Zástava srdce potkává nejen nemocné a starší lidi, ale také mladé sportovce. Na smutný fakt nedávno upozornila smrt cyklisty Jimmyho Duquennoye, který zemřel ve věku 23 let. Takzvaná náhlá srdeční smrt postihne i v Česku desítky mladých ročně. Okamžitá resuscitace ale může pomoci, připomíná Evropský den záchrany života.
Zástava srdce postihuje i mladé sportovce. Okamžitá pomoc může život zachránit
Události: Zástava srdce postihuje i mladé sportovce (zdroj: ČT24)
Profesionální belgický závodník Jimmy Duquennoy zemřel náhle doma. Zástava přišla bez varování, testy před sezonou zdravotní problém neodhalily. Podobné případy se objevují i v Česku. „Důvodů může být řada, může tam být vrozená predispozice nebo přepětí organismu při maximální zátěži,“ říká přednosta kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.
Nemoci srdce a cév jsou ve vyspělých zemích nejčastější příčinou úmrtí. Náhlá srdeční smrt hrozí osmi mužům z tisíce lidí mezi 60 a 69 lety s nějakým srdečním onemocněním. Podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka se přitom zástava srdce čím dál častěji objevuje právě u zdravých a mladých pacientů do 30 let.
„Výjimkou nejsou ani rekreační či vrcholoví sportovci, které by nenapadlo, že je něco takového může potkat,“ upozorňuje. Pokud člověk sportuje, neznamená to podle Pirka automaticky, že infarkt nedostane. „Jenom se to stane třeba o dvacet let později,“ dodal.
Sám se ocitl u dvou zástav srdce, které se staly přímo na běžeckých závodech v Praze. Jednoho muže resuscitoval pár desítek metrů před cílem běhu Praha-Běchovice, druhý zkolaboval při výběhu na kopec Hrádek při terénní Velké kunratické. Později se dozvěděl, že oba zvažovali, jestli ten den závod poběží, protože se necítili dobře. Doporučuje proto brát při sportování ohledy na signály těla.
Češi se první pomoci nebojí
Život v případě kolapsu může zachránit včasná resuscitace. Každou minutu bez kyslíku, který srdcem pumpovaná krev rozvádí po těle, odumírá pětina funkcí mozku. Ročně by bez srdeční masáže nepřežilo asi pět tisíc Čechů.
Češi zároveň poskytují první pomoc poměrně ochotně. Podle statistik pražské zdravotnické záchranné služby v 80 procentech případů, kdy sanitka vyjede k člověku postiženému zástavou srdce, laici sami zahájí resuscitaci. Ve světě to je jen asi 20 procent.
Při zástavě přestává srdce čerpat krev a důsledkem je rychlá ztráta vědomí, nehmatný pulz a následná zástava dýchání. „Když někdo upadne do bezvědomí, je primárně nutné zjistit, zda dotyčný dýchá. Pokud ne, snažíme se nejprve rychle zprůchodnit dýchací cesty záklonem hlavy se zvednutím brady, zběžně prohlédnout ústa a odstranit případná cizí tělesa, jako zubní náhrady,“ popsala instruktorka resuscitace IKEM Lenka Sentivanová.
Hlavní je srdeční masáž
Pokud postižený nedýchá a nereaguje na podněty, měla by být zahájena co nejrychleji nepřímá srdeční masáž. „Hrudník by měl být rytmicky stlačován rychlostí 100 až 120 pohybů za minutu,“ popsala.
Hloubka stlačení má být pět až šest centimetrů. Pokud chce zachránce i dýchat z úst do úst, doporučuje 30 stlačení hrudníku a potom dva vdechy. U nezkušených ale stačí jen masáž srdce.
Pirk dodává, že laická resuscitace nikdy srdce nemůže znovu rozpohybovat. „Člověk vlastně nahrazuje funkci srdce a pumpuje krev. Srdce se rozběhne až elektrickým šokem z defibrilátoru,“ popsal. Ten mohou připojit záchranáři po příjezdu sanitky. Na některých veřejných místech mohou být externí defibrilátory, které mohou obsluhovat i laici.