Ťok chce zpoplatnit dalších 900 kilometrů silnic první třídy

Ministerstvo dopravy vedené Danem Ťokem (za ANO) navrhlo v materiálu pro příští jednání vlády rozšířit po roce 2019 elektronické mýtné o dalších 900,3 kilometru silnic první třídy. Nyní je zpoplatněno 230 kilometrů těchto silnic. Jde o maximální počet kilometrů, každé další rozšíření by s sebou přinášelo neúměrné náklady na provoz systému.

Podle poradenské společnosti Deloitte by to státu ročně na vybraném mýtném přineslo navíc přibližně 1,1 miliardy korun.

Rozšíření vyplývá z analýzy, kterou si ministerstvo dopravy nechalo vypracovat právě u firmy Deloitte. Ta zpracovala tři varianty možného rozšíření zpoplatnění, kromě uvedené pak ještě možnosti rozšíření o 76,1 kilometru, respektive o 474,1 kilometru silnic prvních tříd.

„Při rozšíření o 474 kilometrů je možné zpoplatnit komunikace, na nichž intenzita zpoplatněné nákladní dopravy dosahuje 75 procent provozu, který nyní existuje na již zpoplatněných silnicích prvních tříd. U varianty rozšíření o 900 kilometrů pak jde o silnice, kde je provoz poloviční. Varianta 76 kilometrů pak připadá na komunikace, kde je stejná intenzita jako na aktuálně zpoplatněných silnicích,“ uvedla v analýze Deloitte.

2 minuty
Co chystá ministerstvo dopravy
Zdroj: ČT24

Dopravci preferují skromnější variantu

Rozhodnutí ministerstva v pátek kritizovalo Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. Vyšší počet zpoplatněných kilometrů podle něho zvolilo ministerstvo dopravy jen proto, aby byli spokojeni experti koaličních stran a vyhovělo se nedávnému usnesení vlády, které požadovalo zvýšit počet placených úseků alespoň o 850 kilometrů.

Vše budou muset zaplatit dopravci a jejich zákazníci v regionech, kam silnice I. třídy vedou. Jde o další a zbytečnou daň pro regionální výrobce a obchodníky. Žádáme vládu, aby rozhodla podle svého vládního prohlášení a zvolila vyhodnocenou optimální variantu rozšíření o 474,1 kilometru.
Vojtěch Hromíř
generální tajemník ČESMAD

Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za devět let provozu se na mýtném vybralo téměř 70 miliard korun, přičemž za rok 2015 to bylo 9,7 miliardy korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...