V nedožitých devadesáti letech zemřel teolog, evangelický farář a básník Milan Balabán. Zprávu potvrdila Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Balabán patřil mezi nejvýznamnější české křesťanské myslitele, od padesátých let byl členem skupiny Nová orientace, která usilovala o reformu poměrů v Československu, později podepsal Chartu 77.
Víru zachoval i v pražských kanálech. Zemřel teolog, básník a chartista Milan Balabán
Milan Balabán se narodil 3. září 1929 v Boratíně, na území dnešní Ukrajiny, kde jeho otec působil jako duchovní Českobratrské církve evangelické mezi volyňskými Čechy. Od mládí psal básně a rozhodl se také pro povolání duchovního. V letech 1948 až 52 studoval na Komenského bohoslovecké fakultě, dnes Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy.
V letech 1952 až 74 působil nejprve jako vikář a později jako farář v českobratrských sborech v Čechách i na Moravě. V roce 1969 postgraduálně studoval ve Švýcarsku. Byl členem starozákonní překladatelské skupiny připravující český ekumenický překlad Bible.
Práce v podzemí a hospodská univerzita
Od padesátých let patřil ke skupině Nová orientace, sdružení teologů Českobratrské církve evangelické, která kritizovala poměry nejen v církvi, ale obecně ve společnosti tehdejšího Československa. Sám Balabán nazval Novou orientaci Chartou před Chartou 77. Na podzim 1976 se pak zařadil mezi první signatáře Charty.
Už v roce 1974 byl pro svoje aktivity v církevním disentu zbaven státního souhlasu k výkonu duchovenské služby a do roku 1990 pracoval v dělnických povoláních, včetně práce pro Pražské kanalizace.
„Pracovali jsme sice pod povrchem Prahy, ale na to se dalo zvyknout. Poněvadž jsme končili dost brzo, za čtyři hodiny byly práce vykonány, ale museli jsme čekat do doby, kdy je oficiální konec, tak jsme sedali v hospodách a tam jsem se musel, jako puritán, naučit pít pivo. Po tom druhém pivu jsem začal vykládat o Masarykovi, Havlíčkovi, Dobrovském, Rádlovi. Pozornost byla zcela mimořádná,“ vzpomínal později.
Řada jeho odborných prací i jeho básnické sbírky, které byly posléze v době po skončení komunistického režimu vydány v renomovaných nakladatelstvích, se v té době šířily ve formě samizdatu.
Jako farář bez souhlasu založil starozákonní seminář na pražské Hanspaulce a účastnil se dalších podzemních seminářů ve spolupráci s filozofy Milanem Machovcem, Egonem Bondym, Radimem Paloušem a jinými významnými postavami disentu.
Vztah teologie a poezie
V roce 1990 mu byl za práci o starozákonní teologii, předloženou roku 1972, udělen doktorát teologie. Roku 1993 se pak habilitoval prací nazvanou Víra – nebo osud? a v roce 1995 byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy.
V říjnu 2002 byl prezidentem Václavem Havlem oceněn státním vyznamenáním za zásluhy o Českou republiku. V roce 2013 pak obdržel osvědčení o třetím odboji. Česká televize v roce 2009 natočila o jeho osudech téměř půlhodinový díl z cyklu Neznámí hrdinové.
Neznámí hrdinové / Milan Balabán (zdroj: ČT24)
Po celý život se zabýval hebrejským myšlením, různými podobami křesťanské víry a vztahem teologie a poezie. Je mimo jiné autorem odborných a básnických knih Víra (u) Václava Havla, Jímavé portréty biblických žen, Hebrejské člověkosloví, Cestami kulhavého Jákoba, Putování k čirému nebo Hudba pro pozůstalé.
„Studenti i kolegové z Evangelické teologické fakulty jej znají jako laskavého a vtipného pedagoga, moudrého přítele, originálního myslitele a velkého básníka,“ napsal o něm teolog Pavel Hošek.
Milan Balabán zemřel v Libici nad Cidlinou na počátku roku 2019. Pohřeb se bude konat v pátek 11. ledna od 14 hodin v evangelickém kostele v Přelouči, informovala Evangelická teologická fakulta.