Žaloba na prezidenta kvůli profesuře neuspěla, Zeman už podle soudu „není nečinný“

Nahrávám video

Soud zamítl žalobu fyzika Ivana Ošťádala na prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten Ošťádala odmítl jmenovat profesorem. Rozhodnutí přišlo velmi rychle a mělo formální důvody. K jádru sporu se soud vůbec nedostal. Uchazeč o profesuru žaloval prezidenta pro nečinnost, prezident však podle soudkyně nečinný není a jasně rozhodl.

Prezident republiky loni na jaře odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů – Ivana Ošťádala z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Jiřího Fajta z Filozofické fakulty UK a Jana Eichlera z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.

Původně chtěli prezidenta žalovat všichni, Jan Eichler se však nakonec rozhodl jinak.  K žalobě fyzika Ošťádala se naopak připojila i Univerzita Karlova. I tak ji však Městský soud v Praze zamítl.

Verdikt vynesl soud zhruba po pouhé půlhodině jednání. Žaloba totiž směřovala na údajnou nečinnost správního orgánu. Kdyby jí tedy soud vyhověl, byl by nařídil prezidentovi konat.

Nakonec však konstatoval, že prezident již není nečinný. „Ke dni rozhodování již nečinnost netrvala,“ řekla předsedkyně senátu Viera Horčicová. Zeman totiž letos v lednu po podání žaloby písemně sdělil ministryni školství, že Ošťádala nejmenuje. V takové situaci nemohl soud vůbec zkoumat obsah jeho rozhodnutí. Podle soudu měl Ošťádal volit jinou žalobu, například proti nezákonnosti rozhodnutí.

Právnička Ošťádala a univerzity sice namítla, že dopis ministryni nemůže být pokládán za rozhodnutí, protože nebyl řádně doručen, a chybí v něm potřebné náležitosti. Senát je však přesvědčen, že dopis definiční znaky rozhodnutí splňuje.

Původně přitom měla žaloba jiný charakter. Soud však Ivana Ošťádala upozornil, že nemůže uložit prezidentu republiky povinnost jmenovat profesora. Nakonec tedy podal žalobu proti nečinnosti správního orgánu.

Nahrávám video

Fyzik odmítá, že by spolupracoval s StB

Miloš Zeman vysvětloval své odmítnutí v případě Ivana Osťádala podezřením, že spolupracoval se Státní bezpečností. Prezident trvá na tom, že fyzik byl podle dochované evidence „nikoliv agentem, ale rezidentem Státní bezpečnosti, což je víc než agent“.

Ošťádal to však odmítá, uvedl, že se ničeho etického nedopustil, ačkoli přiznal, že poskytoval krycí adresu. „Byl jsem mladý a naivní,“ řekl. Hlava státu podle něj zkresluje realitu. Zda bude dále bojovat, zatím neví. „Zvážím, čemu budu věnovat energii,“ uvedl.

Má Ošťádal právo na profesuru?

Tím, že městský soud zamítl žalobu kvůli její formě, se vůbec nedostal k obsahu. Jak upozornil ústavní právník Jan Kysela, jeho rozhodnutí nebrání Ivanu Ošťádalovi podat novou žalobu v takové podobě, aby se tentokrát již soud k jádru sporu dostal.

Advokát Hradu Marek Nespala je však přesvědčen, že ani tak by docent Matematicko-fyzikální fakulty neuspěl. „Bylo už judikováno Ústavním soudem před mnoha lety v případě jiného pana docenta, že na jmenování profesorem není právní nárok,“ upozornil.

Podle Kysely však takový verdikt neodpovídá na aktuální otázku. „Nikdo nemá právní nárok na to, aby byl profesorem. Ale podstata věci je v tom, kdo mu v tom má bránit respektive kdo mu v tom má pomáhat,“ podotkl.

Dodal však, že i kdyby soud nařídil prezidentu republiky, aby navrženého profesora jmenoval, ale ten to přesto nechtěl učinit, spor by se stejně výrazně neposunul. „Prezidenta republiky těžko fyzicky donutíte, aby rozhodl, když rozhodnout nechce,“ poznamenal ústavní právník.

Rektor Zima: Prezident by neměl kádrovat

Akademici však míní, že prezident nemá právo odmítat jmenování profesorů. Upozorňují na autonomní povahu řízení o jmenování profesorem, které se podle nich hlava státu pokouší narušit, a tím zpochybňuje i samostatnost a nezávislost vysokých škol, akademická práva a univerzitní svobody.

„Vnímám to tak, že pan prezident si osobuje právo na téměř cokoliv,“ shrnul stanovisko akademiků profesor Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění Jaroslav Brabec.

Rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima trvá také na tom, že prezidentovo zdůvodnění, proč nechce trojici navržených profesorů jmenovat, není vhodné.

Prezident totiž v případě Ivana Ošťádala a Jana Eichlera hovoří o jejich aktivitách za minulého režimu. V případě Jiřího Fajta se mu potom nelíbily zprávy o jeho jednání s bankou o sponzorování Národní galerie, jejímž ředitelem Fajt je.

„Zákon neříká, že dotyčný má kádrovat nebo posuzovat – jestli se mu něco líbí nebo nelíbí. Ti tři kolegové jsou významní odborníci ve svých oborech,“ zdůraznil předseda konference rektorů.

Pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.

Ředitel Národní galerie působí také na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Vystudoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). V 80. letech zprvu pracoval jako myč oken, od roku 1988 působil v Lapidáriu Národního muzea a později v Národní galerii. Byl kurátorem výstav Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti či Europa Jagellonica. Jeho profesorské jmenování se protahuje již dlouho, na podzim uvedl ministr školství Marcel Chládek, že jeho úřad zkoumá podnět, podle kterého Jiřímu Fajtovi odmítla udělit profesuru Humboldtova univerzita v Berlíně kvůli plagiátorství.

Přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.

Nedávno se soud zabýval kauzou Peroutka

Miloš Zeman však na svém rozhodnutí trvá. „Rozhodnutí pana prezidenta samozřejmě platí a bude nadále platit,“ sdělil jeho mluvčí. Za prezidenta se postavila i ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). „Pokud prezident republiky přemýšlí o budoucích profesorech, o jejich hodnostech, tak je to v pořádku,“ řekla.

Kroky Miloše Zemana nepřivedly zástupce prezidentské kanceláře k soudu poprvé. Na konci září odvolací soud pravomocně rozhodl ve sporu o Ferdinanda Peroutku. Jeho vnučka Terezie Kaslová na České republice vymohla omluvu za prezidentovo prohlášení, kdy Peroutku označil za autora článku Hitler je gentleman.

Žalobkyně však s výsledkem není spokojena a podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Neuspěla totiž s částí žaloby, kdy chtěla omluvu také za tvrzení, že Peroutka napsal „nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“ a za úvahu o fascinaci intelektuálů zrůdným učením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 3 hhodinami

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V modelu Kantaru výrazně posílilo hnutí STAN, dotahuje ANO

Podle říjnového volebního modelu agentury Kantar pro ČT by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny pět politických subjektů. První místo zaujímá hnutí ANO, kterému říjnový model přisoudil 29,5 %, tedy o jeden bod méně než v srpnu. Oproti volbám se ale jedná o propad o pět procentních bodů. Odliv voličů ANO směřuje nyní nejvíce ke STAN, část přechází také k SPD, Našemu Česku nebo se přesouvá mezi nevoliče. Hlavním důvodem je zklamání z plnění, respektive neplnění volebních slibů, část bývalých příznivců také zmiňuje nespokojenost s koalicí s SPD nebo Motoristy.
před 7 hhodinami

VideoZáchranné složky z dvaceti zemí testovaly v Praze nové technologie

Záchranné složky z dvaceti zemí v Praze testovaly nové technologie, v budoucnu by je mohly využívat k přeshraniční krizové komunikaci. Už v roce 2030 jsou připravené technologii naostro využívat například severské státy nebo Francie, tuzemsko nejdříve o tři roky později. Se zavedením jednotného systému počítá návrh Evropské komise. Užitečný by mohl být při událostech na pomezí států nebo při výpomoci v cizině, třeba u velkých požárů.
před 10 hhodinami

Podíl dětí ze zkumavky mezi novorozenci v Česku stoupá, ročně jsou jich tisíce

Sedm procent novorozenců loni v Česku přišlo na svět díky umělému oplodnění. První tuzemské dítě takzvaně ze zkumavky se narodilo v Brně před 44 lety. Z asistované reprodukce se od té doby stal samostatný obor.
před 11 hhodinami

Resort mírní plán na snížení podpor v nezaměstnanosti. Kvůli nesouhlasu SPD

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) připravuje kompromis týkající se plánu na snížení podpor v nezaměstnanosti. Cílem je, aby s návrhem souhlasila i koaliční SPD. Současná výše podpor by zůstala zachovaná pro zranitelné osoby, například pro lidi hledající práci po rodičovské dovolené nebo pro ty starší 52 let. Změny mají platit od ledna. Téma v pondělí proberou lídři ANO, SPD a Motoristů na koaliční radě.
před 12 hhodinami

VideoPro i proti. Lidé v Praze kvůli poplatkům za ČT a ČRo vyrazili do ulic

Vládou plánovaná změna financování médií veřejné služby byla v sobotu důvodem dvou shromáždění v hlavním městě. Dopoledne Český rozhlas a Českou televizi podpořil Běh pro svobodná média. Odpoledne se naopak sešli kritici veřejnoprávních médií – akci pořádanou spolkem Svatopluk na Kavčích horách podpořili politici hnutí SPD a Stačilo!.
před 23 hhodinami

Dovážených ojetin přibývá. Zájem o ně je velký, i když zdražily

Rekordní dovozy ojetých aut z ciziny. Od ledna do září šlo o téměř 121 tisíc vozů. Je to skoro o devět procent víc než před rokem. I když takzvané ojetiny zdražily bezmála o pět procent, zájem o ně je velký. Právě podzim je podle odborníků vhodné období pro nákup vozů z druhé ruky – především těch dieselových.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.