Zedníci a instalatéři chybí firmám i lidem. Cena jejich práce prudce vzrostla

Nahrávám video
Události: Zedníci a instalatéři chybí firmám i lidem
Zdroj: ČT24

Kvůli nedostatku kvalifikovaných lidí řemeslné práce v Česku zdražují. Na obkladače nebo instalatéra lidé mohou čekat i půl roku. A nejspíš se to jen tak nezlepší: zájem o studium těchto oborů stoupá v posledních letech jen mírně, a to i kvůli demografické křivce. Na nedostatek učňů a odborných pracovníků – a ve výsledku i řemeslníků – si stěžují nejen zákazníci, ale také zaměstnavatelé.

Za poslední čtyři roky narostla poptávka po rekonstrukcích skoro o 40 procent. Práce přibyla i malířům, zedníkům nebo třeba instalatérům. Chybí ale pracovníci. Řemeslné firmy i proto zdražují: od roku 2016 vzrostla podle zkušeností portálu, který sdružuje část firem, cena u zednických prací skoro o dvě třetiny. Třeba rekonstrukce domu pak podle dat serveru NejŘemeslníci.cz vyjde o polovinu dráž. 

Čtyři pětiny zákazníků si pak podle serveru myslí, že je těžké sehnat řemeslníka. Zhruba třem čtvrtinám nevadí připlatit si za kvalitní práci. Nespokojená s její jakostí byla čtvrtina.

Nedostatek lidí je vidět i na údajích personálních agentur: na řadu inzerovaných pozic se hlásí stále míň lidí. Třeba v roce 2010 na nabídku zareagovalo podle společnosti Profesia v průměru 22 automechaniků, o rok později ještě víc než dvakrát tolik. Loni už se ale na inzerát ozvalo v průměru jen 3,5 zájemce. Podobně se situace vyvíjela u pozicí pro svářeče, tam byl nejmenší zájem předminulý rok.

Vedle lidí, kteří potřebují řemeslníka, se s nedostatkem vyučených pracovníků potýkají i firmy. Některé se proto snaží o své zaměstnance pečovat, protože při odchodu pracovníka mají problém ho nahradit.

„Jsou dlouhé čekací lhůty na řemeslné firmy, v některých kategoriích a oborech je takřka nemožné dostat relevantní nabídku od řemeslníka. Obecně se dá říci, že je velký problém se všemi opravami a servisy,“ popsal výkonný ředitel serveru Nejřemeslníci.cz Martin Ekrt.

Učňů je málo, zájem firem enormní

Starší řemeslníci totiž odcházejí do důchodu, mladší je nestačí nahrazovat. Zájem o některé učební obory je stále minimální a na trhu práce tak chybí hlavně profese spojené se stavebnictvím. Třeba na zedníky-obkladače se loni v Česku učilo 1985 žáků, na klempíře 1024 žáků. Na tesaře to bylo necelých osm stovek a na pokrývače jen pětačtyřicet žáků.

„Zájem o žáky je veliký, skoro ty učně trhají ze školy. Potřebovali bychom víc učňů, abychom uspokojili firmy,“ potvrzuje vedoucí učitel odborného výcviku pro individuální výuku Milan Lavický.

Počet učňů
Zdroj: ČT24/MŠMT

Ještě před pěti lety bylo učňů ve školách přes 90 tisíc, loni už skoro o devět tisíc míň. „Nejmenší zájem je o takzvané střechařské obory, to znamená klempíř, pokrývač, částečně tesař,“ doplnil ředitel SOŠ Jarov Miloslav Janeček.

Ministr plánuje zavést mistrovskou zkoušku

Úbytek absolventů učebních oborů souvisí i s demografickým vývojem, teprve v poslední době se situace začíná mírně zlepšovat. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) ale nejde současný nedostatek řemeslníků vyřešit hned. Pomoci má nový předmět technika na základních školách, lepší spolupráce firem a odborných škol i zavedení mistrovské zkoušky.

„S trochou nadsázky je to jakýsi doktorát pro řemeslníka, kterým se prokáže. A bude patrné, že zákazník má co do činění s tím nejschopnějším člověkem v daném oboru,“ plánuje Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...