Turisté se pomalu vracejí do hotelů a penzionů. Během Velikonoc má řada z nich dokonce plno, uvádí Asociace hotelů a restaurací. Největší zájem je tradičně o hory a lázně. O ubytování v hlavním městě mají největší zájem cizinci, neobsazené pokoje ale stále hlásí zejména čtyř a pětihvězdičkové hotely. I to je jeden z důvodů, proč v nich zdejší hoteliéři dál nechávají ukrajinské uprchlíky.
Volnou kapacitu českých hotelů zaplňují uprchlíci. Část jich zamířila i do kempů
Události: Uprchlíci v Česku bydlí v hotelích i kempech (zdroj: ČT24)
Julia Jakimenková je z Kyjeva. V hotelu kousek od Václavského náměstí bydlí se svou jedenáctiletou dcerou. Do Prahy se dostaly už na začátku března, další ubytování si zatím neshánějí. „Chceme se vrátit k nám domů, na Ukrajinu, ale chceme se vrátit, až bude mír,“ popsala. Spolu s Julií v dvoulůžkových pokojích hotelu bydlí ještě dalších pět Ukrajinek s dětmi.
Hotel po nich žádné peníze nechce a nečerpá ani žádné dotace. „Po pandemii covidu ještě nemáme plnou obsazenost, určitě je tu v řádu měsíců můžeme nechat zadarmo ubytované. Příplatek je zhruba ve výši 250 korun na osobu a noc, to nám nepokryje náklady. Bereme to jako charitu,“ řekl obchodní manažer hotelu Alcron Marek Prokeš.
Uprchlíci našli dočasný domov asi ve třetině hotelů v Česku. O dotace nepožádala většina z nich. A to i přes to, že jejich zisky v posledních letech prudce klesly a náklady na provoz rostou. Zdražují energie, potraviny i práce zaměstnanců. I proto hoteliéři hledají cesty, jak ušetřit.
Třeba šéfkuchař Lukáš Hlaváček nabízí hostům nový trend, bezodpadové zpracování surovin. Zatímco v zahraničí je běžnou součástí gastronomie, v Česku si cestu teprve hledá. „Skvělým příkladem je brokolice, kde zpracujeme jak vršek, tak i stonek, který se hodí jako příloha. Jeden z důvodů je samozřejmě ekonomický, kdy zpracujeme maximum a snažíme se nic nevyhodit,“ přiblížil.
Dalším příkladem je smart hotel bez personálu v Hradci Králové. Pracují v něm jen uklízečky a ředitelka. Recepční nebo portýry hosté nepotkají, pokoj si rezervují i zaplatí přes internet. „Prvotní náklady na IT jsou vyšší, ale pak už jen šetříme. Potřebovali bychom pět recepčních, protože bychom potřebovali pokrýt nonstop provoz,“ vysvětlila ředitelka Hotelu Hertz Hradec Králové Pavlína Bartelová. „Šetříme dva miliony korun ročně na těchto pracovnících,“ dodala majitelka Klára Sovová.
I když Češi vyjeli na Velikonoce na prodloužené víkendy, do velkých měst se návštěvníci zatím tolik nevracejí. I proto se řada hoteliérů především v Praze rozhodla, že ukrajinské uprchlíky ve svých pokojích nechá déle, než původně plánovala.
Před válkou do kempu
Věnovat své kapacity lidem utíkajícím před konfliktem se rozhodli i mnozí provozovatelé kempů. Ve středočeských Řevnicích se tak může dále věnovat své profesi Anna Avramenková. Kadeřnictví si zřídila v maringotce, kterou jí poskytl majitel kempu Štefan Oršoš.
„Pokud to půjde, zůstanu tu, protože mi Štefan moc pomohl a jsem mu velmi vděčná. Jako matce čtyři dětí mi dal práci, ne každý by to udělal,“ svěřila se. Normálně by v kempu začínala turistická sezona. Letos se ale majitel rozhodl veřejnosti neotevřít a kapacity vyčlenil pouze pro lidi z Ukrajiny. Už v lednu přitom měl po dvouleté covidové pauze dvě třetiny areálu rezervované.
„Nikdy jsem neuvažoval, jestli je to dobrý nebo špatný nápad. Nějak jsem to takhle cítil. I kdybych pak kemp prodal a měl bych z toho sanovat tu díru, tak se cítím líp než předtím. Dává mi to smysl,“ popsal. Všechny chaty v kempu jsou teď obsazené. Aktuálně v něm žije asi čtyřicet lidí, z toho víc než polovina jsou děti.
Část ukrajinských uprchlíků zůstává i v rekreačním areálu Poslův mlýn v Doksech. Rezervace zejména pro školy v přírodě v něm ale rušit nechtěli, pomáhali tedy uprchlíkům najít nové ubytování, nejlépe i s prací. Po vypuknutí konfliktu našlo v Doksech střechu nad hlavou téměř čtyři sta lidí. Tento týden jich tam zůstávaly už jen desítky.