V areálu Pražského hradu už šestým rokem trvají přísné bezpečnostní kontroly. Dříve běžně průchozí hradní ulice jsou za policejními zátarasy. To komplikuje život jak turistům, tak místním obyvatelům. Prezident přitom od své loňské hospitalizace pobývá na zámku v Lánech, kam přesunul i svoji pracovní agendu. Jestli je tedy k mimořádným bezpečnostním opatřením stále důvod, budou příští měsíc řešit bezpečnostní složky. Podrobnosti v pořadu Reportéři ČT zjišťoval Hanuš Hanslík.
„Zbytečné, absurdní.“ Některým návštěvníkům Pražského hradu vadí kontroly, zjišťovali Reportéři ČT
Reportéři ČT: Kontroly na pražském hradě vadí návštěvníkům i místním obyvatelům (zdroj: ČT24)
Ulice, náměstí a nádvoří, tedy veškerá veřejná prostranství uvnitř Hradu, byla po staletí vnímána jako součást města a až na výjimky byl areál v denních hodinách volně průchozí. První výjimkou byla nacistická okupace. Nacisté dokonce kompletně vymazali z map názvy hradních ulic a náměstí. Po válce byl ale Hrad opět přes den volně přístupný.
Během období komunistické totality byl pro veřejnost uzavřen například Jelení příkop a některé další části Hradu včetně zahrad. Zpřístupnil je až Václav Havel.
Další výjimka nastala během prvního funkčního období prezidenta Miloše Zemana, před šesti lety začaly na Hradě přísné policejní kontroly. Osm měsíců byl průchod hradním komplexem dokonce zcela uzavřen.
„Pro každého je to nepříjemné, samozřejmě. Mně to přijde zbytečné. Velmi absurdní,“ hodnotí současné policejní kontroly Tadeáš Kopeček ze šlechtického rodu Šternberků, který žije v sousedství Hradu od dětství a byl zvyklý denně procházet bez omezení.
Ztohoven a teroristické útoky
Zavedení policejních kontrol u vstupů do hradního areálu předcházely dvě události. V září 2015 členové umělecké skupiny Ztohoven převlečení za kominíky vylezli na střechu Hradu a místo prezidentské standarty vyvěsili velké červené trenýrky. V té době začala policie věnovat okolí Hradu zvýšenou pozornost.
Všechny návštěvníky ale začala policie kontrolovat až další rok, po březnových teroristických útocích v Bruselu, při nichž na tamním letišti a v metru zemřelo přes třicet lidí. Přísná opatření tehdy policie zavedla například i na českých nádražích nebo v okolí významných institucí. Kontrolní rámy se ale na Hradě začaly používat až pět měsíců po bruselských útocích, tedy v době, kdy se jiná protiteroristická opatření rušila.
Kontrola při vstupu do Pražského hradu
Na Hradě se začaly tvořit několikahodinové fronty turistů. Už tehdy mnozí Pražané i politici kontroly kritizovali. Mimo jiné proto, že vhodným cílem pro potenciální útok mohly být právě fronty turistů. Žádosti o znovuotevření Hradu od té doby přicházejí do prezidentské kanceláře pravidelně.
„My jsme první dopis psali před třemi lety,“ vzpomíná první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 + STAN). „Tehdy nám Kancelář prezidenta republiky odpověděla velice vágně, že to nejde, že to je důležité pro bezpečnost občanů této země a návštěvníků Prahy. Hrad nikdy neuvedl, na základě čeho to opatření udělal.“
Když byl Hrad loni na jaře už půl roku zcela uzavřený kvůli koronavirové pandemii a lidé nemohli areálem ani procházet, řešil nakonec situaci soud. Vojtěch Razima, který chtěl na Hradě pořádat protest proti jeho uzavření, žaloval ministerstvo vnitra.
To totiž potvrdilo předchozí rozhodnutí pražské radnice, podle kterého protest uvnitř uzavřeného Hradu pořádat nelze. Městský soud v Praze dal za pravdu Razimovi. Hradní ulice a náměstí označil za veřejná prostranství, na která má mít veřejnost přístup. Soud ale připustil možnost zpřísněných policejních kontrol.
Ohrožení terorismem podle Hradu trvá
Hrad se pak skutečně loni v květnu znovu otevřel. Nakrátko dokonce i bez policejních kontrol. Ty se ale po třech dnech od otevření vrátily a trvají dodnes. Rozhodnutí pražského soudu navíc zrušil Nejvyšší správní soud. Neřešil přitom podstatu problému. Pouze konstatoval, že městský soud musí ve věci kromě ministerstva vnitra jednat také se Správou Pražského hradu. Od té doby žádné nové rozhodnutí nepadlo.
Na poslední žádosti o zrušení kontrol na Hradě prezidentská kancelář odpovídá záporně s tím, že jedná v souladu s doporučením policie. Ohrožení terorismem prý stále trvá, třeba i kvůli situaci v Afghánistánu.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v polovině ledna uvedl, že příslušné instituce požádal o revizi současných opatření, která podle něho kolem Hradu stvořila „válečné opevnění“. Mluvčí Policie ČR Kateřina Rendlová na dotaz České televize sdělila, že skupina, která bezpečnostní opatření vyhodnocuje, se znovu sejde na začátku února.