V programovém prohlášení vlády se mezi konkrétními cíli objevuje mimo jiné i odklon od uhlí. Stihnout ho chce kabinet Petra Fialy (ODS) do roku 2033. Opozice si ale myslí, že takový plán nelze stihnout.
Vláda chce do roku 2033 prosadit odklon od uhlí. Podle opozice to není reálné
Zájem o uhlí loni rostl, a to jak ve velkolomech pod Krušnými horami, tak i na Ostravsku. Přispělo k tomu oživení ekonomiky, ale i zdražení zemního plynu. „Zvýšenou poptávku po našem uhlí, jak z řad domácností, tak i průmyslu, jsme zaznamenávali od září loňského roku. Ten trend pokračuje vlastně do současné doby,“ popisuje mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.
Dlouhodobě ale těžba v Česku klesá. Předloňských 29,5 milionů tun hnědého uhlí je výrazně méně než před třiceti lety. U černého je propad ještě větší. Na výrobě elektřiny se teď podílí asi ze čtyřiceti procent.
Termín, kdy skončit s uhlím, hledala už takzvaná uhelná komise. Předloni doporučila rok 2038. Ovšem s podmínkami, jako například, že bude hotový nový blok v Dukovanech. Vláda Andreje Babiše to vzala jen na vědomí a komise měla začít připravovat i scénáře pro rychlejší konec.
Evropská komise totiž ohlásila přísnější klimatické cíle. Navíc vyrostla cena emisních povolenek. Vlastní plány útlumu pak v poslední době ohlásila i řada energetických firem. Teď reaguje i nová vláda.
„Jako republika budeme připraveni. Máme modernizační fond, máme Národní plán obnovy, peníze také na to máme,“ uvádí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Vládní plány ale kritizuje opozice. „Jsem přesvědčen, že to není reálný termín, protože do té doby kompletně nové zdroje nevybudujeme. Paní ministryně ale v těch letech v každém případě už ve své pozici nebude, takže si myslím, že nemusíme mít obavy,“ reagoval bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Vláda nyní bude muset detailně popsat, jak a čím uhlí nahradit. Do konce příštího roku slibuje aktualizaci státní energetické koncepce.