Nového prezidenta budou čeští občané volit 13. a 14. ledna příštího roku. Termín volby vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Případné druhé kolo se uskuteční o dva týdny později, tedy 27. a 28. ledna. Funkci již nemůže obhajovat nynější hlava státu Miloš Zeman. Ten je prezidentem již druhé funkční období v řadě, pokračování mu neumožňuje ústava.
Předseda Senátu upřesnil, že ve sbírce zákonů bude termín prezidentské volby uveden v pátek 1. července. Tím oficiálně začne volební kampaň a začne se také počítat rozpočtový strop pro kandidáty. Vystrčil dříve naznačoval, že volby vyhlásí až později v létě, nyní se zmínil o snaze zajistit kandidátům rovné podmínky.
Podotkl, že pravidla se budou týkat od 1. července i těch, kdo by oznámili kandidaturu až později. „Pokud se někdy později rozhodne, že by kandidoval, minimálně od 1. července se mu všechny náklady, které činí, budou započítávat do volební kampaně na prezidenta republiky. Vidím to jako férový krok od předsedy Senátu k těm, co již kandidaturu ohlásili, a tudíž počítají s tím, že se jim náklady budou započítávat,“ řekl Vystrčil.
Jan Outlý z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí upřesnil, že se kandidátům do nákladů započítají i výdaje, které použijí v kampani, ale pořídili si je ještě před jejím startem. Jako příklad zmínil obytné vozidlo.
Při vyhlašování termínu volby hlavy státu měl šéf horní parlamentní komory jen omezený časový prostor. Fakticky může vybírat pouze z pátků a sobot v období jednoho měsíce. Nový prezident totiž musí být zvolen v období třiceti až šedesáti dnů před koncem funkčního období předchozí hlavy státu.
Prezidentská volba může být dvoukolová. V případě, že v prvním kole nezíská žádný z kandidátů nadpoloviční počet hlasů, postupují dva nejúspěšnější uchazeči do druhého kola, které se uskuteční dva týdny po prvním.
Z vyhlášení termínu vyplývají i lhůty pro kandidáty. Ti, kdo již kandidaturu avizovali, si budou muset do pěti dnů od vyhlášení volby založit volební účet, který poslouží k financování kampaně. Kdo kandidaturu ohlásí až později, jej podle Outlého musí mít „nejpozději v den, kdy začne kampaň dělat“. Kandidátní listiny budou muset uchazeči o Hrad odevzdat na ministerstvu vnitra do 8. listopadu. Kdo splnil zákonné podmínky, a tedy se zúčastní samotné volby, bude jasné 25. listopadu.
Podpisy občanů nebo podpora z parlamentu
Kdo chce kandidovat (respektive občan, který ho navrhne), musí nejpozději zmíněných 66 dní před volbami předložit 50 tisíc podpisů občanů, případně podpisy dvaceti poslanců nebo deseti senátorů.
Prezident republiky je v Česku od roku 2013 volen přímo, dříve jej vybírali pouze členové parlamentu. Že se volba koná počátkem roku, souvisí se vznikem samostatné České republiky k 1. lednu 1993. První volba hlavy státu se uskutečnila krátce poté. Václav Havel pak do úřadu nastoupil 2. února.
Komplikovaná volba jeho nástupce vyústila v měsíční období bez prezidenta, Václav Klaus pak nastoupil až 7. března 2003. V březnu pak již začala všechna další prezidentská funkční období. Miloš Zeman tedy bude mandát vykonávat do 8. března příštího roku, pak nastoupí vítěz nadcházejících voleb.
Kandidaturu na funkci hlavy státu ohlásilo již přes deset lidí, o dalších se spekuluje. Z aktivních politiků zastoupených v zákonodárných sborech chtějí kandidovat senátor Marek Hilšer (MHS) a europoslanec Hynek Blaško (SPD). Kandidovat chtějí i někdejší místopředseda KSČM Josef Skála nebo předseda Hnutí PES Jakub Olbert. Spekuluje se také o možné kandidatuře poslance a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten však uvedl, že své rozhodnutí oznámí nejspíše až 4. listopadu. Již po předchozích volbách hovořil o připravenosti zúčastnit se dalších i senátor Pavel Fischer (nestr.).
Zájem usilovat o prezidentský úřad vyjádřili i bývalí rektoři Tomáš Zima z Karlovy univerzity a Danuše Nerudová z Mendelovy univerzity, podnikatelé Karel Diviš, Karel Janeček, Vladimír Boštík a Tomáš Březina, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, teolog Ivo Mareš, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, Jiří Kotáb, který se označil za „soukromého ombudsmana“, a také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Další lidé o kandidatuře uvažují, případně ji oficiálně nevyhlásili, ale v minulosti hovořili o svém zájmu kandidovat. Týká se to například bývalého náčelníka armádního generálního štábu a někdejšího předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla nebo zpěváka a bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Že by mohl mít ambici se po deseti letech vrátit do nejvyšší funkce, nevyloučil v minulosti ani exprezident Václav Klaus.
Korespondenční volba prezidenta pravděpodobně nevyjde
Zástupci současné vládní koalice opakovaně mluví o zavedení možnosti takzvané korespondenční volby ze zahraničí, ve sněmovně návrh ale stále naráží u opozice. Nesouhlasí například SPD. „Je to jasně v rozporu s tajnou volbou. Kdyby někdo volil v zahraničí, tak může být ovlivňován zvenčí, protože není sám za plentou,“ myslí si předseda Tomio Okamura.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) do prezidentských voleb korespondenční volba asi neprojde kvůli opozičním obstrukcím. „Po těch všech obstrukcích opozice, která odmítala zařazování tohoto bodu na program a vyhrožovala nočními jednáními i několik dnů, jen aby to nebylo prohlasováno, už je ten termín velmi napjatý,“ doplnil.
