Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily 7174 nových případů covidu. Bylo to o 981 méně než před týdnem a zároveň nejméně ve všední den od letošního 7. ledna. Dalších zhruba třináct set bylo reinfekcí. V nemocnicích bylo ve čtvrtek 1945 lidí s pozitivním testem na covid, nejméně za poslední dva měsíce. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. V Německu sedmidenní incidence opět dosáhla rekordní hodnoty, a to 1756,4 případu na sto tisíc obyvatel.
Stejně výrazně jako počet nově odhalených případů, tedy o dvanáct procent, klesl ve čtvrtek i počet provedených testů. Laboratoře na covid otestovaly 28 tisíc vzorků, zatímco o týden dříve 31 800.
Kromě mezitýdenního poklesu nových případů statistiky ve čtvrtek zaznamenaly i menší počet zjištěných opakovaných infekcí. Bylo jich 1339, téměř o 150 méně než ve stejný den předchozího týdne.
Za posledních sedm dní bylo v Česku potvrzeno 489 nových případů nákazy covidem na sto tisíc obyvatel. Je to nejnižší hodnota týdenní incidence od 12. ledna.
Nejvýrazněji se nákaza šíří v Praze a na jihozápadě Čech. V hlavním městě připadá v přepočtu na sto tisíc lidí 614 a v Plzeňském kraji 546 nově odhalených případů za poslední týden. Naopak nejlépe je na tom Karlovarský kraj s 345 případy.
Od začátku března 2020, kdy byly v Česku potvrzeny první případy nákazy novým typem koronaviru, se covidem prokazatelně nakazilo přibližně 3,78 milionu obyvatel. Zemřelo 39 495 z nich.
Klesl počet pacientů v nemocnicích
V nemocnicích bylo k tomuto čtvrtku 1945 pacientů, kteří měli pozitivní test na covid. Stav 103 z nich byl vážný. V mezitýdenním srovnání klesl počet hospitalizací o patnáct procent a byl nejnižší od 25. ledna. Méně pacientů s covidem v těžkém stavu bylo v nemocnicích naposledy v polovině loňského října.
Vakcín proti těžkému průběhu onemocnění covid-19 zdravotníci podali ve čtvrtek 3719 dávek. Byl to srovnatelný počet jako před týdnem a zatím nejvyšší od začátku tohoto týdne.
Podle přednosty Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petra Husy se dostatečně rychle nevyvíjí léky proti covidu. „Pořád máme remdesivir, ten už jsme měli k dispozici v průběhu roku 2020. Nový je od minulého roku molnupiravir. Monoklonální protilátky, které jsme podávali velice často a přinášely dobrý efekt v tom, že se snižovala pravděpodobnost přechodu pacientů ohrožených základními chorobami do závažných forem onemocnění covidem, v současnosti nefungují na variantu omikron,“ upozornil.
Úspěchem je ale podle něj podávání léků na srážlivost krve, na problémy s tím spojené totiž v minulých covidových vlnách umírala velká část pacientů.
Upozornil také na nárůst počtu covidových případů v okolních státech. „V Rakousku, Německu je výrazný. Úplně klidný, že se u nás nic stát nemůže, bych nebyl. Není možné, aby byl vývoj jiný, než je v okolních státech,“ myslí si Husa.
V Německu je opět rekordní incidence
Německo za uplynulý den zaznamenalo přes 296 tisíc nových případů koronavirové nákazy, tedy zhruba stejně jako před týdnem. Sedmidenní incidence v zemi ale dosáhla nejvyšší hodnoty od počátku pandemie. S odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI) o tom v pátek informovala agentura DPA. Sedmidenní incidence, která udává počet nakažených na sto tisíc obyvatel, je na hodnotě 1756,4. O den dříve to bylo 1752, před měsícem 1259,5.
Koronavirem se v zemi s více než osmdesáti miliony obyvatel od počátku pandemie nakazilo už bezmála dvacet milionů lidí. Po nákaze covidem-19 jich přes 128 tisíc zemřelo, za posledních čtyřiadvacet hodin německé úřady zaznamenaly 288 úmrtí. Na 15,5 milionu nakažených se uzdravilo.
V Německu minulý víkend až na roušky formálně skončila téměř veškerá opatření zavedená v boji s koronavirem, regiony ale využily přechodnou dobu, takže do začátku dubna omezení nadále platí. „Pandemie neskončila, o nějakém dni znovuzískání svobody nemůže být ani řeč,“ řekl německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach na páteční tiskové konferenci.
Ministr hájil nezbytnost ukončení celoněmeckých karanténních omezení, neboť jejich pokračování nebylo ze zákona možné. O omezeních nyní mohou rozhodovat jednotlivé spolkové země ve svých parlamentech. Opatření však nemohou být plošná, zemské sněmy tak musí vyhlašovat ohniska nákazy. Lauterbach regiony vyzval, aby možnost vyhlášení ohnisek využily.
Ministr zdravotnictví chce více propagovat čtvrtou dávku vakcíny, která je nyní určena pro starší 70 let a pro lidi s chronickým onemocněním. Lauterbach by chtěl, aby očkovací komise Stiko doporučení pro čtvrtou dávku rozšířila, neboť podle něj tato druhá posilující dávka nad základní očkování imunitu výrazně zlepšuje.
Německý parlament nyní projednává možnost všeobecné očkovací povinnosti. Vakcinace je zatím nařízená jen pro zdravotníky a pečovatele. Podle Lauterbacha problémy s nedostatkem očkovaného personálu nejsou. Hygienické úřady ale prozatím nemohou žádné rozsáhlé kontroly kvůli vytíženosti provádět.
Plně očkováno je v Německu 75,9 procenta populace, 58,4 procenta pak má posilující dávku. Mezi staršími 60 let činí základní proočkovanost 88,7 procenta, posilující vakcínu dostalo 78,6 procenta.
