„Piráti mají přechodné kolísání preferencí, ale to je záležitost, přes kterou se rychle dostaneme, novému vedení se podaří stranu připravit na volby 2025,“ věří nový šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Budoucnost Pirátů vidí jako siné liberální středové strany, která chce řešit problémy „běžných lidí“ a nebojí se nepříjemných změn. Do sněmovních voleb ale Hřib stranu jako lídr nepovede. Chce dokončit projekty ve vedení Prahy. Vidí se spíše jako manažer, který zúročí zkušenosti z volebních kampaní, ty dosavadní podle něj nedovedly dostatečně oslovit voliče.
Volební kampaně Pirátů za moc nestály, chci to změnit, říká Hřib
28 minut
Interview ČT24: Nový předseda Pirátů Zdeněk Hřib
Svůj mandát pro vedení Pirátů považuje Hřib za dostatečně silný, protože se mu podařilo prosadit své představy o reformě strany. V jejím čele vystřídal dlouholetého předsedu Ivana Bartoše. „Má směřovat k tomu, že zlepšíme vnější a vnitřní komunikaci,“ uvedl ke stranické reformě Hřib. Od „kultivace vnitřní demokracie“ si slibuje, že Piráti budou mluvit jednotným hlasem a stanou se srozumitelnými a důvěryhodnými.
Odchody ze strany jsou projevem demokracie, míní Hřib
Jako vyjádření nesouhlasu s dalším směřováním strany ale Piráty opustili někteří straníci, případně pozastavili své členství: bývalý místopředseda a někdejší europoslanec Marcel Kolaja, bývalá místopředsedkyně Jana Michailidu a vedoucí rušeného zahraničního odboru Pirátů Michal Gill, který byl odpůrcem změny stanov.
„Strana si zcela demokraticky vybrala jednoznačně středovou orientaci, nicméně chápu, že pokud se někdo neztotožňuje s novým směřováním, může nyní cítit potřebu opustit loď. Ale to se vám v demokracii může stát,“ reaguje na kritiku Hřib. „Co se týče naší vnitřní demokracie, ta nikam nemizí. Nadále mohou členové podávat členské podněty, akorát se má zkultivovat způsob, jakým se to bude řešit.“
„Schválili jsme si základní vnitřní změny – nemusíme řešit sami sebe, můžeme se věnovat voličům,“ věří Hřib. Vnějším projevem změn je orientace Pirátů na liberální střed. „Chci stranu vycentrovat, abychom se stali hlavní silou ve středu politického spektra a zaměřovali se na problémy běžných lidí, zejména na ekonomiku,“ potvrdil Hřib.
Česko v současnosti ekonomicky stagnuje, což je důsledek „nepráce“ v uplynulých dekádách, upozorňuje Hřib. „Dekády tu vládly strany, které zneužívaly dělení na levici a pravici jako podvod na voliče. Stačilo jim jen říkat: ‚My jsme pravice, my jsme levice.‘ A potom vás už jen přesvědčit, že jste buď příliš chudý a musíte volit levici, nebo jste příliš bohatý a měl byste volit pravici,“ obává se.
Ne populismus, ale odborníci
Reformy jsou proto potřeba, zdůrazňuje. Jde podle jeho názoru o návrat k tomu, čemu se Piráti věnovali historicky a s čím se dostali do sněmovny. „Řešili jsme svobodu lidí, méně vládní buzerace,“ říká Hřib. „Cílíme na všechny, kdo mají problémy, které mají běžní lidé. Je problém s tím, že se věci zdražují, s dostupností veřejných služeb a jejich kvalitou,“ upřesnil.
20 minut
Události, komentáře: Nové vedení Pirátů
Odmítá nabízet populistická řešení například pro voliče extrémistických stran z pravé i levé části politického spektra. Reformy chtějí Piráti opírat o expertizu a data. „Sestavíme tým odborníků, který připraví ekonomický program, s nímž půjdeme pak za voliči,“ přislíbil.
Za základní v reformních korcích považuje oblast vzdělávání. „Chceme, aby ekonomika byla nejen férová, ale i znalostní, protože to přinese práce s vysokou přidanou hodnotou, které přinesou zvednutí průměru mzdy. Nechcete už být montovna, ale mozkovna,“ říká ve zkratce. Je podle něj potřeba rozhýbat trh práce – i například díky zvýhodnění částečných úvazků. Zmiňuje také podporu inovací, start-upů a drobných střadatelů, ale i výstavby jak bytů, tak komunikačních a energetických sítí.
Odlišnost od Starostů? Kritika přílišného počtu samospráv
Od slibů jiných stran, že i ony jsou tu pro běžné občany, Piráty podle Hřiba odlišuje to, že se nebojí dělat nepopulární opatření, do nichž se nikomu nechce. Jako důkaz uvádí fungování Pirátů ve vedení hlavního města, kde působí jako náměstek primátora pro dopravu, v minulosti i sám primátorem byl. Konkrétním příkladem má být oprava Barrandovského mostu, jednoho z nejvytíženějších v Česku. „Je potřeba počítat s tím, že reformy s sebou nesou změny, které příjemné nejsou,“ říká Hřib.
Stranu Starostové a nezávislí (STAN) jako konkurenci v oslovování liberálních středových voličů nevnímá. „Na rozdíl od Starostů nebudeme trpět dogmatem, že fragmentace veřejné správy je pro naši zemi dobrá. Má to dopad na kvalitu veřejných služeb, počínaje vzděláváním,“ tvrdí. Příliš velký počet samospráv rozdrobených i do malých obcí je problémem, do něhož „je nutné říznout“, nepochybuje.
„Nadále zůstáváme jedinou stranou bez korupce, žádný Pirát není zapleten v žádné korupční kauze,“ uvedl Hřib jako plus, o němž soudí, že by mohli voliči zohlednit.
Hřib slibuje lepší volební kampaně, lídrem ale být nechce
Přestože je Hřib předsedou Pirátů, nechce být lídrem v nadcházejících sněmovních volbách. „Mám rozběhnutou celou řadu projektů v Praze, které nemají na celonárodní úrovni žádný ekvivalent,“ vysvětluje své rozhodnutí. Konkrétně jde o dostavbu linky D pražského metra či přípravu kontraktu na nákup nových příměstských vlaků.
Lídra si Piráti vyberou, jak je stranickým pravidlem, v celostátním hlasování v únoru. „Byl bych rád, aby to byl lídr, který bude mít silnou ekonomickou kompetenci, a bude také vnímán jako renomovaná osobnost,“ nastínil Hřib svou obecnou představu. Podotkl rovněž, že s jiným lídrem, než je předseda, některé strany šly například do posledních voleb Evropského parlamentu.
Ve sněmovních volbách chce využít své zkušenosti z komunální politiky především k tomu, aby Piráty připravil na volební kampaň. „Naše poslední volební kampaně za moc nestály. Dlouhodobě jsme měli poměrně vysoké preference, když jsme byli ve vládě, ale bohužel naši příznivci nedorazili k volbám. To má jediné možné vysvětlení: Kampaň za moc nestála,“ je přesvědčen.
