Vážné následky nehod cyklistů souvisí podle policie s oblibou elektrokol u starších lidí

Nahrávám video
Události: Využívání elektrokol může souviset s vyšší nehodovostí cyklistů
Zdroj: ČT24

Víc než trojnásobně stoupl za první pololetí počet smrtelných úrazů zaviněných cyklisty. V minulém roce zahynuli od ledna do června čtyři lidé, letos za stejné období čtrnáct lidí. Vyplývá to ze statistiky dopravní policie, která shrnuje letošní a loňské první pololetí. Víc než polovina usmrcených cyklistů byla letos starší šedesáti let.

„Využívání elektrokol staršími osobami, které by na normálních kolech už nejezdily, má souvislost se zvyšováním závažnosti následků dopravních nehod,“ řekl České televizi Jan Straka z Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR.

Dodal, že starších šedesáti let bylo v letošním prvním pololetí 61 procent usmrcených cyklistů. Nejvíc letošních nehod z celkového počtu 1175 zavinili cyklisté ve věku 41 až 50 let. 

Nejtragičtějšími měsíci jsou v tomto roce květen a červen. Během nich na silnicích zemřelo vinou cyklisty celkem osm lidí. „V pěti případech byla za nehodou havárie cyklisty, dvakrát cyklista nedal přednost motorovému vozidlu a jednou byla smrt zaviněna nárazem do dalšího cyklisty,“ doplnil Straka.

Za stejné období zahynul loni jeden člověk. U každé čtvrté nehody zaviněné cyklistou hrál roli alkohol.

Přilby používá asi polovina dospělých cyklistů

Přilbu použil jen asi každý čtvrtý usmrcený cyklista. Podle průzkumu, který si udělalo Centrum dopravního výzkumu, používá přilby zhruba polovina dospělých cyklistů v Česku. „Nejčastější úrazy v případě, že cyklista přilbu neměl, jsou právě úrazy hlavy. A jak dokládá výzkum, tak 37 procent by nehodu přežilo,“ říká výzkumný pracovník centra Lukáš Kadula.

Nošení přileb je v Česku povinné do osmnácti let. U dospělých ho zákon nijak neupravuje a stejné to zřejmě zůstane i do budoucna.

Koordinátor BESIPu pro Prahu Jiří Polomis upozorňuje na další záludnost při využití elektrokola. „Přece jenom na elektrokole vyvineme poměrně velkou rychlost, ale nejsme slyšitelní, jsme tiší. Ostatní účastníci na tu rychlost nejsou připravení, takže musíme o trošičku více předpokládat a předvídat,“ říká.

Elektrokola jdou na odbyt

Oficiální údaje o tom, kolik se v Česku prodá elektrokol, neexistují. Obchodníci se ale shodují, že se počty zvyšují. Jeden z prodejců eviduje každoročně zhruba třetinový nárůst. Odhaduje, že se loni v tuzemsku prodalo až padesát tisíc kusů a letos by to mohlo být až o třetinu víc.

Podle předpisů nesmí výkon elektromotoru na kole přesáhnout 250 Wattů a rychlost s jeho asistencí nesmí být vyšší než 25 kilometrů v hodině. Pokud je to víc, už nejde o elektrokolo, ale o moped nebo motokolo. Pak musí mít například registrační značku a pojištění. Je potřeba mít i helmu a řidičský průkaz.

Z pohovky na vrchol i v šedesáti

Obliba elektrokol u starších lidí roste mimo jiné proto, že se s ním mohou podívat do míst, kam by se bez pomoci elektrického pohonu už sami nedostali. Proto jsou často využívána v národních parcích.

„Vnímáme oblibu elektrokol a stoupající počet těchto vozidel, která po cyklostezkách jezdí,“ konstatoval mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. A mluvčí správy šumavského parku Jan Dvořák dokonce říká, že cyklistů na elektrokolech už se na Šumavě objevuje víc než těch, kteří sami šlapou do pedálu bez pomoci elektropohonu.

Od obou ale zaznívá varování, že s elektrokolem lze vyjet na sebestrmější kopec s úsměvem na tváři, ale složitá může být cesta dolů zvlášť pro ty, kdo na něm delší dobu neseděli. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...