Válka o Podkarpatskou Rus trvala čtyři dny. Českoslovenští vojáci nakonec přesile ustoupili

Nahrávám video
Události ČT: Čtyřdenní válka o Podkarpatskou Rus
Zdroj: ČT24

Před osmdesáti lety nečelilo Československo jen nacistické okupaci. V březnu 1939 bojovala československá armáda v regulérní válce s Maďarskem o Podkarpatskou Rus. Čechoslováci čelili přesile maďarských pravidelných jednotek, polským teroristům a skupinám ukrajinských nacionalistů.

Čtyřdenní konflikt o Podkarpatskou Rus byl regulérní válkou s dělostřelectvem, tanky a obrněnými vozy. Maďaři zaútočili na československé území 14. března 1939. Čechoslováků bylo jenom něco málo přes dva tisíce.

„Aspoň několik málo hodin nebo dní mohli bránit to, co jim bylo nejdražší – Československou republiku,“ podotýká Eduard Stehlík, ředitel odboru válečných veteránů na ministerstvu obrany. „Tato hrstka vojáků pod Svátkovým velením se Maďarům postavila na odpor a dva dny je, lidově řečeno, držela na uzdě,“ dodává Jindřich Marek z pražského vojenského historického ústavu. Odkazuje na generála Olega Svátka, který stál v čele odporu.

Svátek byl vynikající velitel, bojové zkušenosti získal jako legionář. „To, že byl mimořádný, dosvědčil posléze na domácí frontě, kdy byl nacisty jako jeden z významných velitelů (odbojové organizace) Obrany národa 1. října 1941 popraven,“ dodává Stehlík.

Zatímco nad Pražským hradem už vlála vlajka s hákovým křížem, na Podkarpatské Rusi se ještě bojovalo. Českoslovenští vojáci po několika dnech spořádaně ustoupili do Rumunska a na Slovensko.

„Legie bojovaly za stát, který neexistoval, tihleti bojovali za stát, který už neexistoval, v té chvíli,“ srovnává Marek. „Ty jednotky byly rozbité, špinavé, spousta raněných, ale svítilo jim z očí svaté nadšení, že mohli aspoň bojovat, že to nebyl druhý Mnichov,“ přibližuje Stehlík.

Čechoslováků padlo šedesát, Maďarů až dvě stovky

Během několikadenních bojů padlo zhruba šedesát Čechoslováků, maďarské ztráty byly několikanásobně vyšší. „Američtí novináři, kteří byli přítomni bojům jako reportéři akreditovaní v Maďarsku, tvrdili, že Maďaři měli až dvě stě mrtvých,“ upřesňuje Marek. 

Nakonec maďarské jednotky po tvrdých bojích Podkarpatskou Rus obsadily. Dosáhly tak svého cíle – mít společnou hranici s Polskem. „Je to vidět na fotografiích objímajících se a líbajících se polských vojáků s maďarskými důstojníky, ale tohleto spojenectví vydrželo jenom pár měsíců a pak bylo všechno jinak,“ uzavírá Stehlík. Maďarsko bylo za války spojencem Německa, které si se Sovětským svazem rozdělilo polské území. 

Českoslovenští vojáci, kteří bojovali na Podkarpatské Rusi, se s okupací Československa nikdy nesmířili. Většina z nich pak bojovala proti nacistům v zahraniční armádě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ledovka způsobila v části Moravy okolo 150 nehod

Policie na jihu Moravy eviduje ke 12. hodině zhruba 150 nehod a dalších asi dvacet problémů v dopravě. Situace se však dle ní začíná uklidňovat. Informoval o tom policejní mluvčí Bohumil Malášek. Kvůli nehodě je neprůjezdná dálnice D1 na 187. kilometru ve směru na Ostravu, směr na Prahu jede jedním jízdním pruhem. Jihomoravští záchranáři vyhlásili kvůli velkému počtu havárií a úrazů traumaplán, který znamená posílení služeb. Zranily se desítky chodců.
07:35Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Zbrojařská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získala v pátek z prodeje akcií na amsterdamské burze 3,8 miliardy eur (92,2 miliardy korun). Její tržní kapitalizace překonala podle analytika XTB Tomáše Cverny hodnotu společnosti ČEZ. Stala se tím firmou s největší tržní kapitalizací v Česku.
10:12Aktualizovánopřed 22 mminutami

Armáda letouny L-159 Kyjevu prodat nemůže, odkazuje se Zůna na NKÚ

Čtyři letouny L-159 česká armáda Ukrajině podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) prodat nemůže. Vychází to z loňského nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a stanoviska náčelníka generálního štábu Karla Řehky, řekl Zůna v Táboře. Prezident Petr Pavel v pátek zopakoval, že armáda letouny postrádat může.
13:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

TV Nova dostala pokutu za odvysílání rozsudku s Ferim

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) udělil pokutu televizi Nova za to, že v listopadu 2023 na svých stránkách odvysílala živý přenos rozsudku nad bývalým poslancem Dominikem Ferim. České televizi to sdělil mluvčí úřadu Josef Štípský. Televizi hrozila pokuta až pět milionů korun. Rozhodnutí je zatím nepravomocné, mluvčí proto odmítl výši pokuty sdělit. Nova podala proti rozhodnutí rozklad, který nyní projedná předseda ÚOOÚ.
před 36 mminutami

Česko dle Plagy těží z přílivu slovenských studentů, Bratislava vnímá výzvu

Česko těží z toho, že studenti ze Slovenska odcházejí do Česka, kde případně i zůstávají pracovat, řekl český ministr školství Robert Plaga (za ANO) po schůzce se svým slovenským kolegou Tomášem Druckerem. Podle Plagy by ale země neměly o mladé lidi soupeřit. Drucker téma považuje za výzvu, aby Slovensko v této záležitosti zabralo.
před 48 mminutami

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy společnosti ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
před 1 hhodinou

Ludvíka pustili z vazby, píší Seznam Zprávy

Bývalý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík viněný z korupce bude propuštěn z vazby, píší Seznam Zprávy. Příkaz k propuštění u jednoho z obviněných v motolské kauze už věznice obdržela, sdělila mluvčí vězeňské služby Markéta Prunerová. Ve vazbě byl Ludvík od konce loňského února.
13:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 1 hhodinou
Načítání...