Volební kampaně Pirátů za moc nestály, chci to změnit, říká Hřib

28 minut
Interview ČT24: Nový předseda Pirátů Zdeněk Hřib
Zdroj: ČT24

„Piráti mají přechodné kolísání preferencí, ale to je záležitost, přes kterou se rychle dostaneme, novému vedení se podaří stranu připravit na volby 2025,“ věří nový šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Budoucnost Pirátů vidí jako siné liberální středové strany, která chce řešit problémy „běžných lidí“ a nebojí se nepříjemných změn. Do sněmovních voleb ale Hřib stranu jako lídr nepovede. Chce dokončit projekty ve vedení Prahy. Vidí se spíše jako manažer, který zúročí zkušenosti z volebních kampaní, ty dosavadní podle něj nedovedly dostatečně oslovit voliče.

Svůj mandát pro vedení Pirátů považuje Hřib za dostatečně silný, protože se mu podařilo prosadit své představy o reformě strany. V jejím čele vystřídal dlouholetého předsedu Ivana Bartoše. „Má směřovat k tomu, že zlepšíme vnější a vnitřní komunikaci,“ uvedl ke stranické reformě Hřib. Od „kultivace vnitřní demokracie“ si slibuje, že Piráti budou mluvit jednotným hlasem a stanou se srozumitelnými a důvěryhodnými.

Odchody ze strany jsou projevem demokracie, míní Hřib

Jako vyjádření nesouhlasu s dalším směřováním strany ale Piráty opustili někteří straníci, případně pozastavili své členství: bývalý místopředseda a někdejší europoslanec Marcel Kolaja, bývalá místopředsedkyně Jana Michailidu a vedoucí rušeného zahraničního odboru Pirátů Michal Gill, který byl odpůrcem změny stanov.

„Strana si zcela demokraticky vybrala jednoznačně středovou orientaci, nicméně chápu, že pokud se někdo neztotožňuje s novým směřováním, může nyní cítit potřebu opustit loď. Ale to se vám v demokracii může stát,“ reaguje na kritiku Hřib. „Co se týče naší vnitřní demokracie, ta nikam nemizí. Nadále mohou členové podávat členské podněty, akorát se má zkultivovat způsob, jakým se to bude řešit.“

„Schválili jsme si základní vnitřní změny – nemusíme řešit sami sebe, můžeme se věnovat voličům,“ věří Hřib. Vnějším projevem změn je orientace Pirátů na liberální střed. „Chci stranu vycentrovat, abychom se stali hlavní silou ve středu politického spektra a zaměřovali se na problémy běžných lidí, zejména na ekonomiku,“ potvrdil Hřib.

Česko v současnosti ekonomicky stagnuje, což je důsledek „nepráce“ v uplynulých dekádách, upozorňuje Hřib. „Dekády tu vládly strany, které zneužívaly dělení na levici a pravici jako podvod na voliče. Stačilo jim jen říkat: ‚My jsme pravice, my jsme levice.‘ A potom vás už jen přesvědčit, že jste buď příliš chudý a musíte volit levici, nebo jste příliš bohatý a měl byste volit pravici,“ obává se.

Ne populismus, ale odborníci

Reformy jsou proto potřeba, zdůrazňuje. Jde podle jeho názoru o návrat k tomu, čemu se Piráti věnovali historicky a s čím se dostali do sněmovny. „Řešili jsme svobodu lidí, méně vládní buzerace,“ říká Hřib. „Cílíme na všechny, kdo mají problémy, které mají běžní lidé. Je problém s tím, že se věci zdražují, s dostupností veřejných služeb a jejich kvalitou,“ upřesnil.

20 minut
Události, komentáře: Nové vedení Pirátů
Zdroj: ČT24

Odmítá nabízet populistická řešení například pro voliče extrémistických stran z pravé i levé části politického spektra. Reformy chtějí Piráti opírat o expertizu a data. „Sestavíme tým odborníků, který připraví ekonomický program, s nímž půjdeme pak za voliči,“ přislíbil.

Za základní v reformních korcích považuje oblast vzdělávání. „Chceme, aby ekonomika byla nejen férová, ale i znalostní, protože to přinese práce s vysokou přidanou hodnotou, které přinesou zvednutí průměru mzdy. Nechcete už být montovna, ale mozkovna,“ říká ve zkratce. Je podle něj potřeba rozhýbat trh práce – i například díky zvýhodnění částečných úvazků. Zmiňuje také podporu inovací, start-upů a drobných střadatelů, ale i výstavby jak bytů, tak komunikačních a energetických sítí.

Odlišnost od Starostů? Kritika přílišného počtu samospráv

Od slibů jiných stran, že i ony jsou tu pro běžné občany, Piráty podle Hřiba odlišuje to, že se nebojí dělat nepopulární opatření, do nichž se nikomu nechce. Jako důkaz uvádí fungování Pirátů ve vedení hlavního města, kde působí jako náměstek primátora pro dopravu, v minulosti i sám primátorem byl. Konkrétním příkladem má být oprava Barrandovského mostu, jednoho z nejvytíženějších v Česku. „Je potřeba počítat s tím, že reformy s sebou nesou změny, které příjemné nejsou,“ říká Hřib.

Stranu Starostové a nezávislí (STAN) jako konkurenci v oslovování liberálních středových voličů nevnímá. „Na rozdíl od Starostů nebudeme trpět dogmatem, že fragmentace veřejné správy je pro naši zemi dobrá. Má to dopad na kvalitu veřejných služeb, počínaje vzděláváním,“ tvrdí. Příliš velký počet samospráv rozdrobených i do malých obcí je problémem, do něhož „je nutné říznout“, nepochybuje.

„Nadále zůstáváme jedinou stranou bez korupce, žádný Pirát není zapleten v žádné korupční kauze,“ uvedl Hřib jako plus, o němž soudí, že by mohli voliči zohlednit.

Hřib slibuje lepší volební kampaně, lídrem ale být nechce

Přestože je Hřib předsedou Pirátů, nechce být lídrem v nadcházejících sněmovních volbách. „Mám rozběhnutou celou řadu projektů v Praze, které nemají na celonárodní úrovni žádný ekvivalent,“ vysvětluje své rozhodnutí. Konkrétně jde o dostavbu linky D pražského metra či přípravu kontraktu na nákup nových příměstských vlaků.

Lídra si Piráti vyberou, jak je stranickým pravidlem, v celostátním hlasování v únoru. „Byl bych rád, aby to byl lídr, který bude mít silnou ekonomickou kompetenci, a bude také vnímán jako renomovaná osobnost,“ nastínil Hřib svou obecnou představu. Podotkl rovněž, že s jiným lídrem, než je předseda, některé strany šly například do posledních voleb Evropského parlamentu.

Ve sněmovních volbách chce využít své zkušenosti z komunální politiky především k tomu, aby Piráty připravil na volební kampaň. „Naše poslední volební kampaně za moc nestály. Dlouhodobě jsme měli poměrně vysoké preference, když jsme byli ve vládě, ale bohužel naši příznivci nedorazili k volbám. To má jediné možné vysvětlení: Kampaň za moc nestála,“ je přesvědčen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽIVĚ: Sněmovna má na programu zprávu vyšetřovací komise ke střelbě na FF UK

Sněmovna zasedá k projednávání zprávy vyšetřovací komise k předloňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poslanci by rovněž měli řešit policejní žádost o vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Sněmovna bude moci podobně jako v úterý jednat až do noci. Prosadila to koalice na návrh předsedy poslanců ODS Marka Bendy, který návrh zdůvodnil pokračujícími opozičními obstrukcemi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila program schůze k růstu koncesionářských poplatků

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V sociálních službách chybí tři tisíce pracovníků

V sociálních službách chybí přes tři tisíce pracovníků, přičemž za poslední dva roky se stav mírně zhoršil. Ukázal to průzkum, který ve druhé polovině ledna se zapojením 625 zařízení krajů, obcí, neziskových organizací či církví provedla Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Nedostatek je hlavně pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester. Odrazují je nízké výdělky i náročná práce.
před 9 hhodinami

Agentura má šanci na omluvu od Babiše kvůli jeho výrokům

Žalobou PR agentury Bison & Rose na předsedu opozičního ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše se musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Agentura uspěla s ústavní stížností. Žádá omluvu za údajně nepravdivá tvrzení o své činnosti.
před 12 hhodinami

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 15 hhodinami

Turisté se dovolené na otřesy zmítaném Santorini nevzdávají

Řecký ostrov Santorini opustily kvůli zemětřesení už dvě třetiny jeho obyvatel. Cestovní kanceláře, včetně těch českých, zájezdy do destinace ale prodávají dál. Věří, že do začátku hlavní sezony se situace uklidní. Připravená mají i náhradní řešení.
před 16 hhodinami

Některým zubařům chybí anestetika

Zhruba pěti procentům zubařů, kteří se starají o 350 tisíc pacientů, chybí anestetika. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu České stomatologické komory. Důvodem je hlášený výpadek klíčového přípravku. Podle lékového ústavu se ordinace začaly předzásobovat a na některé se teď nedostává. Pomoci by měl dovoz.
před 18 hhodinami

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku na hlídání dětí

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.
11. 2. 2025Aktualizovánovčera v 00:01
Načítání...