Předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka přijme ve Vatikánu papež František. Vondráček věří, že průběh audience nijak nenaruší aktuální politické dění v Česku, kde poslanci rozhodují o zdanění náhrad církvím. Podle šéfa sněmovny je to v rámci vztahu státu a církve jen drobnost a jinak jsou vztahy vynikající. Radek Vondráček byl hostem Interview ČT24.
Papež František přijme v pátek předsedu české Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) a předsedu Národní rady Slovenské republiky Andreje Danka (SNS). Jak Vondráček upozornil, něco takového není běžné.
„Je to dlouhodobá snaha, iniciativa nejen má, musím také vyzdvihnout podíl předsedy Národní rady Slovenska Andreje Danka, jeho protokolu, našeho protokolu. Je to vyvrcholení snahy spousty lidí, aby se takové setkání podařilo. Není totiž obvyklé, aby papež přijímal někoho jiného než hlavu státu, případně další významné osobnosti,“ podotkl.
Předsedové obou parlamentů přijedou do Vatikánu spolu s delegací biskupů uctít 1150 let od smrti svatého Cyrila. Šéf české dolní komory si od audience slibuje, že bude možné vést s papežem dialog. „Bude to také záležet na Jeho svatosti. Budu rád, když ho bude ten rozhovor bavit a zajímat, když to nebude jenom formální,“ uvedl Vondráček s tím, že by audience měla trvat půl hodiny.
Zdanění restitucí? Podle Vondráčka dílčí problém
Radek Vondráček ovšem také míří do Vatikánu v době, kdy parlamentní komora, již řídí, schvaluje návrh na zdanění náhrad církvím. Poslanci jej již jednou schválili, ale vrátil jim ho Senát. Vondráček poznamenal, že u prvního hlasování nebyl a neprozradil, jak bude hlasovat napodruhé. Připustil, že zákon o církevních restitucích považuje za špatný, ale výhrady má i vůči návrhu na zdanění církví.
Je však přesvědčen, že nadcházející hlasování nebude mít na průběh audience u papeže vliv. „Myslím, že to Vatikán řešit nebude, je to věc České republiky. A z hlediska celkové problematiky vztahu církve a státu je to dílčí problém,“ věří Radek Vondráček. Zdůraznil, že k hlavě římskokatolické církve půjde nikoli jako poslanec jednoho politického hnutí, ale jako předseda Poslanecké sněmovny. „Mám v plánu vystupovat jako předseda sněmovny, která má 200 členů,“ ujistil.
Vztahy českého státu a církve přitom považuje za dobré. „Před 30 lety, kdy jsme se vymanili z totalitního režimu, byly vztahy téměř na bodu nula. Za 30 let se máme čím pochlubit, vztah církve a státu v charitativní oblasti, v sociální, že jsou vztahy velice korektní,“ míní třetí nejvyšší ústavní činitel.
Do Vatikánu bez kytary a s pozváním pro papeže
Deníku Blesk řekl Radek Vondráček před nadcházející cestou do Vatikánu, že si s sebou nevezme kytaru. V Interview ČT24 ujistil, že na ni nebude v příštích třech týdnech hrát ani v Poslanecké sněmovně. Později, na narozeniny Karla Kryla, ji sice vezme, ale chystá se zahrát pouze před prostorami poslaneckého klubu ANO.
Počátkem měsíce přitom vzbudila pozornost fotografie, kterou zveřejnil web Seznam Zprávy. Ta zachytila Radka Vondráčka s kytarou na předsednickém pultu ve sněmovním jednacím sále. Následovala ostrá kritika z opozičních řad. Vondráček se omluvil, je však přesvědčen, že nespáchal nic zvlášť špatného.
„Bylo to na rozloučení, někteří z poslanců tam zřejmě vstoupili naposledy a my jsme tam strávili celé volební období, hrávali na kytaru a zpívali. Dokonce to ani nebylo z naší strany, většina tam byla z jiných stran,“ podotkl Vondráček, byť připustil, že již „měl v životě pár lepších nápadů“. Dodal, že tehdy ještě nebyl předsedou dolní komory a dnes, kdy jím je, by si to již „nelajsnul“.
I bez kytary by ale chtěl Radek Vondráček přemluvit papeže, aby přijel na návštěvu České republiky. Papeže Františka zval do Česka již prezident Miloš Zeman při audienci v roce 2015, ale hlava katolické církve zatím nepřijela.
„Jedu tam pozvání přiživit, občerstvit. Moc bych si přál, aby tento papež ČR navštívil. Jedu tam při symbolické příležitosti, myslím, že ve Vatikánu na symboly slyší,“ plánuje Vondráček.
Papežské návštěvy zatím zažila Česká republika čtyřikrát, z toho jednou ještě jako součást Československa. V letech 1990, 1995 a 1997 přijel papež Jan Pavel II., v roce 2009 jeho nástupce Benedikt XVI.
