Ve výstavbě dálnic chybí kontinuita a zjednodušení systému, míní Ťok

62 minut
Ministr dopravy hostem pořadu 90' ČT24
Zdroj: ČT24

Na začátku letošního roku měli řidiči k dispozici 1250 kilometrů dálnic. Dokončená dálniční síť má měřit asi dva tisíce kilometrů. Letos začne výstavba na 23 místech, čímž přibude přes 170 kilometrů dálnic. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) chybí v tomto segmentu kontinuita a zjednodušení systému. „Když přijdete do resortu, kde se přestalo připravovat, tak první dva roky jenom projektujete a snažíte se stavby rozhýbat,“ uvedl v pořadu 90' ČT24. Doufám, že jeho nástupci budou otevírat víc dálnic než on.

„Stavební řízení, zejména stavební povolování dálnic a liniových staveb je nesmírně komplikované,“ říká ministr dopravy Dan Ťok. Navíc, když se podle něj tak jako několikrát v minulosti do systému necitelně zasáhne tím, že se změní vedení organizací, které staví, nebo když se každých osm měsíců střídá ministr dopravy, tak chybí kontinuita.

Ťok říká, že zahájili přípravu staveb a odblokovali výkupy, které vázly. Zároveň přiznává, že zatím neuspěli se zjednodušením systému. „Do stavebního řízení mluví sedm ministerstev,“ podotýká. „Ve sněmovně je stavební zákon, který by měl pomoct, ale výrazně pomůže až speciální zákon na dopravní infrastrukturu, který chystáme, a jehož věcný záměr by měl být v první polovině roku,“ dodal.

Martin Hösler z Fakulty dopravní ČVUT v Praze potvrzuje, že je vidět zrychlená příprava. „Je hodně staveb, které se projektují intenzivním tempem, ŘSD je v tomto směru oproti době před pěti lety aktivní,“ uvedl Hösler.

„Všichni očekávají liniový zákon, který by umožnil přípravu ještě více zrychlit, protože jenom samotná novela stavebního zákona není jistota, že pomůže. Jestli věci, které se rozhodují na různých úrovních procesu, podaří zrychlit a nebudou se opakovat,“ přiblížil Hösler. 

Je tady potřeba zákon o liniových stavbách, ale takový, který bude funkční. Potřebujeme, aby se některé věci urychlily.
Dan Ťok

Podle ministra je demotivující napadání jednotlivých aktů, které umožňuje správní řízení. Uvedl příklad na práci na D1, kde se jedna ze stížností dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten uznal postup ŘSD za správný. Ťok by chápal, kdyby organizace bojovaly proti nové silnici, ale v tomhle případě jde o modernizaci.

„To je obstrukce. Myslím, že musíme jednat s ekology, vydebatovat vliv na životní prostředí, udělat kompenzační opatření. To je v pořádku. Ale když si z toho někdo udělá hru, která zdrží stavbu o pět deset let, stát by měl mít nástroje, aby řekl, že ve veřejném zájmu některá práva nebo bezbřehá práva omezí,“ prohlásil.

„Měli bychom stavební řízení zjednodušit tak, že když stát řekne, že tady povede vysokorychlostní železnici, nebude jednat se všemi kraji její trasování, ale určí ho a všichni se mu budou muset přizpůsobit. To je první krok. Druhý krok je, že se udělá EIA a vyřeší se všechny ekologické problémy a pak jedno stavební řízení zjednodušené dohromady. Pokud se projekt nachystá a podepíše, tak kdo do té doby neprodal pozemky, automaticky se mu vyvlastňují a začíná se stavět. Bude se nadále debatovat, jakou kompenzaci za pozemky mají dostat, ale nebude to brzdit výstavbu,“ doplnil.

Rozšíření dálniční sítě i zpoplatněných úseků první třídy

V roce 1989 měli řidiči k dispozici 336 kilometrů, přičemž dvě třetiny dálniční sítě tvořil jediný úsek, a to mezi Prahou a Brnem. K 1. lednu letošního roku už jezdili řidiči v Česku na 1250 kilometrech dálnic. Ministerstvo dopravy toho ale dosáhlo i tak, že loni administrativně rozšířilo dálniční síť tím, že změnilo na dálnice asi 450 kilometrů rychlostních silnic.

Nejdelší dálniční úsek nyní vzniká na trase D3, aktuálně mezi Veselí nad Lužnicí a Českými Budějovicemi. Měří 27 kilometrů, letos má být ale zprovozněna jen osmikilometrová část. Dálniční síť se letos rozroste taky o pětikilometrový úsek D4 Skalka u Příbrami a zhruba čtyřkilometrový úsek u Hradce Králové. Staví se taky mezi Přerovem a Lipníkem nebo u Postoloprt. Zároveň Ředitelství silnic a dálnic počítá s tím, že letos začne výstavba na dalších 23 místech a přibude tak celkem přes 170 kilometrů dálnic.

Rozšiřovat se ale bude nejspíš i síť zpoplatněných komunikací pro dopravce. Ministerstvo dopravy se ale chystá zavést mýtné na dalších devíti stech kilometrech silnic první třídy. Dopravcům se varianta s devíti sty kilometry nelíbí, proto požadují, aby se zpoplatnila asi jen polovina. Návrh ministerstva dopravy se musí nejprve projednat s kraji a obcemi, kterých by se mýtné týkalo.

Do poloviny roku by mělo odstartovat řízení na příštího provozovatele mýtného

Mělo by pak také dojít na výběrové řízení na provozovatele mýtného systému po roce 2019, který do té doby díky prodloužené smlouvě provozuje Kapsch. Otevřené výběrové řízení by mohlo být vypsáno v květnu, uvedl Ťok.

Ministr předpokládá, že soutěž bude „docela dobře“ obeslaná, pro zájemce ministerstvo dopravy chystá veřejné slyšení, kde by představili své nabídky. Zájem má jak Kapsch, tak i firma SkyToll, která vybírá mýto na Slovensku a která už dříve nabídla, že převezme správu systému od roku 2017. 

„Pak je tady maďarská firma, která má svůj systém v Maďarsku, máme tady i další firmy, jako je například Xerox ze Spojených států, který provozuje mýto tam, a hlásí se nám i další firmy, německý provozovatel,“ doplnil Ťok. O mýtné v Německu se stará firma Toll Collect, v Maďarsku National Toll Payment Services.

Možností podle Ťoka je i to, že by výběr mýtného převzal stát a spravoval by ho sám. „To je varianta, o které může rozhodnout příští politická reprezentace,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD zpochybnilo Pavlovo hodnocení hradní schůzky. O EU a NATO se prý nemluvilo

Hnutí SPD v pátek zpochybnilo vyjádření prezidenta Petra Pavla, podle něhož na čtvrtečním jednání s lídry parlamentních stran o bezpečnosti panovala shoda na tom, že členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii je v současnosti nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Na jednání na Hradě se zástupci SPD nepadlo nic o souhlasu hnutí s členstvím v Evropské unii a NATO, tvrdí předseda SPD Tomio Okamura.
před 30 mminutami

Silná bezpečnost vyžaduje i silnou ekonomiku, řekl Fiala před summitem EPC

Premiér Petr Fiala (ODS) se v pátek účastní summitu Evropského politického společenství (EPC), který hostí Tirana. Před odletem se vyjádřil, že s lídry evropských zemí bude jednat především o ekonomických tématech. Od setkání si slibuje otevřenou diskusi. Rovněž se v albánském hlavním městě sejde s šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, s níž chce řešit situaci ohledně dostavby Jaderné elektrárny Dukovany.
07:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hokejový šampionát může svádět k sázení. S hazardem jsou ale spojena rizika

Mistrovství světa v ledním hokeji je v plném proudu. Turnaj není v Česku oblíbený jen mezi sportovními fanoušky, ale také mezi sázkaři. V loňském roce sázky na hokejový šampionát činily více než 2,9 miliardy korun. Kurzové sázení je ovšem hazardní hrou, která může skrývat značná rizika. Pomoci jim předejít může třeba Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách.
před 1 hhodinou

Objem hypoték v dubnu klesl meziměsíčně o dvě procenta

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Boti i „neochotná“ Meta. Jak se kontroluje volební kampaň na sítích?

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, oznámil prezident. Předvolební kampaň již podle komentátorů dávno začala, až teď se na ni však zaměřuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH). Ten například sleduje, zda strany v reklamách označily zadavatele a zpracovatele kampaní, nebo kontroluje výroční zprávy. Musí se ale potýkat třeba i s tím, že největší provozovatelé sociálních sítí, kam se politická reklama distribuuje stále častěji, nekomunikují, sdělil v rozhovoru pro ČT24 člen rady Jan Outlý.
před 5 hhodinami

Čeští lékaři našli nečekanou příčinu nebezpečné genetické nemoci

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.
před 6 hhodinami

Bílé sanitky posílí výjezdy záchranářů

Podle statistik řeší záchranná služba jeden telefonát každých patnáct sekund, k výjezdu sanitky pak dochází každou půlminutu. Klasické žluté vozy zřejmě v budoucnu doplní bílé – pro pacienty s méně naléhavými potížemi. Provoz rok a půl testovali pražští záchranáři. Podle dat je výjezd bílé sanitky skoro o šedesát procent levnější. Posádky žlutých sanitek se tak můžou věnovat naléhavějším případům.
před 7 hhodinami

Bezpečnost byla tématem speciálního dílu Událostí, komentářů

O bezpečnosti Česka, klíčových otázkách týkající se obrany nebo o tom, kolik peněz investovat a co má mít prioritu, debatovali hosté speciálního dílu Událostí, komentářů. Hovořili i o plánovaném vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídal bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), senátor Ondřej Lochman (STAN), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
před 14 hhodinami
Načítání...