Hlavní hygienička Pavla Svrčinová trvá na tom, že žádné dítě neočkované proti černému kašli nebude vyřazeno z výuky ve škole. Podle epidemiologa Romana Chlíbka se tím ale příslušná vyhláška ohýbá, vyřazení neočkovaného dítěte je podle něj naopak základní opatření. Svrčinová a Chlíbek byli hosty pořadu 90' ČT24.
Žádné neočkované dítě proti černému kašli nebude vyřazeno z výuky, říká Svrčinová. Chlíbek mluví o „kličkované“
Kontakt na místní oddělení hygienické stanice má na nástěnce ředitelka ZŠ a MŠ U Santošky na Praze 5 Martina Říhová ještě z dob covidu. Rady odborníků by ale ocenila i teď. „V pondělí přišla maminka a oznámila, že její dítě má černý kašel. Bylo celý týden před tím doma. Ve čtvrtek dítě přivedla už zdravé, jak tvrdila. Paní učitelka chtěla potvrzení od dětského lékaře, že dítě může nastoupit,“ dodává Říhová.
Matka nakažené žačky pak od dětské lékařky přinesla „papír“, kde bylo podle ředitelky Říhové napsáno, že dítě bylo ošetřeno na Bulovce, výsledky údajně mělo v normě. „Dítě jsme přijali, už normálně chodí (do výuky), protože jiná možnost není,“ popisuje ředitelka. Do třídy však prý nyní dochází přibližně polovina dětí, protože se bojí.
O návratu do kolektivu by měl podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové rozhodnout ošetřující lékař. Pravomoc vyžadovat písemné potvrzení ale ředitelé nemají. „Pokud ředitelé škol naznají, že mají ve škole nemocné dítě, měli by informovat rodiče, kteří by si dítě měli odvést a kontaktovat místně příslušnou hygienickou stanici,“ sdělila Svrčinová.
Zbytečné kárání?
O karanténě by hygienické stanice měly podle ministerstva zdravotnictví rozhodovat individuálně. Pražští hygienici původně chtěli neočkované děti, v jejichž třídě byl nakažený žák, automaticky 21 dní izolovat. Tvrdili, že jim to tak předepisuje vyhláška.
„Vidím tam pochybení, že se kolegové snažili zjednodušit výklad vyhlášky,“ komentuje pražskou ambici Svrčinová. V pořadu 90' ČT24 zopakovala, že žádné neočkované dítě nebude vyloučeno z výuky. Mohlo prý už onemocnění prodělat nebo do školy vůbec nechodilo. Hygienici ve spolupráci s lékařem podle ní mohou nastavit i jiná opatření. Svrčinová také prohlásila, že kroky pražské hygieny prošetří kárná komise, zatím má ale její šéfka Zdeňka Shumová její důvěru.
„Prakticky tady byly hygienické stanice pokárány za to, že postupují v souladu s vyhláškou. Mám trošičku pocit, že se spíš jedná o nějaké politické ovlivnění než o to odborné,“ oponuje hygieničce předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Chlíbek.
V 90' ČT24 dodal, že vyhlášce „rozumíme všichni stejně“ a některé interpretace mu připomínají „kličkovanou“. Vyřazení neočkovaného dítěte v případě nákazy ve třídě je podle něj základní opatření. „Zaráží mě, že se snažíme vyhlášku ohýbat,“ míní s tím, že se spustila „hysterie“, že se budou neočkované děti vylučovat ze škol – jde prý o jednotky dětí a taková akce by byla v zájmu dítěte i kolektivu.
„Pokud se zamezí přístup do školy těm neočkovaným, tak je to vlastně v jejich prospěch, protože jsou nejrizikovější pro vystavení se této bakterii,“ míní také epidemiolog z 3. lékařské fakulty UK Marek Petráš.
Proočkovanost je velká
Nákaza černého kašle se teď nejvíce šíří právě mezi dětmi a mladými lidmi. Zhruba třetině všech pacientů je 15 až 19 let. V případě většího množství nakažených jde podle Svrčinové prý o rodinné výskyty nebo výskyty na pracovištích.
„Protektivní ochrana vakcíny, kterou jsou očkováni, trvá zhruba tři až čtyři roky. Populace, která je onemocněním nejvíc postižená, z toho vychází jasně. Těchto 400 tisíc dětí se zřejmě bude muset nějakým způsobem promořit,“ uvádí epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.
Právě očkování je podle odborníků důležitou ochranou zejména u dětí, seniorů a vážně nemocných. Vakcínu taky doporučují těhotným ženám i lidem, kteří jsou nebo brzy budou v kontaktu s novorozencem. Proočkovanost populace je velká.
K plošným opatřením patrně nedojde
Černý kašel se Českem šíří čím dál rychleji. Minulý týden ho zdravotníci potvrdili u více než 800 lidí. Proti předchozím sedmi dnům bylo infikovaných o dvě stě více. Od začátku roku diagnostikovali lékaři přes 3100 případů. Více jich bylo naposledy v roce 1963, tehdy šlo ale o číslo za celý rok. Státní zdravotní ústav v pondělí navíc potvrdil, že v únoru s touto nemocí jeden pacient na Královéhradecku zemřel. Šlo o muže, který měl i další vážná onemocnění, a černý kašel nebyl příčinou úmrtí.
Podle Svrčinové je u většiny lidí průběh onemocnění mírný – zmiňuje, že mnohdy jsou onemocnění objevena až po několikatýdenním kašli. Úplně bez případů černého kašle podle Svrčinové prý nebudeme asi nikdy, počítá ale, že do „dvou, tří, maximálně čtyř týdnů“ začneme sledovat pokles nakažených.
Myslí si, že k plošným opatřením nedojde; musely by prý být tisíce či desetitisíce případů denně. Podle Chlíbka je důležitá obezřetnost při dlouhotrvajícím kašli. V takovém případě by měl člověk navštívit lékaře, aby se včas léčil a izoloval. Na místě je také kontrola očkování a případné přeočkování.