V programovém prohlášení vlády se mezi konkrétními cíli objevuje mimo jiné i odklon od uhlí. Stihnout ho chce kabinet Petra Fialy (ODS) do roku 2033. Opozice si ale myslí, že takový plán nelze stihnout.
Zájem o uhlí loni rostl, a to jak ve velkolomech pod Krušnými horami, tak i na Ostravsku. Přispělo k tomu oživení ekonomiky, ale i zdražení zemního plynu. „Zvýšenou poptávku po našem uhlí, jak z řad domácností, tak i průmyslu, jsme zaznamenávali od září loňského roku. Ten trend pokračuje vlastně do současné doby,“ popisuje mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.
Dlouhodobě ale těžba v Česku klesá. Předloňských 29,5 milionů tun hnědého uhlí je výrazně méně než před třiceti lety. U černého je propad ještě větší. Na výrobě elektřiny se teď podílí asi ze čtyřiceti procent.
Termín, kdy skončit s uhlím, hledala už takzvaná uhelná komise. Předloni doporučila rok 2038. Ovšem s podmínkami, jako například, že bude hotový nový blok v Dukovanech. Vláda Andreje Babiše to vzala jen na vědomí a komise měla začít připravovat i scénáře pro rychlejší konec.
Evropská komise totiž ohlásila přísnější klimatické cíle. Navíc vyrostla cena emisních povolenek. Vlastní plány útlumu pak v poslední době ohlásila i řada energetických firem. Teď reaguje i nová vláda.
„Jako republika budeme připraveni. Máme modernizační fond, máme Národní plán obnovy, peníze také na to máme,“ uvádí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Vládní plány ale kritizuje opozice. „Jsem přesvědčen, že to není reálný termín, protože do té doby kompletně nové zdroje nevybudujeme. Paní ministryně ale v těch letech v každém případě už ve své pozici nebude, takže si myslím, že nemusíme mít obavy,“ reagoval bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Vláda nyní bude muset detailně popsat, jak a čím uhlí nahradit. Do konce příštího roku slibuje aktualizaci státní energetické koncepce.
