Poslední rozloučení se zesnulým Karlem Gottem se odehraje se státními poctami. Veřejnost se se zpěvákem bude moci rozloučit 11. října od 8 do 22 hodin v paláci Žofín na Slovanském ostrově. Mše pro zvané se uskuteční o den později. Oznámila to Ivana Gottová.
Veřejné rozloučení s Karlem Gottem bude v pátek 11. října
7 minut
Události: Babiš navrhuje ne státní pohřeb, ale státní pocty
Manželka zesnulého zpěváka na webu uvedla, že souhlasí s tím, aby byl Gott pohřben se státními poctami. V průběhu pátku se s Gottem bude moci rozloučit veřejnost v pražském paláci Žofín. V sobotu se bude konat od 11 hodin zádušní mše v katedrále svatého Víta, kterou bude sloužit arcibiskup Dominik Duka. Mše bude pro pozvané hosty.
Státní pocty navrhla rodině zesnulého zpěváka vláda. Zasazoval se o to premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Gottová jim za iniciativu poděkovala; stejně tak poděkovala všem, kteří rodině vyjádřili soustrast.
15 minut
Události: Lidé si připomínají Karla Gotta nejen u jeho vily
Podle bývalého šéfa hradního protokolu Miroslava Sklenáře může na obřadu se státními poctami promluvit ministr kultury, příbuzní nebo někdo další, koho pozůstalí určí. „Je vidět, že veřejností odchod Mistra Gotta zahýbal a že je vůle veřejnosti a státu se s ním důstojně rozloučit,“ řekl Sklenář.
Ve středu hovořil předseda vlády Babiš o tom, že rozloučení s Gottem by mělo mít podobu státního pohřbu; později od toho ustoupil a navrhl státní pocty. Ke státnímu pohřbu náleží některé formality, například smutečně zasedá parlament a rakev se zesnulým je převezena na lafetě, za kterou jde generalita. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES to popsal někdejší ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt. Státní pohřeb měl v historii samostatné České republiky pouze Václav Havel v roce 2011.
„Nebude klasický státní pohřeb, který jsme od revoluce měli jen jeden, ale bude to pohřeb se státní poctou,“ upřesnil ve čtvrtek premiér.
18 minut
Události, komentáře: Hudebník Horáček, kněz Petráček a poradce Svoboda o odkazu Karla Gotta
Duka večer uvedl, že už při prvním rozhovoru Ivany Gottové s pražským arcibiskupstvím od ní zazněla prosba o sloužení zádušní mše za jejího manžela ve svatovítské katedrále. „Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu,“ uvedl kardinál.
Karlu Gottovi bylo 80 let, v posledních letech se potýkal se zdravotními problémy a v úterý před půlnocí podlehl akutní leukémii. Zemřel doma v kruhu svých nejbližších.
Lidé na zpěváka vzpomínají především před jeho vilou na pražské Bertramce. Na mnoha místech – například v Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci a jinde – jsou umístěny kondolenční knihy.
Palác Žofín, kde se bude moci veřejnost s Gottem rozloučit, už v minulosti jako pietní místo sloužil. Lidé tam přicházeli uctít třeba památku zpěváka Waldemara Matušky nebo hokejového trenéra Ivana Hlinky.
Je mi to (úmrtí Karla Gotta) nesmírně líto, protože to byl zpěvák, který spojoval mnohé a mnohé generace. A to se téměř žádnému zpěvákovi nepodaří.
Gott byl nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby. Vydal skoro tři stovky alb, první už v roce 1965, na svém kontě má desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni. Seznam zpěvákových ocenění je velmi dlouhý. Například zlatým a českým slavíkem byl zvolen dvaačtyřicetkrát, poprvé už za rok 1963 a naposledy v roce 2017.
Za minulého režimu byl Gott zasloužilým (1977) a národním umělcem (1985), v roce 2009 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. Zeman nedávno připustil, že Gottovi udělí vyšší vyznamenání.
- Státní pohřeb je nejvyšším vyjádřením pocty a jeho podoba je přesně daná, i když není ukotvená v žádném zákoně.
- V Česku byl dosud vyhrazen pouze pro významné politiky. Samotnému obřadu předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí včetně toho, že rakev je převážena na lafetě děla. Na velvyslanectvích jsou zpřístupněny kondolenční knihy a smutečně zasedají obě komory parlamentu.
- První takové veřejné rozloučení se konalo v roce 1937, kdy zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
- Při státních pohřbech se lidé loučili i s Edvardem Benešem, Klementem Gottwaldem, Antonínem Zápotockým a Ludvíkem Svobodou. Naopak Emilu Háchovi, Antonínu Novotnému ani Gustávu Husákovi se takové pocty nedostalo.
- Na rozdíl od generála a politika Aloise Eliáše: nacisté ho popravili za velezradu, komunisti obviňovali z kolaborace s okupanty. Rehabilitace se dočkal až po sametové revoluci, státní pohřeb mu byl vypraven na Vítkově 64 let po jeho smrti. Zatím poslední osobností, se kterou se lidé rozloučili tímto mimořádným způsobem, byl Václav Havel před osmi lety.
- Pohřeb se státními poctami je sice nižším stupněm státního pohřbu, jedná se ale o slavnostnější událost, než je třeba pohřeb vojenský.
- Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je znakem takového posledního rozloučení třeba umístění státní vlajky nebo účast vojáků.
- Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla před devíti lety. V minulosti vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami také sportovcům Věře Čáslavské nebo Emilu Zátopkovi. V obou případech ale uspořádání takového pohřbu odmítla rodina.
- Pohřeb se státními poctami není podle ředitele odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimíra Kruliše upraven zákonem či jiným právním předpisem. Zpravidla při něm drží pietu čestná stráž a pohřeb je veřejnější, na rozdíl od státního pohřbu netrvá několik dní. Může zahrnovat minutu ticha, vystavení rakve v prostorách státu, projevy nejvyšších ústavních činitelů a také průvod. Nic z toho ale není povinné a záleží na rozhodnutí rodiny.
- Vojenský pohřeb stát vystrojil například padlým vojákům v Afghánistánu.
- Zdroj: ČT
