Za stíhání v jízdenkové kauze vysoudili Babáková a Michal po dvou stech tisících

Advokátka Karolína Babáková dostane od státu dvě stě tisíc korun jako odškodnění nemajetkové újmy, které jí způsobilo trestní stíhání v takzvané jízdenkové kauze pražského dopravního podniku. V úterý o tom pravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Stejnou částku přiznal i kolegovi Babákové, bývalému advokátovi Davidu Michalovi.

Babáková i Michal se žalobou původně domáhali každý dvou milionů korun. Své požadavky vzali částečně zpět, protože ministerstvo spravedlnosti následně vypořádalo jejich nároky na náhradu majetkové škody. Obvodní soud jim poté každému přiznal za nemajetkovou újmu dvě stě tisíc korun a zbylým finančním požadavkům ani žádosti o zveřejnění omluvy v celostátním deníku nevyhověl. Babáková se proti rozhodnutí odvolala, avšak neuspěla.

„Odvolací soud s přihlédnutím ke srovnatelným případům dospěl k závěru, že přiznaná částka dvě stě tisíc korun je zcela přiměřená všem zákonným kritériím,“ konstatovala soudkyně Jana Knotková.

Obžaloba v jízdenkové kauze tvrdila, že sedmnáct haléřů z každé jízdenky vyrobené pro pražský dopravní podnik končilo přes zahraniční firmy u bývalého šéfa podniku Martina Dvořáka a lobbisty Ivo Rittiga a že z podniku bylo vyvedeno přes 450 milionů korun. Rittigovi právníci včetně Babákové a Michala mu podle státního zástupce pomáhali tyto peníze legalizovat. Tvrzení obžaloby se ale nepodařilo prokázat a justice v září 2021 pravomocně osvobodila všechny obžalované.

Ministerstvo spravedlnosti se následně loni v říjnu Babákové na svém webu veřejně omluvilo za nezákonné stíhání, za nemajetkovou újmu a „za těžko odčinitelné následky, ke kterým v důsledku nezákonného trestního stíhání došlo v jejím osobním, profesním a společenském životě“. Omluvilo se i některým dalším z dvanácti obžalovaných. Dvořákovi soud podle dřívějších informací médií přiznal odškodné přes devět set tisíc korun.

Právník Michal byl dvakrát pravomocně odsouzený v jiných kauzách, a to v souvislosti se zmanipulovanými zakázkami Nemocnice Na Homolce a za krácení daní při prodeji pozemků v pražských Hodkovičkách. Dostal souhrnný šestiletý trest vězení. Bývalý advokát figuroval společně s Rittigem také v kauze petrochemické firmy Oleo Chemical a v případu údajného vyzrazení utajované zprávy Bezpečnostní informační služby, obě tato stíhání ale skončila jeho osvobozením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.