Ústavní soud se zastal muže, který si půjčil 25 tisíc a s úroky z prodlení měl vracet 900 tisíc

Pokud jsou vymáhané úroky z prodlení nepřiměřeně vysoké, mají obecné soudy povinnost částečně zastavit exekuční řízení. Ústavní soud vyhověl stížnosti muže, který si půjčil dvacet pět tisíc korun a dluh včetně úroku z prodlení stanoveného na jedno procento denně se postupně vyšplhal na devět set tisíc korun.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Tomáš Černý

Soud už v minulosti dospěl k závěru, že sjednání úroků z prodlení, které zcela vybočí z mezí přiměřenosti, je protiústavní. Zároveň jde o zneužití práva. Přiznání takových úroků proto znamená zásadní vadu exekučního titulu.

„V těchto případech je třeba, aby obecné soudy v exekučním řízení poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu tak, že výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Video Studio ČT24
video

Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková vysvětluje nález ÚS

Zdroj: ČT24

Výše úroků nesmí zasáhnout do majetkových práv dlužníka

Dodala, že je třeba chránit vlastnické právo věřitele i dlužníka. „Neznamená, že by dlužník neměl platit žádné úroky, ale výše úroků a částka, kterou má zaplatit, nesmí zasáhnout do jeho majetkových práv,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka.

Smlouvu o půjčce muž uzavřel v roce 2009. Pro případ, že sumu nevrátí včas, byl stanoven úrok z prodlení jedno procento denně. Dosavadní rozsudky nedovolily dlužníkovi bránit se exekuci, protože podle nich pozdě napadl lichvářské úroky. Podle pražských soudů nemůže justice v exekučním řízení přezkoumávat správnost exekučního titulu, a tedy ani vymáhanou výši úroků z prodlení.

Soud nemůže říct, že se dlužník správně nebránil

Podle ústavních soudců se však lze v exekučním řízení zabývat zásadními vadami exekučního titulu. Soudy jsou dokonce povinny výkon rozhodnutí zastavit v situaci, kdy by vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu.

„Něco takového v demokratickém státě není možné. Soud nemůže říci, že se v nalézacím řízení člověk správně nebránil, když si půjčil dvacet pět a má zaplatit devět set tisíc korun,“ řekla Kateřina Šimáčková.

Nález Ústavního soudu 277.99 KB

Ústavní soud na tomto případě ukázal, že současná právní úprava umožní dlužníkům, aby se bránili. V dalším řízení bude úkolem obecných soudů, aby stanovily výši úroků z prodlení, kterou lze ještě považovat za přiměřenou a ústavní, a aby ve zbylé části exekuci zastavily.

Kateřina Šimáčková - soudkyně zpravodajka ÚS 7.19 MB