Spor o vydání majetku rodu Walderode je zpátky u semilskému soudu. Ten dříve uznal nárok na vydání někdejšího panství na Turnovsku za oprávněný, podle zveřejněného verdiktu Nejvyššího soudu ale chyboval. Soud nejvyšší instance tak vyhověl dovolání, které podaly Lesy České republiky, Národní památkový ústav, město Turnov a Státní pozemkový úřad. Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky.
Restituční kauza rodu Walderode se vrací k nižší instanci, vrátil ji tam Nejvyšší soud
Události: Restituční případ Walderode se vrací k semilskému okresnímu soudu (zdroj: ČT24)
Soud v Semilech mezitímním rozsudkem uznal Karla des Fours Walderode za oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Neznamenalo to automatické navrácení majetku. V současnosti nárok na majetek ale uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.
Justice měla u každé nemovitosti nebo parcely zkoumat, jaký je současný stav a zda jsou dány předpoklady pro vydání. Postup semilského soudu potvrdil jako správný také Krajský soud v Hradci Králové.
Nejvyšší soud ale nesouhlasí. „Podmínky k vydání mezitímního rozsudku v nyní posuzované věci splněny nebyly,“ konstatoval ve svém rozsudku.
Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Legitimitu restitučního nároku založil semilský soud na tom, že Walderode po válce, v roce 1947, znovu získal československé občanství.
Nejvyšší soud ale vyjádřil přesvědčení, že Walderode oprávněnou osobou nebyl, protože po válce nebylo řádně rozhodnuto o zachování jeho československého občanství. Osvědčení ministerstva vnitra z roku 1947 označil Nejvyšší soud za „paakt, jenž nemohl vyvolat zákonem předvídaný právní účinek“.