Ve sněmovně jsou dva návrhy na zastropování výše úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů z dílny KSČM a SPD. Podle poslankyně Kateřiny Valachové (ČSSD) nejsou dostatečné, strop by tlačila asi ke 40 procentům ročních nákladů na dluh. Exministr Robert Pelikán (ANO) by byl ještě radikálnější a šel by na jednotky procent. Poslanec Lukáš Kolářík (Piráti) však varuje, že strop by nahnal chudé dlužníky do zóny nelegálních půjček a tyto obavy sdílí i expert Člověka v tísni Daniel Hůle. Debatovali v Otázkách Václava Moravce a dotkli se i dětských dluhů.
Zastánci stropů pro úroky z půjček mluví o nemravné výši. Kritici se bojí přesunu trhu do ilegality
Otázky Václava Moravce o dluzích (zdroj: ČT24)
Poslanci budou rozhodovat o dvou předlohách. Návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru z dílny KSČM říká, že roční procentní sazba nákladů nesmí překročit desetinásobek REPO sazby stanovované centrální bankou. Návrh poslanců SPD zase za lichvu označuje celkové souhrnné procentní roční náklady překračující více než dvakrát aktuální zákonný úrok z prodlení.
Vláda k oběma návrhům dala negativní stanovisko. A na jejich nevhodnosti se shodli i všichni hosté Václava Moravce. Valachová, která je místopředsedkyní podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, navrhuje stanovit strop nákladů na půjčku někde mezi 40 a 60 procenty. Vychází přitom z toho, že takto často rozhodují soudy, když definují lichvu.
Bývalý šéf ministerstva spravedlnosti Pelikán považuje i to za absurdně moc. Uvedl příklad Německa, kde je lichva už dvojnásobek ceny běžného úroku. „To je nějakých sedm, osm procent, možná deset,“ nastínil svou představu správného stropu.
Vyjádřil rozhořčení nad tím, že se v Česku vůbec debatuje o tom, zda jsou úroky ve výši desítek procent ročně morální. „Celé společenské povědomí je pokřivené,“ prohlásil s tím, že na vině je 25 let přístupu laissez-faire (volného trhu – pozn. red.), kdy se smlouvy o půjčkách téměř neregulovaly.
Valachová by si také přála ještě nižší strop. Svou představu však přizpůsobuje diskusi ve sněmovně, kde se podle ní mluví jen o morálním hazardu a potřebě přísnosti na dlužníka. Nižší strop v takové atmosféře vláda prý neprotlačí.
Hrozba půjčky v průchodu
Kolega Valachové z podvýboru pro oddlužení Kolářík však nepovažuje strop pro úroky vůbec za nutný. Naopak by podle něj mohl přinést problémy. Například by zlikvidoval trh mikropůjček v řádu tisícikorun poskytovaných na několik dní, kde je úrok přepočtený na roční sazbu velmi vysoký. Takové úvěry podle poslance chudí dlužníci někdy potřebují, aby odvrátili hrozbu sankcí za neplacení jiných dluhů nebo třeba nájemného, které by mohly být daleko vyšší.
Obavy z nízkého stropu úroků sdílí i expert Člověka v tísni Hůle. Rozumná hranice by podle něj byla kolem sta procent RPSN (roční procentní sazby nákladů). Pokud bude výrazně nižší, řada chudých lidí na legální úvěr nedosáhne. Jeho zkušenost z praxe je přitom taková, že zadluženým lidem někdy pomůže rychlá krátkodobá půjčka, byť drahá.
Uvedl příklad Slovenska, kde po zavedení pětadvacetiprocentního stropu ukončily činnost všechny nebankovní společnosti. Z průzkumu Člověka v tísni vyplývá, že se kvůli tomu víc Slováků obrací na pokoutné lichváře.
Takovéto obavy sdílí i Česká národní banka. Její viceguvernér Tomáš Nidetzký se obává, že strop by vytlačil klienty z regulovaného a kontrolovaného trhu „do podchodů, do podloubí a do šedé zóny“.
Nutné jsou i jiné změny
Všichni se shodli na tom, že strop pro úroky je jen jednou z podmínek řešení situace v Česku. Ta se podle nich od přijetí zákona o spotřebitelském úvěru v roce 2016 lepší, avšak stále není dobrá.
Hůle by třeba zpřísnil povinnost prověřování bonity dlužníků. Úvěrové registry totiž někdy fungují tak, že se vytvoří účelově, aby v nich nikdo nebyl.
Navrhl také, aby se reguloval smluvní úrok po zesplatnění. Úrok totiž běží i v případě, že dlužník peníze nevrátí včas, a to současně s pokutami. Za perverzní označil
souběh smluvních pokut a úroků z prodlení na denní bázi i Pelikán.
Valachová řekla, že je třeba napřed splácet jistinu, až potom příslušenství. Za nutný považuje také vznik chráněného účtu, aby lidé nezůstali bez příjmu, když dluží zaměstnavateli. ČSSD podle ní připravuje komplexní program pro efektivní boj s exekucemi nazvaný Druhá šance. Slíbila, že do poloviny roku podá návrh příslušného zákona buď vláda, nebo poslanci sociální demokracie.
Malé právní povědomí
Velký problém jsou podle diskutujících podnikatelské půjčky, které stále nejsou nijak regulované. Často se pod ně podle Hůleho schovávají i ty spotřebitelské. Podle Koláříka se na tento segment trhu přesunula velká část „lichvářských pijavic“.
Pelikán upozornil, že spotřebitelskou povahu půjčky je u soudu snadné prokázat, takže věřitelé, kteří ji poskytují pod formálním krytím podnikatelské, velmi riskují.
Valachová však upozornila, že „finanční šmejdi“ zneužívají malé právní kompetence lidí a soudů se nebojí. Také Hůle souhlasí, že informovanost lidí je malá a stát dělá málo. Uvedl příklad nezákonných exekucí: „Jsou jich tady statisíce, vědí to soudy, věřitelé, exekutoři. Jen dlužník neví, jak strašně snadno lze exekuci zastavit a nic se nezastavuje, protože to za toho dlužníka nikdo neudělá.“
Pelikán proto drží palce vládnímu návrhu hromadných žalob, který by mohl s touto situací pomoci. Upozornil, že návrh je už nyní ostřelován z mnoha stran. „Všimněte si, jak dojemně různé podnikatelské svazy horují za to, aby náhodou nemohl někdo za spotřebitele žalovat, aniž by o tom chudáček spotřebitel věděl,“ pronesl sarkastickou poznámku.
„Dětské dluhy nepatří do civilizované společnosti“
Debata se dotkla také problému zadlužených dětí. Za ty mohou nejčastěji pokuty za jízdu na černo, nezaplacené účty za telefon nebo dokonce poplatky za svoz odpadu, které donedávna neměli rodiče povinnost platit za své děti. „Dětské dluhy a exekuce dětských dluhů nepatří do naší společnosti. To nepatří do žádné civilizované společnosti,“ rozohnila se Valachová.
S částečným řešením přichází vedení Prahy, které vypracovává seznam dětských dlužníků do 15 let vůči městu nebo jeho organizacím. Chce zastavit exekuce proti nim a dál vymáhat už jen jistinu a odpustit všechna příslušenství dluhu.
Kolářík i Hůle považují takový přístup za správný a měly by ho podle nich převzít i další obce. Pirátský poslanec také navrhuje novelu občanského zákoníku, aby dluhy dětí do 15 let přecházely na jejich zákonné zástupce.
Exekuce vůči dětem a mladistvým
Valachová vedle toho navrhuje novelu insolvenčního zákona, která zjednodušuje oddlužení pro ty, jimž vznikl dluh před dosažením plnoletosti, stejně jako pro důchodce a invalidy.
Hůle oba návrhy podporuje. Upozornil však, že problém se netýká jen tisíců dětí, ale i více než šedesáti tisíc lidí, jimž dluh vznikl v dětství, ale už dospěli. Podotkl, že koncepčně se tento problém snaží řešit ministerstvo spravedlnosti, které plánuje pozměnit celý koncept nabývání svéprávnosti.
Pelikán v té souvislosti ocenil německé pravidlo, že dluhy člověka ve vstupu do plnoletosti nesmí překročit jeho majetek. „V osmnácti letech zaručeně vstoupí do světa nejhůř s nulou a nikdy s dluhy,“ popsal kýžený stav.