Na začátku letošního roku měli řidiči k dispozici 1250 kilometrů dálnic. Dokončená dálniční síť má měřit asi dva tisíce kilometrů. Letos začne výstavba na 23 místech, čímž přibude přes 170 kilometrů dálnic. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) chybí v tomto segmentu kontinuita a zjednodušení systému. „Když přijdete do resortu, kde se přestalo připravovat, tak první dva roky jenom projektujete a snažíte se stavby rozhýbat,“ uvedl v pořadu 90' ČT24. Doufám, že jeho nástupci budou otevírat víc dálnic než on.
„Stavební řízení, zejména stavební povolování dálnic a liniových staveb je nesmírně komplikované,“ říká ministr dopravy Dan Ťok. Navíc, když se podle něj tak jako několikrát v minulosti do systému necitelně zasáhne tím, že se změní vedení organizací, které staví, nebo když se každých osm měsíců střídá ministr dopravy, tak chybí kontinuita.
Ťok říká, že zahájili přípravu staveb a odblokovali výkupy, které vázly. Zároveň přiznává, že zatím neuspěli se zjednodušením systému. „Do stavebního řízení mluví sedm ministerstev,“ podotýká. „Ve sněmovně je stavební zákon, který by měl pomoct, ale výrazně pomůže až speciální zákon na dopravní infrastrukturu, který chystáme, a jehož věcný záměr by měl být v první polovině roku,“ dodal.
Martin Hösler z Fakulty dopravní ČVUT v Praze potvrzuje, že je vidět zrychlená příprava. „Je hodně staveb, které se projektují intenzivním tempem, ŘSD je v tomto směru oproti době před pěti lety aktivní,“ uvedl Hösler.
„Všichni očekávají liniový zákon, který by umožnil přípravu ještě více zrychlit, protože jenom samotná novela stavebního zákona není jistota, že pomůže. Jestli věci, které se rozhodují na různých úrovních procesu, podaří zrychlit a nebudou se opakovat,“ přiblížil Hösler.
Podle ministra je demotivující napadání jednotlivých aktů, které umožňuje správní řízení. Uvedl příklad na práci na D1, kde se jedna ze stížností dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten uznal postup ŘSD za správný. Ťok by chápal, kdyby organizace bojovaly proti nové silnici, ale v tomhle případě jde o modernizaci.
„To je obstrukce. Myslím, že musíme jednat s ekology, vydebatovat vliv na životní prostředí, udělat kompenzační opatření. To je v pořádku. Ale když si z toho někdo udělá hru, která zdrží stavbu o pět deset let, stát by měl mít nástroje, aby řekl, že ve veřejném zájmu některá práva nebo bezbřehá práva omezí,“ prohlásil.
„Měli bychom stavební řízení zjednodušit tak, že když stát řekne, že tady povede vysokorychlostní železnici, nebude jednat se všemi kraji její trasování, ale určí ho a všichni se mu budou muset přizpůsobit. To je první krok. Druhý krok je, že se udělá EIA a vyřeší se všechny ekologické problémy a pak jedno stavební řízení zjednodušené dohromady. Pokud se projekt nachystá a podepíše, tak kdo do té doby neprodal pozemky, automaticky se mu vyvlastňují a začíná se stavět. Bude se nadále debatovat, jakou kompenzaci za pozemky mají dostat, ale nebude to brzdit výstavbu,“ doplnil.
Rozšíření dálniční sítě i zpoplatněných úseků první třídy
V roce 1989 měli řidiči k dispozici 336 kilometrů, přičemž dvě třetiny dálniční sítě tvořil jediný úsek, a to mezi Prahou a Brnem. K 1. lednu letošního roku už jezdili řidiči v Česku na 1250 kilometrech dálnic. Ministerstvo dopravy toho ale dosáhlo i tak, že loni administrativně rozšířilo dálniční síť tím, že změnilo na dálnice asi 450 kilometrů rychlostních silnic.
Nejdelší dálniční úsek nyní vzniká na trase D3, aktuálně mezi Veselí nad Lužnicí a Českými Budějovicemi. Měří 27 kilometrů, letos má být ale zprovozněna jen osmikilometrová část. Dálniční síť se letos rozroste taky o pětikilometrový úsek D4 Skalka u Příbrami a zhruba čtyřkilometrový úsek u Hradce Králové. Staví se taky mezi Přerovem a Lipníkem nebo u Postoloprt. Zároveň Ředitelství silnic a dálnic počítá s tím, že letos začne výstavba na dalších 23 místech a přibude tak celkem přes 170 kilometrů dálnic.
Rozšiřovat se ale bude nejspíš i síť zpoplatněných komunikací pro dopravce. Ministerstvo dopravy se ale chystá zavést mýtné na dalších devíti stech kilometrech silnic první třídy. Dopravcům se varianta s devíti sty kilometry nelíbí, proto požadují, aby se zpoplatnila asi jen polovina. Návrh ministerstva dopravy se musí nejprve projednat s kraji a obcemi, kterých by se mýtné týkalo.
Do poloviny roku by mělo odstartovat řízení na příštího provozovatele mýtného
Mělo by pak také dojít na výběrové řízení na provozovatele mýtného systému po roce 2019, který do té doby díky prodloužené smlouvě provozuje Kapsch. Otevřené výběrové řízení by mohlo být vypsáno v květnu, uvedl Ťok.
Ministr předpokládá, že soutěž bude „docela dobře“ obeslaná, pro zájemce ministerstvo dopravy chystá veřejné slyšení, kde by představili své nabídky. Zájem má jak Kapsch, tak i firma SkyToll, která vybírá mýto na Slovensku a která už dříve nabídla, že převezme správu systému od roku 2017.
„Pak je tady maďarská firma, která má svůj systém v Maďarsku, máme tady i další firmy, jako je například Xerox ze Spojených států, který provozuje mýto tam, a hlásí se nám i další firmy, německý provozovatel,“ doplnil Ťok. O mýtné v Německu se stará firma Toll Collect, v Maďarsku National Toll Payment Services.
Možností podle Ťoka je i to, že by výběr mýtného převzal stát a spravoval by ho sám. „To je varianta, o které může rozhodnout příští politická reprezentace,“ dodal ministr.
