Vláda v pondělí uvolnila 404 milionů z obsluhy státního dluhu na odměňování učitelů. Pedagogové si peníze mají od září rozdělit podle kariérního řádu, který bude na konci května projednávat Senát. Pokud ho schválí, zařadí novela učitele do tří stupňů od začínajících po vynikající. Podle tohoto zařazení budou také odměňováni. Vláda dále schválila posílení peněz na vědu a výzkum na 36,2 miliardy korun.
Vláda uvolnila přes 400 milionů na odměňování učitelů. O rozhodnutí kabinetu informovala odcházející ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). „Pro naše děti chci ty nejlepší učitelky a učitele. Právě jsem prosadila na vládě 404 milionů korun na lepší podmínky pro pedagogy od 1. září 2017,“ uvedla Valachová na Twitteru.
Kariérní řád počítá s tím, že každý začínající učitel bude muset od letošního září absolvovat dvouleté adaptační období, zakončené atestačním řízením na škole, kde bude působit. Ministerstvo školství odhaduje, že na školách zpočátku bude asi 3000 začínajících učitelů. Zařadí se mezi ně i pedagogové, kteří mají méně než dva roky praxe učení.
Školy budou mít povinnost zajistit začínajícímu učiteli podporu, na které se budou podílet i její další zaměstnanci a odborníci z praxe. Za jednoho začínajícího učitele tak budou muset školy každý rok zaplatit přibližně 15 750 korun navíc, vypočítalo ministerstvo.
Sněmovna při schvalování se souhlasem Valachové stanovila také příplatky pro třídní učitele, a to na 1000 až 1500 korun měsíčně. Nyní se podle Valachové pohybují jen kolem 400 korun hrubého, vláda navrhovala příplatek od 500 do 2000 korun měsíčně podle typu školy.
Učitelé třetího stupně budou mít ze zákona třítisícový příplatek za to, že budou zajišťovat profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy a metodicky usměrňovat a koordinovat vzdělávací a výchovnou činnost učitelů. Atestace pro třetí stupeň mají být ale spuštěny až v roce 2021.
Valachová se rozhodla podat demisi kvůli dotační kauze ve sportu. Návrh na její odvolání předá premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Hradu patrně po středě, kdy mu rezignaci Valachová podá.
Peníze pro aplikovaný výzkum
Vláda dále schválila návrh vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), podle kterého půjde v příštím roce na vědu 36,2 miliardy korun, což je zhruba o 3,5 miliardy víc než letos. Materiál počítá i se zvýšením střednědobých výhledů do roku 2020. Více peněz by mělo jít zejména do aplikovaného výzkumu.
Bělobrádek již dříve avizoval, že peníze navíc by měly posílit mimo jiné rozpočet Akademie věd a vysokých škol. Stát se podle něj musí připravit na to, že po roce 2024 nebude mít Česko tolik peněz na vědu a výzkum z evropských fondů jako nyní.
Rozpočet Evropské unie po roce 2020 počítá se zkrácením peněz na výzkum až o 30 procent, což podle Bělobrádka bude znamenat osm až deset miliard korun. Výdaje veřejných rozpočtů na vědu a výzkum by se tak mohly snížit z letošního jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,6 procenta HDP po roce 2023.
Peníze z rozpočtu by měly podpořit zejména spolupráci vědců s podnikatelským prostředím, a tím i konkurenceschopnost ČR. Bělobrádek často zdůrazňuje, že financování vědy a výzkumu nemůže zůstat jen na veřejných zdrojích, ale musí do něj jít větší podíl peněz z privátního sektoru. Materiál, který by měl řešit dlouhodobé strategické financování vědy a výzkumu do roku 2024, chce předložit vládě do září.
Podle údajů Českého statistického úřadu celkové výdaje na výzkum a vývoj v posledních letech rostou, v roce 2015 dosáhly 88,7 miliardy. Více než polovinu do výzkumu investovaly podniky, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz Evropské unie.
Pobídka pro Yanfeng a rychlé vlaky
Ministři a ministryně schválili plán na výstavbu vysokorychlostní železnice. Síť rychlodrah napojujících českou železnici na okolní státy má podle ministra dopravy Dan Ťoka vyjít na 650 miliard korun. Dráhy mají mířit do Německa, Polska, Rakouska a na Slovensko.
Kabinet dále schválil investiční pobídku pro společnost Yanfeng Czechia v maximální výši 185 milionů korun. Firma plánuje investovat 1,85 miliardy korun do rozšíření výroby plastových interiérových dílů pro automobilový průmysl v okresech Louny a Tábor a vytvoření centra na testování asistenčních systémů. Projekt bude podle plánů dokončen v roce 2019, investice má vytvořit 588 nových pracovních míst.
Dalším tématem na jednání vlády byly otázky bezpečnosti, včetně stavu bezpečnostních sborů. „Předpokládáme, že tento rok ušetříme minimálně pět miliard korun na obsluze státního dluhu. Díky této úspoře může být realizováno navýšení platů tarifů příslušníků bezpečnostních sborů o deset procent,“ uvedl vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Tarifní platy se mají zvýšit od začátku července.
Kabinet také rozhodl o tom, že se Česko nepřipojí k žalobě na německé mýtné. Tématem se však vláda může opět zabývat, pokud se nějaký stát pro žalobu rozhodne, uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer.
