Zaorálek zlepšil vztahy s Hradem i se zahraničím, tvrdí premiér

Praha – Jednotný hlas zahraniční politiky na ose Hrad–Strakova akademie–Černínský palác. Právě toho si premiér Bohuslav Sobotka nejvíce váží na dosavadní práci šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka. Ten podle předsedy vlády přispěl k lepšímu obrazu a také srozumitelnosti ČR za hranicemi země. Sám Zaorálek pak ohodnotil svou dosavadní misi jako „všeobecné rozmrazování“. Rozhýbat se podle něj podařilo standardní jmenování velvyslanců nebo komunikaci s prezidentem i s jednotlivými ministerstvy. Premiér následně popřel spekulace o tom, že nabízel Zaorálkovi post eurokomisaře, protože nebyl spokojen s jeho vedením ministerstva. Ministr ale připustil vynucené změny ve vedení resortu.

Zaorálek prý podle premiéra neměl příliš času na rozkoukávání. Záhy po jeho nástupu přišlo vyhrocení ukrajinské krize, která se až dosud spíše dál prohlubuje. „Chtěl bych poděkovat panu ministru Zaorálkovi za to, jak energicky se ujal nové české diplomacie a jak se mu daří zlepšovat pověst naší země ve světě,“ zmínil předseda vlády. Součástí prý byla také diskuze o strategii, jak aktuálně lobbovat za co nejlepší portfolio pro budoucí eurokomisařku Věru Jourovou.

Dalším tématem byla ekonomická diplomacie. Konkrétně ladění plánů, jak získat nové zahraniční investice, podporu exportu nebo otevírání nových konzulátů. „Ne, že bychom se ve všem shodli, ale v tom klíčovém výstupu navenek jsme zajedno. Chystáme forum 16 + 1 i s Čínou na konci srpna. Navázali jsme bilaterální vztahy s Iránem. Připravujeme zastupitelské úřady v dalších zemích, jako je třeba Kolumbie,“ dodal Zaorálek.

Škatulata v Černínu: Náměstek Borůvka míří do Bernu, vrací se Jindrák

Vztahy Sobotky a Zaorálka se dosud navenek jevily jako jedny z nejpevnějších v rámci kabinetu – šéf diplomacie patří k věrným stranickým zastáncům premiéra a jasně se k němu přiklonil i během povolební krize kvůli tajné schůzce části vysokých představitelů ČSSD v Lánech. Oba muži také plně sdílí proevropskou politiku a představy o užším sepětí Unie. V zahraniční politice si premiér rovněž pochvaluje dlouhodobé souznění Černínského paláce s Hradem. Čerstvě se navíc podařilo vyřešit bolavý problém s výběrem eurokomisaře, byť se tato procedura stejně jako dříve stala spíše vnitropolitickými šachy v rámci celé koalice.

Ministerstvo zahraničních věcí
Zdroj: Martin Hurin/ČTK

Přesto podle zákulisních informací jejich aktuální souznění není zdaleka ideální a dnešní schůzku tak oba nemuseli vést výhradně v duchu zdvořilého rozhovoru. Lidové noviny dnes uvedly, že řada blízkých spolupracovníků předsedy vlády přiznává jeho nespokojenost se Zaorálkovou prací. Vztahy obou zadrhávají třeba na postoji k ukrajinské krizi, odmítnutí Zaorálka přijmout post eurokomisaře nebo personálnímu složení v čele resortu, do něhož měl podle LN aktivně zasáhnout sám Sobotka. Deník uvádí, že premiérovi mimo jiné vadí některé výroky Zaorálkova 1. náměstka Petra Druláka. Jde o výraznou tvář ministerstva s výraznými názory, které ale ne vždy ve straně nacházely pochopení.

Akademik s pověstí nesuchara

V akademické oblasti uznávaný odborník se záhy po příchodu na ministerstvo vytasil s pro mnohé překvapivou změnou zahraniční politiky. Ta má spočívat v jisté distanci vůči „lidskoprávně“ směřované politice a navázáním lepších vztahů se zeměmi, jako je Čína či Rusko. Do médií tehdy označil někdejší „schwarzenbergovskou“ linii diplomacie jako „jednoduché studenoválečnické schéma“, které neodpovídá složitosti nynějška. Například u předchozích vlád pravice polemizoval s přílišnou orientací na Velkou Británii a její rezervovaný postoj k Unii. Česko by si podle něj mělo nově více „vydržovat“ vztahy se státy jako Rakousko, Slovinsko nebo Chorvatsko.

Do týmu náměstků tak měl premiér údajně prosadit Lukáše Kauckého, exšéfa Mladých sociálních demokratů a spolupracovníka někdejšího ministra zahraničí Jana Kohouta. Právě Kaucký má přijít na uvolněné místo po Karlu Borůvkovi, který míří do Švýcarska. Kaucký má kromě ministerského angažmá zkušenosti jako asistent europoslance Jiřího Havla nebo člen úředního aparátu Úřadu vlády z let 2005 až 2006. Přijít má údajně také současný přesluhující velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák.

Sám premiér dnes před novináře výhrady k Zaorálkově práci popřel a uvedl, že nejbližší tým je věcí každého ministra. „Platí, že já nijak nezasahuji do rozhodnutí jednotlivých členů vlády. Je to jejich odpovědnost, je to jejich kompetence, a pokud jde o spolupráci s ministrem zahraničí panem Zaorálkem, platí to, co jsem řekl na této tiskové konferenci,“ zmínil premiér. Dodal, že nebyl Lidovými novinami nijak požádán o vyjádření.

Sobotkovy ministerské inspekce

  • Kultura: Premiér slíbil více peněz na opravy památek i na platy zaměstnanců. Šéfa resortu Daniela Hermana (KDU-ČSL) ocenil především za zavedení investičních pobídek pro filmaře.
  • Doprava: Ministr Antonín Prachař (ANO) dostal od Sobotky pochvalu za správné nastavení strategických priorit s ohledem na program vlády. Probírala se dostavba D11 a odstranění sesuvu na D8.
  • Školství: Ministerstvo školství dostalo za úkol připravit reformu základního i středního školství s ohledem na trh práce. Sobotka také ocenil energii a nasazení, se kterými se ministr Marcel Chládek (ČSSD) úřadu ujal.
  • Průmysl: Šéfa resortu Jana Mládka (ČSSD) Sobotka pochválil za aktivitu při jednání se zahraničními investory. Oba politici se shodli i na podpoře podnikání a dalším rozvoji jaderné energetiky.
  • Lidská práva: Při premiérově setkání s ministrem pro lidská práva a šéfem legislativní rady vlády Jiřím Dienstbierem se bilancoval hlavně stav služebního zákona či názory na obecné referendum. Kladné body si Dienstbier vysloužil za boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 22 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...