Vláda schválila zákon, který by vešel v platnost v případě vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez dohody. Připravilo ho ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD). Speciální právní úprava garantuje práva britských občanů v Česku. Cílem je, aby britská vláda mohla recipročně zajistit co nejlepší postavení Čechů žijících ve Velké Británii. Vláda bude usilovat o to, aby sněmovna návrh schválila už v prvním čtení.
Vláda schválila zákon pro případ tvrdého brexitu. Upravuje pobyt Britů v Česku
Zákon řeší dílčí otázky spojené s pobytem, uzavíráním manželství, nabýváním občanství České republiky, přístupem na trh práce, veřejným zdravotním pojištěním, existujícím penzijním připojištěním a stavebním spořením, jakož i status vysokých škol, studentů a akademických pracovníků, otázku přímých daní či uznávání odborných kvalifikací, uvedlo na webu ministerstvo vnitra.
Absence úpravy by se podle ministra vnitra dotkla zhruba pěti tisíc Britů působících na českém pracovním trhu. Celkem v Česku legálně pobývá okolo osmi tisíc občanů Spojeného království.
Bez přijetí úpravy by se Britové v Česku ocitli ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Nemohli by bez povolení v Česku kontinuálně pracovat nebo být automaticky součástí zdravotního a sociálního systému. Předpis má zajistit Britům reciproční zacházení s ohledem na britské garance směrem k evropským občanům, kteří budou v době brexitu pobývat v Británii. Ti mohou podle dokumentu tamní vlády automaticky v zemi pobývat a pracovat na základě platného dokladu totožnosti až do 31. prosince 2020, uvedlo vnitro.
„Pokud bychom daný zákon nepřijali, ohrozili bychom tím i přibližně 40 000 českých občanů, kteří žijí v Británii. To rozhodně nechceme,“ uvedl Hamáček. Kdyby totiž podle něj Česko negarantovalo práva britských občanů, hrozilo by zpřísnění podmínek pro české občany ve Spojeném království. Zdůraznil, že všechna navržená opatření jsou podmíněná reciprocitou z britské strany.
Konkrétní úpravou přispěly do předpisu vedle vnitra také ministerstva práce a sociálních věcí, školství, zdravotnictví, financí a spravedlnosti. Naopak ministerstva kultury, průmyslu, zahraničních věcí, zemědělství, obrany a životního prostředí nenašla oblast, kterou by bylo třeba v souvislosti s tvrdým brexitem speciálně upravit. Kvůli krátkému času na přípravu materiálu se nekonalo obvyklé připomínkové řízení na ministerstvech.
Hospodářská komora chce pohyb zboží bez cel a kontrol
Hospodářská komora České republiky v pondělním prohlášení uvedla, že český byznys chce, aby i v prvních dnech po případném tvrdém brexitu fungoval pohyb zboží mezi Velkou Británií a EU bez cel a zdlouhavých kontrol na hranicích.
„Velká Británie je pro Českou republiku důležitým exportním partnerem. Nejde ale pouze o přímý export. (…) Mnohé firmy dodávají komponenty například do Německa, kde se dále zpracovávají, a Německo následně exportuje své zboží do Velké Británie. Brexit může mít zásadní vliv na tento reexport a zasáhnout tak firmy, které se na něj zatím vůbec nepřipravují,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ocenil činnost české vlády v otázce přípravy na možnost tvrdého brexitu a zároveň adresoval ministerstvu vnitra dopis, v němž v souvislosti s brexitem formuloval bezprostřední priority českého byznysu.
O dohodě o brexitu se má hlasovat v polovině ledna
Datum odchodu Británie z EU je stanoveno na 29. března 2019. V současné chvíli je tak nejzásadnější otázkou, zda britský parlament podpoří dohodu premiérky Theresy Mayové o brexitu.
Hlasování se po odkladu uskuteční v polovině ledna. Dokument čítající 585 stran, který již podpořili premiéři 27 zemí EU, se týká mimo jiné udržení práv občanů EU v Británii či vyrovnání finančních závazků Spojeného království vůči Unii. Zahrnuje rovněž přechodné období po brexitu do roku 2020 či otázku neexistence standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Zástupci ostatních členských států již loni v prosinci oznámili, že se nechystají domluvenou dohodu znovu otevírat. V případě, že by Británie odešla bez dohody, hrozí takzvaný tvrdý brexit, který vyvolává obavy z nejisté budoucnosti, a to jak mezi firmami, tak občany EU žijícími v Británii a naopak.