Západočeské lázně chtějí do UNESCO. Společně s dalšími devíti z celé Evropy

Nahrávám video

Jedenáct evropských lázeňských měst usiluje o zápis na prestižní seznam světového dědictví UNESCO. Součástí nadnárodní kandidatury jsou i tři západočeská města - Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně. Potřebné nominační dokumenty odevzdali jejich zástupci v úterý na zastupitelském úřadu České republiky v Paříži. Vyvrcholil tím osmiletý proces příprav.

Slavné lázně Evropy (The Great Spas of Europe) jsou podle předkladatelů dokladem fenoménu evropského lázeňství, které vzkvétalo zvláště od 18. století do třicátých let 20. století. Jakožto místa setkávání lidí z celé Evropy měly obrovský význam pro demokratizaci evropské společnosti.

O zapsání společně usilují Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, německá města Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen, belgické město Spa, francouzské Vichy, italské Montecatini Terme, rakouské město Baden u Vídně a City of Bath z Anglie.

A příprava na společnou nominaci byla náročná. „Během celé doby přípravy nominační dokumentace, na které se podílely desítky expertů ze sedmi zemí, bylo třeba sladit přístup všech 11 měst, vyřešit odlišný přístup k řadě otázek, vypořádat se s různým pojetím legislativy všech členských zemí,“ uvedl bývalý primátor Karlových Varů Petr Kulhánek (KOA), který se na přípravě dlouhodobě podílel.

„Je to bezesporu mezinárodní uznání jedinečnosti, unikátnosti města, získáme tím obrovskou konkurenční výhodu pro celý segment lázeňství a cestovního ruchu. Bude to tedy obrovským impulzem do lokální ekonomiky, protože se zvýšeným zájmem o naše město se budou dále rozvíjet služby, ať už v lázeňství nebo v cestovním ruchu,“ dodal Kulhánek.

Michal Urban, předseda mezinárodní pracovní skupiny, která připravovala vznik dokumentů, věří, že žádost má značnou šanci na úspěch. Nyní však bude města čekat nejvýznamnější etapa procesu, což bude vlastní posuzování žádosti ze strany UNESCO a její odborné organizace ICOMOS. „Zvládli jsme důležitý krok, ale hodně práce je ještě před námi,“ podotkl Urban.

Města musí nyní do konce dubna předložit konkrétnější manažerské plány, na podzim potom kandidátské lázně navštíví expertní a hodnotící delegace ICOMOS, odborné organizace UNESCO. O vlastním zápisu se pak bude hlasovat na přelomu června a července příštího roku na zasedání Výboru světového dědictví UNESCO. V ideálním případě tak Slavné lázně Evropy budou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v polovině roku 2020.

Památkář Zeman: Jsme unikátní léčbou i krajinou

„České lázeňství je unikátní právě svou rozlohou, zcela mimořádnou z celosvětového hlediska, svými lázeňskými procedurami a provozy se vším, co k tomu patří, včetně přilehlé lázeňské léčebné krajiny,“ řekl ve vysílání České televize stavební architekt Národního památkového ústavu Lubomír Zeman.

„Zápis je primárně o uznání hodnoty a kvality kulturního a přírodního dědictví, samozřejmě to s sebou přináší i rozvoj turistického ruchu,“ dodal s tím, že případný zápis nebude znamenat zpřísnění ochrany památek či jiné omezení pro obyvatele.

„Samotný zápis nepřinese nic takového, protože neustále budou v platnosti české legislativní kroky ochrany kulturního i přírodního dědictví, zápis UNESCO sám o sobě nepřinese žádné větší regulativy a zpřísnění těchto zákonů,“ soudí.

Nahrávám video

„Lázeňská nominace“ prošla i jakýmsi pomyslným sítem ministerstva kultury. „Zájemců z celého světa o zápis památek na list UNESCO je velké množství a ten proces je zdlouhavý a náročný a také stojí nějaké peníze. Ministerstvo kultury se proto snaží vybírat takové návrhy, které mají šanci v mezinárodní konkurenci na úspěch,“ řekl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). „Myslím si, že kandidatura lázeňských měst je připravena velmi dobře.“

Podle ministra by do budoucna mohla být úspěšná i nominace Žatce coby města chmele či Kladrub jako krajiny pro odchov kočárových koní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.