Dědicové Karla des Fours Walderode nedostanou od státu zámek Hrubý Rohozec ani další majetek v celkové hodnotě zhruba tři miliardy korun. Jejich nárok na restituci nepravomocně zamítl Okresní soud v Semilech. Soudce Michal Polák odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Advokát Walderodů avizoval, že podají odvolání.
Podle soudce Michala Poláka neměl okresní soud vzhledem k předchozímu rozhodnutí Nejvyššího soudu jinou možnost než zamítnout požadavek na stanovení Karla des Fours Walderode oprávněnou osobou, což by jeho dědicům otevřelo cestu k navrácení majetku.
„(Nejvyšší soud) shledal, že rozhodnutí ministerstva vnitra, kterým bylo rozhodnuto o zachování československého občanství doktora Walderode v roce 1947, nesplňovalo náležitosti, které na ně kladl tehdejší právní stát, tehdejší platné nařízení. A proto pan doktor Walderode nesplnil jednu z podmínek, která je dána zákonem podle paragrafu 2 zákona číslo 243/1992 sbírky. Nemohl být tedy oprávněnou osobou, a nemohl tedy žádat o vydání konfiskovaného majetku,“ komentoval Polák nynější verdikt. Sílu změnit rozhodnutí Nejvyššího soudu má podle něj pouze Ústavní soud.
Advokát dědiců Roman Heyduk připustil, že takové rozhodnutí čekal. Připomněl, že již podali ústavní stížnost, soud se jí ale nezabýval. „Řekl: My se tím budeme zabývat tehdy, až to bude skončené pravomocně, ne teď. Takže to musí projít tím kolečkem, aby se tím Ústavní soud mohl zabývat,“ dodal Heyduk. Proto proti verdiktu okresního soudu podají odvolání.
Majetek rodu Des Fours Walderode zabavil po druhé světové válce stát podle Benešových dekretů, rodina se ale od roku 1992 snaží získat ho zpět, nyní nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Spor se týká turnovského zámku Hrubý Rohozec a okolních pozemků.
Soudy se v minulosti zabývaly tím, zda Karl des Fours Walderode za války kolaboroval s nacisty a zda byl po jejím konci československým občanem, tedy zda mu byl majetek zabaven oprávněně. V letech 2017 a 2019 rozhodly, že Walderode byl takzvaně oprávněnou osobou. V roce 1947 mu totiž bylo občanství vráceno. Majetek zpět nedostal, neboť po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. Rozhodnutí ale dědicům otevíralo možnost žádat o navrácení zkonfiskovaného majetku.
Nejvyšší soud, na nějž se obrátilo město Turnov, však konstatoval opak. Podle něj nebylo po válce řádně rozhodnuto o zachování Walderodova československého občanství. Osvědčení ministerstva vnitra z roku 1947 označil Nejvyšší soud za „pakt, jenž nemohl vyvolat zákonem předvídaný právní účinek“.
