Řemeslníků je nedostatek a lidé nejčastěji shánějí truhláře, tesaře nebo podlaháře. Podle ředitele Střední školy polytechnické Brno Andrzeje Bartośe závisí zájem o řemeslné obory na tom, jak jsou prezentované a lukrativní. Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání vidí roli i ve vývoji populace; počty žáků podle něj už nesvedou nahradit lidi, kteří odcházejí do důchodu. O tématu se bavili v pořadu 90' ČT24.
„Některá řemesla opravdu vymřela, na naší škole jsme už ukončili výuku oboru sklenář, kamnář, kameník. Naopak jsou obory, kde je obrovský zájem: instalatéři, elektrikáři či truhláři,“ poznamenal Bartoś.
Problém vidí v tom udržet vyučené u řemesla - a upozorňuje na jeho finanční podmínky. „Jestliže jsou u pokladny platy dvacet pět tisíc korun, klidně tam potkám našeho absolventa zedníka. Říká, že na stavbě bral přibližně stejně peněz, ale byla tam zima, vítr, déšť, ale tady si sedí u kasy,“ nastínil poměry Bartoś.
„Když zjišťujeme, proč se jim nelíbí obor, který vystudovali, dozvídáme se, že jde o nízké mzdy a obtížné pracovní podmínky,“ potvrzuje Vojtěch, který v Národním ústavu pro vzdělávání vede oddělení zaměřené na analýzy trhu práce. Učební obory se podle něj zavírají u takových řemesel, kde nacházelo uplatnění jen málo žáků - nejde ale o jedinou proměnnou.
Těžká a špinavá práce? Omyl
„V případě kováře a vodaře jsou lidi potřeba, ale není zájem, protože jde o obtížnou a náročnou práci,“ poznamenal Vojtěch. Právě představa náročného povolání může být faktorem, který studenty odrazuje i u jiných řemesel. Ředitel polytechnické školy ale toto vnímání zpochybňuje.
„Jsem vyučený instalatér. Dnes je ale instalatér jako dítě, které si hraje s Legem, skládá potrubí do sebe a pak ho s pomocí speciálního zařízení jenom spojuje. Nenosí žádné těžké věci, není to špinavá práce, je celkem lehká a hlavně máme spoustu přístrojů, které ji ulehčují. Takže si nemyslím, že by řemeslná práce byla těžká a náročná,“ poznamenal.
„Soustružnictví dnes běží na počítačově řízených strojích, je to hezká, zajímavá, čistá práce,“ doplnil Vojtěch. Připouští ovšem, že v oblasti stavebnictví práce zkrátka fyzicky namáhává je a navíc se odehrává venku. „S tím asi těžko zápasit jinak než poskytnout dostatečné finanční ohodnocení,“ uvažuje.
Šéfka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová upozorňuje i na to, že ve vztahu k řemeslu má společnost málo viditelných vzorů, které by působily na to, že když rodiče řeší, do jaké školy dítě poslat, zváží i učňovský obor: „Nevidíme v televizi šikovné řemeslníky, vidíme tam právníky, lékaře. A od seriálů po zpravodajství se většinou mluví o nekvalitní práci řemeslníků.“
Nároky na řemeslníky přitom rostou. Z průzkumu agentury Factum vyplynulo, že zatímco dříve preferovali lidé hlavně cenu, teď si přes sedmdesát procent zákazníků vybírá řemeslníka podle kvality.
