Řemeslníků je nedostatek a lidé nejčastěji shánějí truhláře, tesaře nebo podlaháře. Podle ředitele Střední školy polytechnické Brno Andrzeje Bartośe závisí zájem o řemeslné obory na tom, jak jsou prezentované a lukrativní. Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání vidí roli i ve vývoji populace; počty žáků podle něj už nesvedou nahradit lidi, kteří odcházejí do důchodu. O tématu se bavili v pořadu 90' ČT24.
Lidé utíkají od řemesla. Zedníka najdu za kasou, když dostane stejné peníze, říká ředitel odborné školy
„Některá řemesla opravdu vymřela, na naší škole jsme už ukončili výuku oboru sklenář, kamnář, kameník. Naopak jsou obory, kde je obrovský zájem: instalatéři, elektrikáři či truhláři,“ poznamenal Bartoś.
Problém vidí v tom udržet vyučené u řemesla - a upozorňuje na jeho finanční podmínky. „Jestliže jsou u pokladny platy dvacet pět tisíc korun, klidně tam potkám našeho absolventa zedníka. Říká, že na stavbě bral přibližně stejně peněz, ale byla tam zima, vítr, déšť, ale tady si sedí u kasy,“ nastínil poměry Bartoś.
„Když zjišťujeme, proč se jim nelíbí obor, který vystudovali, dozvídáme se, že jde o nízké mzdy a obtížné pracovní podmínky,“ potvrzuje Vojtěch, který v Národním ústavu pro vzdělávání vede oddělení zaměřené na analýzy trhu práce. Učební obory se podle něj zavírají u takových řemesel, kde nacházelo uplatnění jen málo žáků - nejde ale o jedinou proměnnou.
Těžká a špinavá práce? Omyl
„V případě kováře a vodaře jsou lidi potřeba, ale není zájem, protože jde o obtížnou a náročnou práci,“ poznamenal Vojtěch. Právě představa náročného povolání může být faktorem, který studenty odrazuje i u jiných řemesel. Ředitel polytechnické školy ale toto vnímání zpochybňuje.
„Jsem vyučený instalatér. Dnes je ale instalatér jako dítě, které si hraje s Legem, skládá potrubí do sebe a pak ho s pomocí speciálního zařízení jenom spojuje. Nenosí žádné těžké věci, není to špinavá práce, je celkem lehká a hlavně máme spoustu přístrojů, které ji ulehčují. Takže si nemyslím, že by řemeslná práce byla těžká a náročná,“ poznamenal.
„Soustružnictví dnes běží na počítačově řízených strojích, je to hezká, zajímavá, čistá práce,“ doplnil Vojtěch. Připouští ovšem, že v oblasti stavebnictví práce zkrátka fyzicky namáhává je a navíc se odehrává venku. „S tím asi těžko zápasit jinak než poskytnout dostatečné finanční ohodnocení,“ uvažuje.
Šéfka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová upozorňuje i na to, že ve vztahu k řemeslu má společnost málo viditelných vzorů, které by působily na to, že když rodiče řeší, do jaké školy dítě poslat, zváží i učňovský obor: „Nevidíme v televizi šikovné řemeslníky, vidíme tam právníky, lékaře. A od seriálů po zpravodajství se většinou mluví o nekvalitní práci řemeslníků.“
Nároky na řemeslníky přitom rostou. Z průzkumu agentury Factum vyplynulo, že zatímco dříve preferovali lidé hlavně cenu, teď si přes sedmdesát procent zákazníků vybírá řemeslníka podle kvality.