Tradiční prvomájové shromáždění i protesty, které probíhaly na několika místech v Česku, se obešly bez konfliků. Na jejich bezpečnost dohlížely v terénu stovky policistů. Klíčovým tématem letošních akcí se stal covid a kritika vládního postupu boje s epidemií. Řadu tradičních akcí politických stran organizátoři kvůli restrikcím předem zrušili.
V Praze, Brně i na trojmezí se konaly prvomájové akce. Zaznívala kritika vládního postupu v epidemii
Události: Prvomájové demonstrace v Česku (zdroj: ČT24)
V hlavním městě se konala zruba desítka prvomájových akcí, včetně několika protestů. Na Střeleckém ostrově si 1. máj připomínali tradičně politici, ráno se zde sešly zhruba tři desítky komunistů, aby si připomněly dnešní Svátek práce. U pamětní desky odkazující na první dělnickou oslavu prvního máje z roku 1890 krátce promluvili předsedkyně pražské KSČM Marta Semelová nebo první místopředseda strany Petr Šimůnek.
Následně je vystřídal protest organizovaný blokem nezařazeného poslance Lubomíra Volného, na kterém se sešlo zhruba 250 lidí. Akci přihlížely desítky policistů i členové antikonfliktního týmu. Během Volného projevu, ve kterém se mimo jiné vyjadřoval proti povinnosti nošení roušek, policisté spustili výzvu účastníkům k dodržování protikoronavirových opatření.
Mluvčí pražské policie Jan Daněk ČT potvrdil, že policie nezaznamenala v rámci Prahy větší problémy a nemusela nikoho omezit na osobní svobodě. „Nicméně jsme zaznamenali problémy s dodržováním vládních opatření, kdy někteří lidé nemají zakryté dýchací cesty,“ poznamenal. Velká část účastníků protestu na Střeleckém ostrově neměla totiž po většinu akce nasazenou ochranu dýchacích cest, a policisté je tak krátce po ohlášeném začátku na tuto povinnost upozorňovali a některé z nich i legitimovali.
„Osoby, které to nerespektovaly, oznámíme správnímu orgánu, kdy jim hrozí několikatisícová pokuta. Budeme oznamovat i svolavatele akce, který také nedodržel pravidla stanovená shromažďovacím zákonem v souvislosti s protiepidemickými opatřeními,“ dodal Daněk.
Podle opatření ministerstva zdravotnictví platí, že se mohou účastníci shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 lidech, a to při zachování rozestupů mezi skupinami alespoň dva metry. Zároveň každý účastník musí mít ochranu dýchacích cest.
Převážně bez roušek byli také účastníci odpolední demonstrace na Letné, kterou zahájil opět Volný. Sešlo se zde zhruba dvě stě lidí, aby protestovali proti vládním protikoronavirovým opatřením. Přinesli si české vlajky, většinou provolávali protivládní hesla. Na demonstraci vystoupil mimo jiné i advokát Norbert Naxera, který kvůli vládním nařízením podal již několik žalob.
Na Petříně se zase sešli sympatizanti hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES, která dlouhodobě kritizuje přístup vlády k řešení pandemie. Přibližně stovka lidí šla z Újezdu k Petřínské rozhledně. V parku pod ní zazněla hudba a projevy, v nichž řečníci kritizovali vládní nařízení jako „ukrajování svobody“. Odmítli testování jako nespolehlivé a v některých částech projevů vyzvali k občanské neposlušnosti. Na travnaté ploše přítomní dodržovali rozestupy, jen málokdo však měl na obličeji respirátor.
V Brně se sešla asi stovka příznivců komunistů
Prvomájové akce se konaly i v dalších městech. Třeba v Brně, kde se podle policie sešla asi stovka příznivců komunistů. Na akci tam nedorazili žádní jejich odpůrci. Účast byla podle organizatorů navzory opatření proti koronaviru podobná jako v minulých letech.
Odpoledne pak na brněnském náměstí Svobody proti vládním opatřením proti šíření koronaviru demonstrovalo podle odhadu policie a tajemníka městské části Petra Štiky asi pět desítek lidí. Pořadatelé v projevech hovořili například o nezákonnosti uzavření obchodů a vyzvali podnikatele, ať po ministerstvu zdravotnictví požadují náhradu škody. Plně by se podle nich také měly otevřít školy, a to bez testování. O očkování hovořili jako o „píchání sajrajtů“.
První máj si tradičně připomínají také na česko-německo-polském trojmezí u Hrádku nad Nisou. Zdejší akce probíhá podle reportérky ČT Barbory Silné komorně, letos ještě o něco více než loni.
Tradičně se tady slaví od roku 2004, kdy Česká republika a Polsko vstoupily do EU. Při slavnostním aktu zaznívají hymny všech tří států a EU, ale na rozdíl od loňska zůstávají letos kvůli koronaviru zástupci Česka, Polska i Německa každý na své straně státní hranice. Po jejich proslovech se po vodě posílají věnce.