Ve středu skončilo jednání Výboru světového dědictví UNESCO, které rozhodovalo o zapsání nových kulturních a přírodních památek na seznam světového dědictví. Z českých měst se o zápis ucházelo město Žatec, jeho přidání na seznam bylo odloženo. Přesto je Česko se svými 12 zapsanými památkami jedním z rekordmanů organizace UNESCO, připomněl v pořadu Interview ČT24 Martin Baxa (ODS), předseda výboru pro kulturu. Zároveň ale podotknul, že je potřeba otevřít diskusi o dalším směřování památkové péče v Česku.
Česko má na seznamu UNESCO rekordních 12 památek. Co chránit dál, ptá se Baxa
Interview ČT24 o památkách UNESCO (zdroj: ČT24)
„Seznam kulturního a přírodního dědictví, který UNESCO v současnosti vede, je opravdu prestižní záležitostí,“ konstatoval Baxa. „Poukazuje-li se skrz ocenění různých hmotných památek na jejich význam, tak si myslím, že je to důležité. Ukazuje to, co je společné řadě míst na celém světě, a v tom vidím význam této organizace.“
Česko má na seznamu UNESCO zapsaných hned 12 památek. Podle Baxy je to dokladem toho, že se naplňuje význam kulturního dědictví na našem území.
Hostem pořadu byl také starosta Českého Krumlova Dalibor Carda (ČSSD). I podle něj je členství jeho města v UNESCO velkým přínosem. „My jsme vstupovali do UNESCO v tristním stavu. Vstupem město rozkvetlo do krásy a stalo se centrem turistického dění. Máme druhou nejvyšší návštěvnost po Praze,“ řekl.
Více turistů, ale vylidněné centrum. Členství v UNESCO má i negativní dopady
Fakt, že město figuruje na seznamu kulturního dědictví, se sice odrazil na příchodu většího množství turistů, zároveň ale zapříčinil odchod některých místních. Na vylidňování středu Českého Krumlova upozornila ve svém projektu také Kateřina Šedá. Ta založila fiktivní společnost UNES-CO, která zaplatí lidem za tříměsíční život v centru města.
Carda ovšem podotknul, že centrum Krumlova se nevylidnilo jen kvůli vstupu do UNESCO. „Lidé v něm ubývali už před vstupem, protože tam byly budovy, které byly neobyvatelné. Ale je pravda, že v současné době je ve středu města spousta restauračních zařízeních a penzionů a bytů je tu málo. Zůstali tam jenom ti skalní starousedlíci,“ řekl.
Přesto má podle něj UNESCO na město pozitivní vliv: „My byli vyhlášení jako městská památková rezervace už před vstupem do UNESCO a částečně ty památky byly chráněny. Ale nikdy nebyly tak podporovány, jako po vstupu do projektu.“
Baxa: Neexistuje shoda, co by mělo být chráněno z druhé poloviny 20. století
I když podle Baxy zaznamenala památková péče po roce 1989 velký pokrok, je prý potřeba otevřít diskusi o tom, jak ji nadále zlepšovat. „Na jedné straně jsou podmínky pro ochranu památek, které bývají velmi přísné, na straně druhé musíme ale myslet na práva vlastníků. Jedna z věcí, co by podle mě měla být v novém památkovém zákoně, je kompenzace povinností vlastníka,“ poukázal na jeden ze stávajících problémů. Kompenzace by podle něj mohla být finanční. Zároveň by prý vlastníky motivovala k lepší péči o památku.
Zlepšit by se podle Baxy měl i přístup ke stavbám z komunistické éry. „Neexistuje shoda mezi památkáři na tom, co by mělo být chráněno z druhé poloviny 20. století,“ řekl. „Je zapotřebí, aby si experti vytvořili diskurs, kde by si určili, jaké jsou hodnoty, co se má chránit. Aby také památková péče rozhodovala předvídatelně.“