Česká železnice již není skanzen, nové lokomotivy jsou ale stále v menšině

Nahrávám video

Vectron, Traxx, Emil Zátopek, případně také Taurus a Hercules. Tak se jmenují celebrity současné české železnice – jsou to moderní lokomotivy, které si dopravci koupili nebo pořídili na leasing v posledních deseti letech. Představují symbol toho, že se železnice mění po vzoru Rakouska či Německa, ale také symbol toho, jak pomalu to jde. Nových lokomotiv jsou desítky, těch „made in ČSSR“ stále jezdí stovky.

Česká železnice zažila v 90. letech pád z pozice páteře znárodněného průmyslu do pozice nespolehlivé „socky“, kterou pohrdali cestující i nákladní přepravci, a jen se čekalo, až se všechno rozpadne a zruší.

Musíte se podívat, jak železnice fungovala. Až do poloviny nultých let byla v útlumu. Spíše se snižovaly výkony, počty cestujících se rok od roku snižovaly, vozilo se méně zboží.
Jiří Schmidt
technický ředitel Regiojetu

Dědictví této doby je patrné dodnes. České dráhy musely léta přežívat s tím, co měly před rokem 1989, maximálně 1991, kdy dojížděly poslední zakázky připravené ještě před revolucí. Zatímco vozy procházely alespoň v menších sériích modernizacemi, lokomotivní park se prakticky neměnil. Když dráhy potřebovaly lokomotivy pro rychlost 160 km/h, upravily převod strojů z konce 70. let. Když se rozbila lokomotiva ze 70. let, zaskočila za ni lokomotiva z 80. let.

Dnes je situace přece jenom jiná. Tratě doslova praskají ve švech, jezdí více vlaků než kdy dříve, přibývá cestujících i zboží. A s tím se také objevují nové lokomotivy. Jejich nástup je ale otázka až posledních deseti let. Nejprve začaly v Česku jezdit nové lokomotivy od Siemensu – elektrické taurusy a motorové herculy. Ty však zprvu jezdily v barvách zahraničních dopravců, až později si je pořídily i české společnosti provozující nákladní dopravu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zátopek, Vectron a Traxx představují první linii, je jich však stále docela málo

Od roku 2010 pak začala v Česku jezdit zbrusu nová lokomotiva i s osobními vlaky. Stroj řady 380 pojmenovala Škoda Transportation, která ho vyrobila, Emil Zátopek. České dráhy, jež si pořídily dvacet těchto lokomotiv, s nimi však nejsou úplně spokojeny. „Některé závady se nadále objevují častěji, než bychom u moderních lokomotiv očekávali,“ uvedl již dříve mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. 

Od roku 2014 se v Česku začali objevovat nástupci Siemensových taurusů – lokomotivy Vectron. Jako první je do svých barev nalakoval Regiojet, který je má pronajaté. ČD Cargo třináct těchto lokomotiv rovnou koupilo a další si ještě pronajala jejich matka podobným způsobem jako Regiojet. Navíc jezdí vectrony u Unipetrolu a LTE. Regiojet letos začal rozšiřovat svůj vozový park ještě typem Traxx od Bombardieru.

Lokomotivy Vectron jezdí sice v barvách ČD, ty je ale mají pronajaté od společnosti ELL (European Locomotive Leasing)
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší

„Je to pro nás provozní nutnost. Potřebujeme moderní lokomotivy, abychom dojeli do Vídně nebo do Bratislavy,“ podotkl Jiří Schmidt z Regiojetu. Ten však není jediným českým provozovatelem těchto strojů. Traxxy jezdí také s nákladními vlaky u dopravce Metrans. „Nákladní dopravci potřebují překračovat hranice bez výměny lokomotiv a zbytečných časových prodlev,“ srovnal Jiří Schmidt.

Traxx je totiž – stejně jako Vectron, Emil Zátopek i Taurus – lokomotiva nejenom moderní, silná a rychlá a pro strojvedoucí komfortní, je to také lokomotiva schopná dojet velmi daleko za české hranice. U starých lokomotiv to vesměs možné není, v zahraničí nejsou schválené a hlavně by ani nefungovaly pod německými či rakouskými trolejemi, ve kterých je jiné napětí než v Česku.

Lokomotiva Traxx spolu se staršími stroji Českých drah v Brně
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší

Nejnovější typy lokomotiv jsou dnes možná tím, čím se dopravci chlubí nejvíce, jenomže ve skutečnosti nejde tak docela o páteř železniční dopravy. Je jich ještě docela málo. Drážní úřad registruje třináct vectronů, 44 traxxů a dvacet nových lokomotiv od Škodovky, to však není kompletní údaj. Řada moderních lokomotiv, i když jezdí v barvách dopravce, ve skutečnosti patří leasingové společnosti a je registrována jinde – nejčastěji v Německu. To je příklad vectronů Regiojetu i Českých drah. Přesto jde o desítky strojů oproti stovkám starých lokomotiv, bez nichž by se provoz zkrátka neobešel.

Esa, Peršingy i Bobiny zůstávají nezastupitelné

Nezastupitelné zůstávají u Českých drah například lokomotivy řady 362, které sice prošly několika úpravami, ale v jádru jde stále o původní stroje z přelomu 70. a 80. let. Provoz Regiojetu mezi Prahou a Ostravskem zase stále zčásti závisí na lokomotivách 162.1, které vznikly sice až v 90. letech, šlo však o výběh typu, který Škoda vyráběla od roku 1984. 

Jejich revírem jsou severní Čechy, jejich vypružení je vražedně tvrdé. Lokomotivy řady 122 slouží v Ústí nad Labem již přes 50 let
Zdroj: Martin Štěrba/ČTK

U ČD Cargo zase i po nákupu vectronů stále dožívají i stroje řady 122 z druhé poloviny 60. let. Škodovka je zkonstruovala k tomu, aby odvážely uhlí ze severočeských dolů a k tomu slouží dodnes. Je to taková železniční klasika – výkon se ovládá přepínáním odporníků a lokomotiva za jízdy skáče, čím jen potvrzuje svoji pověst stroje s tvrdým odpružením.

Na starých lokomotivách nejsou závislí jen ti největší a široké veřejnosti nejznámější dopravci. Třeba společnost IDS nedávno vzbudila pozornost zprovozněním Bobiny, jak se přezdívá lokomotivám, které elektrický provoz na hlavních tratích v 50. letech zahajovaly.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nákupy nových lokomotiv a v důsledku vyřazování těch starých ale rozhodně nekončí, naopak. Náměstek ředitele Drážního úřadu Jan Lehovec si ostatně myslí, že dopravci ani nemají na výběr. „Potřebují lokomotivu, se kterou se dostanou k moři – do Německa, do Nizozemska,“ podotkl. 

Než ale duch 60. a 70. let z českých kolejí zmizí úplně, potrvá ještě dlouho. Jenom nákladní dopravci využijí každý den okolo tisíce lokomotiv. I kdybychom počet těch nových zaokrouhlili na sto, stále by to znamenalo, že devět z deseti lokomotiv pamatuje přinejmenším Husáka, pokud ne rovnou Zápotockého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.