což je slovenská parafráze českých Regionov. Podobně jako v jejich případě jde o modernizaci starých motorových vozů řady 810 vyráběných v 70. a 80. letech ve Vagónce Studénka. Zůstala jim jejich největší slabina v podobě jednonápravových podvozků, dostaly ale mnohá vylepšení včetně klimatizace nebo toalet s uzavřenou odpadovou nádrží.
- Alstom LINT (Leo Express, Arriva)
- Motorové jednotky Coradia LINT (tj. leichter innovativer Nahverkehrstriebwagen – lehký inovativní motorový vůz pro místní dopravu) vyrábí Alstom od roku 1999. Postupně vznikly čtyři délkové verze, takže je v nabídce jednak jednočlánkový motorový vůz, jednak dvoučlánkové i tříčlánkové jednotky.
Spolu s jednotkou Desiro od Siemensu se staly linty jedněmi z nejúspěšnějších moderních nízkopodlažních dieselových jednotek. Zatímco ale Siemens svůj někdejší bestseller již nenabízí, Alstom modernizované linty vyrábí dodnes. Čeští cestující se s nimi mohou setkat například na Chebsku, kam zajíždějí z Německa.
Leo Express má pronajaté verze LINT 27 (jednočlánkový motorový vůz) a LINT 41 (dvoučlánková jednotka), přičemž čísla udávají délku v metrech. Vejde se do nich 70 resp. 120 sedících cestujících. „Všechny jednotky jsou nízkopodlažní, klimatizované, vybavené Wi-Fi připojením a zásuvkami včetně USB,“ uvedl mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. V Česku by měly být schválené pro 120kilometrovou rychlost. - Stadler GTW (České dráhy)
- Další z jednotek z německého výprodeje posílily vozový park Českých drah. Jde o dieselovou verzi Stadleru GTW 2/6 (GTW značí Gelenktriebwagen – kloubový motorový vůz) z přelomu století, jde tedy o současníka starších lintů a desir. Původně tyto jednotky jezdily u DB jako řada 646.
Stadler GTW je ovšem celá rodina vozidel, která se vyznačují modulární stavbou se samostatným hnacím článkem. Do skupiny GTW patří například i současná generace tatranských električek nebo motorové jednotky, které pořídila slovenská ZSSK krátce po nich.
V případě řady 646 jde o dvoučlánkové nízkopodlažní klimatizované jednotky s maximální rychlostí 120 km/h. - Regiosprinter (Länderbahn, AŽD + již nyní GW Train Regio)
- Na některých tratích se s příchodem nových dopravců začaly objevovat zvláštní jednotky, které lze považovat za pionýry nízkopodlažní konstrukce regionálních vlaků. I jednotky Regiosprinter mají původ v Německu. U nás po nich sáhl nejprve dopravce GW Train Regio, který si je pořídil k provozu na šumavských lokálkách, nyní se připojila i AŽD, jež je chce provozovat na Švestkové dráze v severních Čechách. Navíc je v Ústeckém kraji nasadí i Länderbahn, který začne jezdit na Lounsku.
Opět jde o jednotky z 90. let, vyráběl je Düwag, který v té době již patřil Siemensu. Nástupcem regiosprinterů se staly jednotky Desiro.
Jde o tříčlánkové jednotky, krajní články mají jednonápravové podvozky, zatímco střední článek má dvounápravový podvozek. Maximální rychlost regiosprinterů činí 120 km/h, jejich hlavní devizou ale je rychlá akcelerace. - Jednotka 628 (Arriva, Regiojet + již nyní GW Train Regio)
- V současnosti nejrozšířenějším zástupcem ojetých motoráků ze zahraničí je v Česku německá řada 628, kterou mají ve svém vozovém parku hned tři dopravci – GW Train Regio, Arriva (ta po větších úpravách jako řadu 845) a Regiojet, byť ten s nimi zatím jezdí jen na Slovensku.
Konkrétně jde o podtyp 628.2, který vyráběl Düwag ve druhé polovině 80. let. Nelze v jejich případě hovořit o moderních vozidlech, zastupují však generaci drážních vozidel, kterou čeští výrobci prakticky vynechali. Politicko-hospodářské okolnosti zabránily v 70. letech vývoji velkého motorového vozu, čím vznikla ve vozovém parku ČSD kritická díra, již nakonec zaplnily stovky malých, nepohodlných motoráků řady 810. Až nyní ji zaplňují jednotky z německého výprodeje.
Dvoučlánkové jednotky 628 nejsou nízkopodlažní ani klimatizované, nemají ani dvoukřídlé nástupní dveře (ty dostala až vylepšená verze 628.4 z 90. let). Dosahují rychlosti až 120 km/h. - Mravenec (KŽC)
- Asi nejskromnější z vozidel, která se chystají nebo v poslední době vyjela na české koleje, je Mravenec neboli motorová jednotka řady 813.1. Dvoučlánkovou jednotku vytvořily z původního motorového vozu 810 a odpovídajícího přívěsného vozu ŽOS Zvolen, které v minulosti prováděly podobné rekonstrukce pro slovenského dopravce ZSSK. Podobně jako jednotky Regionova z produkce šumperského Parsu – které mají stejný původ – jsou Mravenci dvoučlánkové, částečně nízkopodlažní jednotky. Jsou klimatizované, maximální rychlost činí 90 km/h.
I když příchod alternativních dopravců na další regionální linky přinese na české koleje více nových vozidel, nelze pominout, že již v uplynulých deseti letech se situace na mnoha místech výrazně změnila. V západních Čechách k tomu pomohly hlavně dieselové jendotky Link od polské Pesy, které provozují České dráhy pod komerčním jménem Regio Shark. Ve severovýchodních Čechách a na Vysočině zastaly tentýž úkol motorové vozy od Stadleru provozované pod názvem Regio Spider a napříč republikou se začaly objevovat také elektrické Regio Pantery.
Zároveň ale v regionální železniční dopravě zní dodnes i ozvěny 70., ba i 60. let například v podobě elektrických jednotek, které přežívají na Ostravsku i Brněnsku a zůstávají i po půlstoletí nenahraditelné.
obrázek