Necelých 400 milionů korun zaplatí stát v příštím roce za vývoj a provoz prvků, které spadají pod Chytrou karanténu. Kromě zpracování dat z trasování kontaktů lidí nakažených novým typem koronaviru by měla v rámci Chytré karantény vzniknout aplikace, která sjednotí jednotlivé kroky prováděné v souvislosti s testováním na covid-19.
Po eRoušce přijde Rosomák. Pomůže s objednáním na test či vystavením neschopenky
Na provozu a rozvoji Chytré karantény se budou napřesrok podílet ministerstvo zdravotnictví a Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT), vyplývá z materiálu, který projedná vláda a citovala z něj ČTK.
Z letošního vývoje usoudili jeho tvůrci, že bude osm měsíců roku náročných a čtyři klidnější. „Zůstane-li vývoj obdobný, můžeme v roce 2021 počítat se zhoršenou situací v období leden až duben a září až prosinec a klidnějším obdobím mezi květnem až zářím,“ uvádí materiál, jak vznikl předpoklad 400milionových nákladů.
Novinkou roku 2021 má být aplikace nazvaná Rosomák. Jejím prostřednictvím bude možné objednat se na test, dozvědět se jeho výsledek i vyplnit formulář se sebetrasováním, zároveň poslouží i lékařům k vystavení elektronické žádanky o test a eNeschopenky.
Vývoj aplikace bude stát podle odhadů pět až 20 milionů korun. „Rozsah je silně závislý zejména na individuálních integračních požadavcích rezervačních, laboratorních a krajských systémů, jejichž počet může překročit sto,“ uvádí dokument.
Každý měsíc potom bude potřeba zaplatit 16,5 milionu korun za provoz call centra, které zajistí část epidemiologického šetření a provoz informační linky 1221. Další peníze zaplatí stát za řízení a metodické vedení Chytré karantény, udržení stávajících systémů a rozesílání SMS s výsledky testů.
Za zásadní považují autoři vládního materiálu posílení call center pomáhající s trasováním kontaktů o nové zaměstnance. V současné době hygienikům s trasováním pomáhají i pracovníci státních institucí i komerčních subjektů.
„Bude nutné zajistit část epidemiologického šetření, takzvaného trasování, prostřednictvím externího profesionálního call centra, neboť nynější řešení prostřednictvím dobrovolné spolupráce vybranými subjekty není dlouhodobě udržitelné,“ píše se v materiálu.
Znovu se spustí linka první psychosociální pomoci
Ještě letos – od 1. listopadu – začne znovu fungovat linka první psychosociální pomoci, která byla v provozu již na jaře. Podle Národního ústavu duševního zdraví přibylo na jaře v dospělé populaci duševních chorob o deset procent a trojnásobně se zvýšilo riziko sebevražd. Provoz linky se odhaduje na 120 tisíc korun za měsíc.
Projekt Chytrá karanténa, na kterém se od jara podílí zejména armáda, propojil krajské hygienické stanice, testovací místa, laboratoře a nemocnice, zpracovává jejich data a řídí kapacity.
Za dosavadní úspěchy označil vládní materiál vybudování digitální infrastruktury a toku dat, jeho monitoring a vznik Centrálního řídícího týmu, který tvoří zástupci armády, policie, hasičů, ministerstev zdravotnictví, obrany, vnitra, hlavní hygienik a vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. Byla zapojena call centra pro posílení trasovacích kapacit krajských hygienických stanic, vznikla informační linka 1221 a aplikace eRouška, která upozorňuje na potenciálně riziková setkání.
