V Česku začala fungovat první centra sportovní kardiologie, a to v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, v Třinci a Olomouci. Čtvrté pracoviště v pražském Motole je určené pro děti. Lékaři se v nich soustředí na odhalování srdečních vad, které někdy končí i tragickou smrtí velmi mladých sportovců.
Vznikají první centra sportovní kardiologie. Mají zabránit zbytečné smrti sportovců
Vznikají první centra sportovní kardiologie (zdroj: ČT24)
Osmnáctiletý Jakub Zapletal hraje hokej v zámoří. První rok si plnil sen. Až do sportovní prohlídky loni v létě. „Pan doktor mi po testu řekl, že mi nemůže podepsat papíry skrz to, že moje srdce není takové, abych mohl hrát hokej na vysoké úrovni,“ popisuje hokejista Jakub Zapletal.
Pak se ale dostal do péče specialistů z nového kardiocentra pro sportovce v Třinci. Následovala série dalších vyšetření. Verdikt zněl, že anomálie je pro takzvané atletické srdce ještě v normě. „Můžu hrát hokej a můžu být v zátěži každý den, ale musím častěji na prohlídky,“ vysvětluje závěry prohlídky hokejista.
Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta je potřeba sportovce dostat k odborníkům, kteří jsou zvyklí se dívat na atletické srdce a umí pracovat s vrcholovými sportovci. V centrech se k nim přistupuje totiž jinak než k běžným pacientům, třeba právě při zátěžových testech.
Jak vysvětluje kardiolog z Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty UK Vladimír Tuka, zatímco maximální výkon běžného pacienta na kole bude třeba 100 až 150 wattů, sportovci jsou schopni našlapat i 350. Náhle nižší, byť očima nesportovce stále slušný výkon, je pak pro sprotovní kardiology důvod zpozornět.
„Připomíná mi to jednoho pacienta, který původně běhal kilometr za 4:20 a najednou říkal, že ho běhá za pět minut. A ukázalo se, že měl nádor srdce,“ vysvětluje kardiolog Tuka.
Neodhalení takových problémů může mít tragické následky. Sportovní svět tak přišel například o fotbalisty Bruna Bobana, Miklóse Fehéra nebo Marca-Viviena Foého.
Studie ukázala, že problém má každý třetí vrcholový ragbista či hokejista
Když v IKEMu před třemi roky testovali vrcholové ragbisty a hokejisty, studie ukázala, že skoro třetina z nich měla nějaký problém.
Například v květnu před rokem zkolaboval při hokejovém tréninku Matěj Daňhel. Přežil. „Byl jsem na ledě deset, patnáct minut, dojel jsem cvičení, měl mžitky před očima a pak si pamatuju už jen, jak mě oživovali,“ vzpomíná Daňhel.
Právě i pacientům jako je on, kteří už prodělali srdeční příhodu, chtějí v centrech pomáhat vrátit se zpět ke sportu. Na to se ale bude muset jejich síť ještě rozrůst.