Územní plán Pece pod Sněžkou smí nadále využívat princip takzvaných regulačních bublin, který má podle radnice zachovat rozptýlenost výstavby v některých lokalitách. Ústavní soud totiž vyhověl stížnosti města – plánem se tak musí znovu zabývat Krajský soud v Hradci Králové. Regulační bubliny jsou pomyslné kružnice kolem každé stavby, jejichž poloměr se odvíjí od míry zátěže území. Podmínkou pro umístění nové stavby je to, aby se nová bublina vešla mezi kružnice kolem už existujících staveb.
Město schválilo územní plán v roce 2011. Krajský úřad ale dospěl k závěru, že takový typ regulace není přípustný, a to například proto, že kvůli principu bublin se regulace mění v čase. Město se pak neúspěšně bránilo u krajského soudu a také u Nejvyššího správního soudu.
U Ústavního soudu ale princip regulačních bublin obstál, není prý v rozporu se stavebním zákonem. Soudce zpravodaj Jan Filip připodobnil princip regulačních bublin k indexu podlažních ploch využívanému například v Brně.
Soud akcentoval ochranu přírody
Princip zůstává po celou dobu platnosti územního plánu stejný, mění se ale území a možnosti, jak umisťovat další stavby, uvedl Filip. Zdůraznil také důležitost ochrany krkonošské přírody. Pec pod Sněžkou podle něj není jediná krkonošská obec, která regulační bubliny používá.
Ústavní soudci tak zrušili jak verdikt krajského soudu, tak Nejvyššího správního soudu. Ponechali ale v platnosti rozhodnutí krajského úřadu – krajský soud proto bude znovu rozhodovat o žalobě města proti postupu úřadu.
Samotný územní plán zůstává v platnosti bez ohledu na stávající řízení, protože už loni rozhodli ústavní soudci o odkladném účinku žaloby. „Rozhodnutí Ústavního soudu vítáme, pro město je to dobrá zpráva,“ reagoval na verdikt tajemník radnice Michal Berger.
Regulace neplatí pro střed Pece, kde je zástavba koncentrovanější
Tato regulace se vztahuje jen na stráně, nikoli na zástavbu podél dvou hlavních ulic v Úpském údolí a údolí Zeleného potoka, kde může být zástavba koncentrovanější. „Principem takzvaných regbublin je na vybraných místech města plošně a prostorově regulovat výstavbu. Smyslem je v určitých lokalitách nezahušťovat zástavbu, zkrátka zachovat její rozptýlený charakter, který tam vznikal po staletí,“ doplnil Berger.
Příkladem je Velká Pláň a Zahrádky, kde jsou na loukách roztroušeny usedlosti, které mají úměrně vůči své poloze v terénu takzvanou osobní bublinu, do níž si nemohou vzájemně zasahovat.
„Do územního plánu jsme tento princip zařadili proto, že je to spravedlivé pro všechny, nezohledňuje to vlastnické vztahy. Výhodou je, že se dopředu nestanovují pozemky, které jsou určené k zástavbě či nikoli jako v klasickém územním plánu. Snažili jsme se tím zmenšit vliv různých spekulantů a zájmových skupin,“ dodal tajemník.
