Zbraň jako ústavní právo. Vláda podpořila návrh senátorů

Vláda podpořila senátní návrh ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. Potvrdila to ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Schválení se neočekávalo, podle podkladů pro jednání vlády měl kabinet dát neutrální stanovisko. Podle Benešové ministři návrh podpořili po bouřlivé diskusi.

Senát chce ústavní novelou rozšířit listinu o ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS a někdejším policejním prezidentem Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v Evropské unii a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem.

Brífink po jednání vlády 13. července (zdroj: ČT24)

Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Vláda musela následně dolní komoře předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Nyní ji po úvodním kole debaty posuzují výbory.

Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Navíc není jasné, zda sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.

Mezi těmi nejmírumilovnějšími

Česko se v posledních letech opakovaně umístilo v první desítce žebříčku nejmírumilovnějších zemí, který vydává britský Institut pro hospodářství a mír. V aktuálním pořadí zveřejněném letos v červnu si polepšilo na osmé místo z loňského desátého.

Index je výsledkem hodnocení v kategoriích, jako jsou například míra kriminality, dostupnost zbraní, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech. 

  • Všechny evropské země nějakým způsobem regulují vlastnictví a nošení střelných zbraní. Ty se dělí do několika kategorií, jichž se pak týkají různá omezení i zákazy. U většiny střelných zbraní platí povinnost registrace zbraně po koupi či převzetí. U některých kategorií zbraní stačí registrace, pro jiné je třeba povolení a některé jsou zakázané stejně jako některé střelivo a doplňky zbraní.
  • Důležitý je také důvod pro držení a nošení zbraně. Nejčastěji je to sport, lov, sběratelství, důvody související s povoláním a sebeobrana, ve většině zemí však povolení pro sebeobranu nejsou vydávána vůbec, nebo ve velmi omezené míře.
  • Ve většině evropských zemí je právo držet střelnou zbraň buď nárokové, nebo bez právního nároku, přičemž záleží na rozhodnutí příslušného úřadu.
  • Nárokové právo na vlastnění střelných zbraní je krom Česka například v Polsku, ve Francii, v Itálii, na Slovensku, v Chorvatsku, ve Finsku (či z mimounijních zemí v Srbsku). Znamená to, že občané mají nárok na udělení povolení k vlastnění zbraně při splnění podmínek předepsaných zákonem, úřady jim poté nesmí odmítnout vydat licenci.
  • V Česku se jedná o splnění podmínek pro získání zbrojního pasu v jedné nebo i více z pěti skupin (ke sběratelským, sportovním či loveckým účelům, k výkonu zaměstnání nebo povolání a k ochraně života, zdraví nebo majetku). K podmínkám pro vydání zbrojního průkazu patří dosažení požadovaného věku, zdravotní a odborná způsobilost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, spolehlivost a pobyt na území ČR.
  • Na uvážení odpovědného úřadu je udělení povolení vlastnit zbraň například v Německu, Velké Británii, Španělsku, Švédsku (a Rusku či na Ukrajině). Na udělení povolení neexistuje právní nárok, úřady zvažují důvody (například pro lov, sport, obranu, sběratelství) a mohou požadovat různá omezení.
  • Specifická je situace v Rakousku (a též Švýcarsku s Lichtenštejnskem), kde je držení střelných zbraní částečně licencováno - povolení je potřebné k získání a držení zbraní pro ruční zbraně, nikoli však pro brokovnice a lovecké pušky. Ve Švýcarsku je každý muž, který prošel vojenskou službou a byl zařazen do záloh, oprávněn mít doma služební zbraň.
  • Americký časopis Guns & Ammo (Zbraně a munice; gunsandammo.com) v článku z roku 2014 s názvem Deset nejlepších zemí pro držitele zbraní řadí Česko na druhé místo hned za USA. Následují Švýcarsko a Panama, z evropských zemí do první desítky zařadil ještě Norsko, Švédsko, Srbsko a Finsko.
  • Naopak k zemím s nejrestriktivnější zbraňovou legislativou patří Velká Británie. Britové mohou vlastnit pouze některé typy brokovnic a opakovací pušky, a to po splnění přísných podmínek. Kromě střelných zbraní nesmí mít ani vybrané typy nožů a chladné zbraně, ale ani pepřové spreje nebo elektrické paralyzéry.
  • V USA je právo na vlastnictví a nošení zbraně zakotveno ve druhém dodatku ústavy z roku 1791, který zní: „Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno“. Podmínky licence pro získání zbraně a možnosti použití zbraně se ale i v USA liší stát od státu.