Do 24 hodin od potvrzení nákazy covidem-19 se daří dohledávat 87 procent kontaktů infikovaných. Lidí, kteří kontakty obvolávají, je dost a ani nejsou potřeba externí call centra, po nichž se stát poohlížel v září a říjnu. V Interview ČT24 to řekl systémový architekt chytré karantény Petr Šnajdárek. Problém, který nastal s počátkem podzimu, souvisel podle něj se skokovým nárůstem počtu nakažených, na který nebyl stát personálně připraven.
Vývoj systémů v létě nespal, bez nich by bylo hůř, říká architekt chytré karantény
Petr Šnajdárek v Interview ČT24: Kdybychom v létě nezabezpečili systémové kroky, tak by byl ještě větší problém (zdroj: ČT24)
Na sklonku letních prázdnin začaly od hygieniků z Prahy a později i z dalších regionů přicházet varovné hlasy: Nestíháme trasovat kontakty. Následoval prudký nárůst počtu lidí nakažených novým typem koronaviru, počtu hospitalizovaných i mrtvých. Nyní jsou počty stále mimořádně vysoké, ale klesají. Zároveň již není problém s pomalým obvoláváním kontaktů.
„Jsme schopni vyhledávat kontakty do 24 hodin – jak pozitivní, tak rizikové. Pohybujeme se na 87 procentech dohledatelnosti,“ řekl Šnajdárek. Jeho tým stvořil chytrou karanténu čili soubor technologií, které měly masivní druhé vlně zabránit.
Chytrá karanténa k 26. 11.
Šnajdárek, jehož práci letos ocenil prezident Miloš Zeman medailí Za zásluhy, je přesvědčen, že situace, kdy hygienici přestali být schopni trasovat nákazu, byla hlavně důsledkem personálních problémů, nikoli systému jako takového. „V letních měsících se nespalo, co se týká vývoje aplikací. Kdybychom (…) nezabezpečili systémové kroky, tak by to byl ještě větší problém,“ zdůraznil.
Že nebylo dost lidí, kteří by mohli trasovat, souviselo podle něj se skokovým nárůstem počtu infikovaných. „Jak byl systém nastaven, tak nám chyběla proškolenost obsluh pro zvládnutí denních čísel,“ přiblížil Šnajdárek.
Věří, že se řídící tým chytré karantény poučil a události letošního září a října se již nebudou opakovat. „Poučili jsme se, abychom plánovali kapacity krajských hygienických stanic. Děláme teď výhled na prosinec a leden,“ podotkl.
V současnosti je na trasování dost lidí. Podle informací ministerstva zdravotnictví se na něm nyní podílí asi jedenáct set lidí, z nich sedm set je z hygienických stanic. Podle Petra Šnajdárka již není potřeba externí pomoc od firem, na které se stát obrátil v nejhorších chvílích.
„Nepoptáváme externí call centra z hlediska dobrovolnosti. Kapacity jsou dostatečné, páteř je postavena na krajských hygienických stanicích, zaškolených i na jiných oborech než epidemiologických, a armádě, kde máme v provozu čtyři call centra,“ řekl s tím, že o víkendech s obvoláváním kontaktů pomáhají ještě policisté a celníci.
Přestože se daří obvolat většinu kontaktů nakažených docela rychle, stává se podle Šnajdárka často, že se lidé snaží „vykroutit“ z podezření, že se mohli nakazit koronavirem. „Pokud je někdo OSVČ, potřebuje splnit zakázky a nemá symptomy, ale je nahlášen jako kontakt, tak slýcháme větu, že potřebuje dokončit práci, protože má nasmlouvanou zakázku, a s dotyčným v kontaktu nebyl,“ upřesnil.
V některých případech se stále nedaří zjistit, kde se lidé koronavirem nakazili. Nemoc se v Česku stále šíří komunitně, zdůraznil Šnajdárek. Nejčastěji se sice šíří v rodinách, v práci a ve zdravotnických a sociálních zařízeních, může se ale přenést i při zcela náhodném setkání, třeba na benzince.