Sněmovní volební výbor, který má ve své působnosti sdělovací prostředky, doporučil sněmovně, aby neschválila výroční zprávu Rady České televize (ČT) o činnosti ČT za rok 2020. Výroční zprávy předkládá rada, nikoli přímo televize. Důvodem odmítavého postoje je nespojenost části výboru s konstatováním rady, že zastoupení představitelů hnutí SPD v debatních i zpravodajských pořadech bylo nepřiměřeně nízké ve srovnání s ostatními stranami, a to vzhledem k zastoupení SPD v Poslanecké sněmovně. Zástupce rady argumentoval tím, že rada vycházela z dat, která jí poskytla Česká televize. Dvojí neschválení výroční zprávy o činnosti by mohlo vést ke konci Rady ČT.
Výbor doporučil neschválit zprávu Rady ČT o činnosti ČT kvůli tvrzení o SPD
Generální ředitel ČT Petr Dvořák řekl členům výboru, že výroční zpráva v tomto bodě neodpovídá skutečnému fungování televize v roce 2020. Tvrzení označil za manipulativní. Poukázal například na to, že rada má k dispozici údaje o všech pořadech. Upozornil i na to, že ČT měří vyváženost v celku vysílání.
Na dotaz ČTK ředitel Dvořák doplnil, že zpráva rady obsahovala nepodložený závěr o nedostatečné reprezentaci SPD. „Sami jsme radu upozorňovali na to, že takové stanovisko nemá oporu v datech, která jsme jí předložili, a je zavádějící,“ uvedl Dvořák.
Neschválit zprávu navrhl zpravodaj k projednávané předloze Jan Jakob (TOP 09). Rada ČT podle něj konstatuje ve výroční zprávě něco, co není podloženo ani zdůvodněno. Pro Jakobovo doporučení neschválit hlasovalo osm členů výboru, čtyři se zdrželi, proti jeho návrhu nehlasoval žádný člen výboru.
Zákon o ČT stanoví, že pokud sněmovna dvakrát po sobě neschválí zprávu o činnosti nebo zprávu o hospodaření ČT, může radu odvolat. Nemá povinnost ji v takovém případě odvolat, ale zákon říká, že ji odvolat může. Zprávy o činnosti ČT za roky 2018 a 2019 výbor naproti tomu jednomyslně podpořil. Doporučil schválit i zprávy o hospodaření za tyto roky. Rada ČT mimo jiné volí generálního ředitele ČT.
Odlišné postoje členů rady
Místopředseda Rady ČT Jiří Šlégr členům výboru řekl, že rada dospěla ke zmíněnému závěru na základě dat, která obdržela od ČT. Dodal, že ČT vycházela z výzkumů společnosti Media Tenor. „Takže ta data můžeme brát jako hodnověrná,“ poznamenal. Podle Šlégra jako protiargument zaznívalo, že zástupci SPD odmítali pozvání. Dodal, že takový protiargument je těžké si představit, pokud vezme v úvahu, že právě statistiky o odmítnutí a počtu pozvání ČT nepředložila. Je tedy obtížné hodnotit, zda tomu tak bylo, uvedl.
Místopředseda rady René Kühn poukázal na to, že postoje jednotlivých členů televizní rady byly v tomto případě odlišné. Podle něj to nebývá zvykem. „Neoznačil bych to jako jednoznačné konstatování,“ poznamenal. Dodal, že menší část rady zaujala své vlastní stanovisko.
Konstatování ve zprávě označil Jakob za dílčí závěr, který bez řádné analýzy hodnotí zastoupení jednoho politického subjektu, čímž tento subjekt podle něj zvýhodňuje proti ostatním. Naproti tomu Ondřej Babka (ANO) uvedl, že toto konstatování ve zprávě nevidí jako důvod pro její zamítnutí. Také předseda výboru Aleš Juchelka (ANO) označil za poněkud „přepálené“ neschvalovat zprávu Rady ČT na základě dvou grafů. Podle něj jde jen o nafukování zhruba pěti řádků z výroční zprávy.
Naproti tomu Petr Bendl (ODS) se pozastavil nad tím, že pro konstatování hlasovali jen čtyři členové z tehdejších 12 účastníků jednání. Nejde proto podle něj o většinový názor rady. „Já nevím, jak budete sepisovat, koho jste pozvali,“ podotkla Nina Nováková (KDU-ČSL). Míní, že není v praxi snadné zachycovat, kolikrát byl kdo pozván a pozvání odmítl.
Rada ve zprávě konstatuje, že ČT v roce 2020 splnila obecný cíl médií veřejné služby zaměřený na poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie.
