Už ve středu by mohlo být jasné, kdo povede horní komoru parlamentu. Nástupcem Jaroslava Kubery v čele Senátu se s největší pravděpodobností stane buď současný první místopředseda komory Jiří Růžička (nestr. za TOP 09 a STAN), nebo předseda klubu ODS Miloš Vystrčil. Oba kandidáti se v Událostech, komentářích shodli, že se tentokrát nejedná o žádnou fatální volbu – a tak k ní také přistupují.
Vystrčil, nebo Růžička? Volbu šéfa Senátu vnímají „s nadhledem a elegancí“
Jiří Růžička a Miloš Vystrčil hosty Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)
„Senát má v obou případech z čeho vybírat a s panem Vystrčilem jsme k tomu také tak přistupovali. To je také jistý výraz toho, jak Senát postupuje – s nadhledem a jistou elegancí,“ řekl ve vysílání ČT24 Jiří Růžička.
Podle Miloše Vystrčila je jen na senátorech a senátorkách, aby rozhodli, koho v čele komory preferují. Sám odmítl za svou kandidaturu lobbovat. „Mám za sebou nějakou životní a politickou zkušenost i historii v Senátu a na kraji Vysočina. Nebudu říkat, kdo je lepší nebo horší.“
Jako hasicí přístroj
Růžička i Vystrčil se ohradili vůči kritice prezidenta Miloše Zemana na adresu Senátu. Zeman je stabilním kritikem horní parlamentní komory, dříve dokonce navrhnul její „vyhladovění“.
„Senát je ústavní pojistkou této země. Je zárukou jisté stability ústavy naší země a tím pádem i zárukou demokracie,“ uvedl Růžička. Jeho protikandidát využil přirovnání Petra Pitharta o tom, že Senát je jako hasicí přístroj: „Dlouho ho nemusíte používat, ale když hoří, tak to bez něj nejde. To je ta ústavní pojistka.“
Naopak pojistku demokracie v Senátu nevidí premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí navíc, že horní komora parlamentu je drahá a zbytečná – už kvůli tomu, že ji lze ve sněmovně snadno přehlasovat.
„Samozřejmě by se nám líbilo, kdybychom nebyli sněmovnou tak snadno přehlasovatelní. (V Senátu) jsou lidé, kteří za sebou mají odborné úspěchy a věcem rozumí: starostové, primátoři lékaři, právníci, učitelé… My se snažíme řešit věci z podstaty problému, nedbáme tolik na politický pohled na věc,“ míní Růžička a připomíná, že ze začátku sněmovna přijímala až 60 procent senátních vratek, ale s tím, jak se politická situace vyhrocuje, jich stále víc odmítá.
„To že pan premiér nepovažuje Senát za důležitý, považuji za důkaz toho, že důležitý je. Premiér má totiž na náš systém svérázný názor, který já nesdílím,“ podotkl Vystrčil s tím, že ve volebních a ústavních zákonech Senát přehlasovatelný není. „Pokud by se měly měnit základní práva a jistoty občanů, bez souhlasu Senátu to nejde. To je velmi důležité a málo se to zdůrazňuje,“ uzavřel.