Ve 2:00 v noci na neděli začne platit letní čas. Ručičky hodin se tedy posunou o hodinu vpřed na 3:00, takže ráno bude světlo o hodinu kratší dobu a večer o hodinu déle. Bezprostřední dopady na život v Česku budou letos minimální, v noci platí zákaz vycházení. Přípravy Evropské unie na zrušení každoročního střídání času poněkud utichly kvůli koronavirové krizi, stále se s ním ale počítá. Otázkou pro odborníky i politiky zůstává, který čas zachovat.
V noci začne platit letní čas. Konec posunů se odkládá, mnozí vědci jej považují za žádoucí
UDÁLOSTI: V noci na neděli začne platit letní čas (zdroj: ČT24)
Středoevropský letní čas bude letos platit od 2:00 SEČ v neděli 28. března do 2:00 SEČ v neděli 31. října. Letošní začátek letního času zažije přímo v ulicích ještě méně lidí než loni. Platí zákaz nočního vycházení mezi devátou večer a pátou ráno, ve dvě v noci by tedy měl být venku jen ten, kdo musí kvůli svému zaměstnání, případně kdo bezprostředně potřebuje lékařskou pomoc.
Znamená to také, že se změna času nedotkne žádného vlaku osobní dopravy – obvykle noční hotelové vlaky nabírají kvůli změně času hodinové zpoždění, které se potom snaží zkrátit. Mírně se dotkne městské hromadné dopravy v největších městech, kde jsou noční spoje i přes zákaz vycházení zachovány. V Praze to znamená, že pojede na nočních linkách o jeden či dva spoje méně – v závislosti na tom, zda jezdí v půlhodinových či hodinových intervalech. V Brně bude o jeden noční rozjezd od hlavního nádraží méně, stejně tak nepojedou spoje plánované mezi druhou a třetí v noci v Ostravě.
Pravidelné zavádění letního času na sedm měsíců v roce a jeho rušení před zimou bylo v minulém desetiletí jedním z velkých témat v Evropské unii. Evropská komise na základě petice občanů dospěla k rozhodnutí každoroční posuny zrušit už v roce 2020, ale nestalo a nestane se tak ani letos.
„Míč je na straně členských států. Je na nich, aby se shodly, jaký čas bude v EU platit,“ podotkl mluvčí Evropské komise pro zdravotnictví Stefan De Keermaecker. Hledání odpovědi na otázku, jestli bude celoročně platit čas přirozený či letní, se kvůli palčivějším problémům ohledně koronavirové pandemie odsunulo na neurčito. „V tuto chvíli se debata nevede moc intenzivně,“ připustil český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).
Je to experiment, který je třeba ukončit, zní od vědců
Konec střídání času podporují i někteří odborníci. Podle Satchindanandy Pandy z amerického Salkova institutu biologických studií je každoroční zavádění letního času nejdéle trvajícím experimentem v dějinách. Ukazuje se podle něj, že lidem trvá několik dnů nebo i týdnů, než se novým podmínkám přizpůsobí, vědci to ale začali zjišťovat až v poslední době.
„Tento experiment, při kterém střídáme standardní a letní čas, trvá skoro už sto let. Před stoletím jsme ho (letní čas) začali využívat s tím, že je to ekonomicky výhodné. O cirkadiálním rytmu a jeho dopadu na tělo jsme se něco začali dozvídat až v posledních dvaceti až třiceti letech,“ uvedl Panda.
Mezi důsledky řadí nižší produktivitu lidí, kteří si zvykají na posunutý čas, jejich horší náladu i zdravotní potíže. Vzhledem k tomu by považoval za žádoucí posuny ukončit.
Podobně smýšlí i fyzioložka a bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová. Považuje za nezbytné, aby zůstal zachován standardní, tedy zimní čas. Za zásadní považuje ranní světlo, o které by lidé ve velké části roku přišli.
„Standardní čas se lidé snažili nastavit tak, aby bylo sluníčko v zenitu v poledne a abychom půlnoc měli skutečně uprostřed tmavé části dne. Myslím, že to je vůbec nejlepší způsob využití času,“ podotkla. Před celoročním používáním letního času varovala. „Samozřejmě, že si prodloužíme příjemnou dobu po práci, kdy ještě bude světlo, ale současně si zkrátíme dobu, kdy máme světlo při vstávání. A světlo při vstávání je strašně důležité,“ poukázala. Připomněla, že v zimě by se rozednívalo až kolem deváté dopoledne.
Více lidí chce jen letní čas, ruská zkušenost varuje
Protože se ale na druhé straně ozývá nevole vůči tomu, že by v létě byla tma o hodinu dříve – což ostatně ukázaly i výzkumy veřejného mínění – vědci v minulosti přišli i s myšlenkou, aby se tedy střídání času zachovalo, ale nikoli v nynější podobě. Podle předloňského průzkumu STEM/MARK bylo 44 procent dotázaných pro celoroční využívání letního času, 24 procent pro celoroční standardní čas a ostatní nevědí nebo jim to je jedno.
Že by s nevhodnou volbou celoročního času mohl být problém, naznačila ostatně někdejší ruská zkušenost. Před deseti lety v roce 2011 zrušil tehdejší prezident Dmitrij Medvěděv střídání času a v Rusku začal platit celoročně letní čas. Ukázalo se však, že ranní vstávání do tmy je tak velký problém, že o tři roky později proběhla další změna a od té doby se lidé v Rusku celoročně řídí standardním časem svých pásem.