Praha - Jen tři dny platí nová verze zákona, který určuje, kolik peněz dostanou obce do svých pokladen od státu, a už se pracuje na její nápravě. Spory kolem současné normy dál vyvolávají hlavně malé vesnice. Nelíbí se jim, že v přepočtu na jednoho obyvatele jim náleží podstatně nižší částka než velkým městům.
Jak naplnit obecní pokladny a jak je naplnit spravedlivě, aby se nikdo necítil poškozen? Loni sněmovna schválila novelu a největší emoce opadly. Už tehdy se ale vědělo, že definitivní řešení to není. „Beru příští rok jako přechodný. Klíčová diskuze o rozpočtovém určení daní souvisí se změnou daňové soustavy,“ vysvětluje premiér Mirek Topolánek. Na ministerstvu financí se už rozběhly práce na zcela novém zákonu.
Zvláštní komise teď zjišťuje, kolik peněz ta která obec potřebuje. A jestli musí opravdu velkoměsta dostávat víc na jednoho obyvatele než vesnice. Někteří starostové už ale nechtějí čekat. Třeba Hora Svaté Kateřiny si stěžuje, že ve srovnání s Prahou jí stát dává málo. A požádala proto o připojení k Praze. Hlavní město by tak mohlo získat novou čtvrť, vzdálenou 90 kilometrů od Staroměstského náměstí.
Kdo tedy doplácí na koho? Je pravda, že velká města musí financovat víc věcí: „Provozují kryté bazény, dotují hromadnou dopravu, obojí využívají i občané z okolí,“ vysvětluje Ivan Černý ze Svazu měst a obcí. Své argumenty má i venkov: „Většina obyvatel měst má chaty, chodí se rekreovat na venkov a přitom tito lidé spotřebovávají služby minimálně přes víkend, přičemž nic do rozpočtu venkova nepřispívají,“ oponuje Petr Gazdík (NSK), starosta Suché Lozy.
Loňské žaloby k ústavnímu soudu a k evropskému soudu ve Štrasburku kvůli údajné daňové diskriminaci by se ale letos neměly opakovat. Na letošek už radikální starostové malých obcí žádné mezinárodní žaloby nechystají, chtějí dát šanci vyjednávání.
