V neděli přibylo 250 lidí s potvrzenou nákazou covidem. Při příznacích virózy je podle lékaře vhodné jít na test

I v neděli odhalily testy více lidí nakažených covidem-19 než o týden dříve – třetí den v řadě. Bylo jich 250 oproti 184 z minulé neděle. Po předchozím poklesu mírně stoupl po neděli i počet lidí nakažených covidem, kteří jsou v nemocnicích, množství pacientů v těžkém stavu ale zůstává nízké. Nákaza je nejvíce rozšířena v Praze a jejím okolí a také ve Slezsku.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Neděle je vždy dnem v týdnu, kdy přichází na testovací místa nejméně lidí, a tedy bývá i nejméně pozitivních výsledků z týdne. Od šestnáctého května se ani jednou neprokázal covid více než u dvou set lidí – až do šestadvacátého září, kdy jich bylo 250. Ve srovnání s předchozí nedělí, kdy přibylo 184 nakažených, je to více než třetinový nárůst. Oproti předchozímu týdnu vzrostl počet pozitivních testů i v pátek a sobotu.

V uplynulém týdnu přibylo téměř 3300 případů, o desetinu více než v týdnu předcházejícím a bezmála dvojnásobek oproti týdnu na přelomu srpna a září. V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo za týden v celé republice třicet nakažených na sto tisíc obyvatel.

Z krajů je incidence nejvyšší v Praze s dvaapadesáti případy na sto tisíc obyvatel za sedm dní a v Moravskoslezském kraji s osmačtyřiceti. V Libereckém kraji je týdenní incidence nejnižší s hodnotou osm na sto tisíc obyvatel, v sousedním Královéhradeckém kraji devět. Z okresů je nákaza rozšířena nejvíce na Berounsku a Opavsku s jednaosmdesáti infikovanými na sto tisíc obyvatel za sedm dní, nejméně na Jesenicku, kde za týden neměl pozitivní výsledek žádný test.

Přestože množství nakažených začalo růst, v nemocnicích se to zatím výrazně neprojevilo. Po neděli je sice hospitalizováno více pacientů nakažených covidem-19 než v sobotu, ale počet 169 lidí v nemocnicích je shodný s pátkem. Oproti předchozí neděli jich je o devět více. V těžkém stavu je šestadvacet pacientů, což je naopak o dva méně než před týdnem.

Celkový počet pacientů se od poloviny září pohybuje mezi 160 a 180, v posledním týdnu jich převážně ubývalo, množství lidí v těžkém stavu v tomto období většinou zůstává v intervalu mezi dvaceti a třiceti a rovněž se významně nemění. Odborníci očekávají, že díky očkování i tomu, kolik lidí už covid prodělalo, nebude zátěž nemocnic tak enormní jako loni na podzim nebo letos na jaře.

I počty hospitalizovaných se ovšem liší v různých regionech. Nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji, podle hejtmana Ivo Vondráka (ANO) je v nemocnicích 46 pacientů s covidem-19. Vondrák dodal, že to nejsou jen senioři, ale ve velké míře také neočkovaní lidé ve věku od třiceti do šedesáti let. Nemocnice v kraji se chystají na znovuotevření covidových oddělení. 

Podle Státního zdravotního ústavu převládá stále v Česku varianta koronaviru delta, která byla dříve známá jako indická. Zhruba z poloviny ale již rozpoznaly laboratoře její subvarianty označované jako delta plus. Podle ředitelky ústavu Barbory Mackové to ale nemá vliv na chování viru.

„Z hlediska klinické praxe nemáme nyní hlášeny žádné změny v chování viru ani v průbězích onemocnění a situace se v zásadě nemění,“ uvedla.

Očkování v olomouckém obchodním centru končí, zájem o vakcíny slábne

Pouze 1894 podaných dávek vakcín vykázali zdravotníci v neděli. To je málo přes setinu denně aplikovaných dávek při očkovací špičce na začátku prázdnin. Zavírají proto další očkovací místa. Nově ohlásil Olomoucký kraj ukončení očkování v nákupním centru Galerie Šantovka v  krajském městě. Skončí v pátek. Na toto místo mohou lidé chodit bez předchozí registrace.

„Aktuální provozní doba očkovacího místa není ze strany zájemců o očkování efektivně využitá. V průměru je aplikováno 120 dávek za den, přičemž téměř polovina jsou druhé dávky. Pro srovnání, očkovací místo v areálu fakultní nemocnice má obdobný počet aplikací,“ uvedla krajská koordinátorka očkování Jarmila Kohoutová.

V Královéhradeckém kraji skončilo již minulý pátek jediné velkokapacitní očkovací centrum, které bylo v rychnovském Společenském domě. I v Rychnově nad Kněžnou musí lidé, kteří chtějí dostat vakcínu proti covidu-19, do nemocnice. 

Covid se v době viróz zpočátku špatně rozeznává od jiných nemocí

Podle praktického lékaře Cyrila Muchy je v době, kdy se začínají šířit různé virózy, vhodné jít při příznacích takového onemocnění pro jistotu na test na koronavirus. „I covid je viróza, a tudíž má podobné příznaky jako všechny ostatní virózy – teplota, kašel a podobně,“ uvedl. Zvláště to doporučil lidem, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní. 

Návod, že by o covid mohlo jít, mohou poskytnout některé příznaky, které však i tak má společné s jinými virovými onemocněními, jako je teplota nad 37,3 stupně Celsia, velké bolesti svalů a kloubů. „Dnes bohužel už není ztráta čichu, která byla signifikantní na začátku,“ dodal Mucha.

Zároveň ale lékař dodal, že i když se covid neprokáže, měl by nemocný člověk s virózou zůstat doma. „Zůstává doma tak dlouho, než se uzdraví, a k tomu ještě tři dny, aby byl bezpříznakový,“ podotkl.

Návrat z Francie nebo Španělska již bez karantény

Od pondělí jsou účinné změny takzvaného cestovatelského semaforu, tedy hodnocení zemí podle rizika nákazy. Zmírnění pravidel – která se týkají lidí bez dokončeného očkování, případně těch, kteří v posledních 180 dnech neprodělali covid – se vztahuje na Francii, Monako, Španělsko včetně Baleár a Kanárských ostrovů a Nizozemsko. Nově jsou v oranžové kategorii zemí se středním rizikem nákazy, a kdo odtud přijede do Česka, nemusí do karantény. Stačí po příjezdu podstoupit antigenní test.

Litva se naopak přesunula do tmavě červené kategorie států s velmi vysokým rizikem infekce koronavirem. Fakticky se ale pro cestující přijíždějící odtud nic nemění, povinnosti při návratu jsou totožné jako u zemí s vysokým rizikem, mezi nimiž byla Litva dosud. Kdo není očkován nebo nemoc neprodělal, musí po příjezdu do Česka nejméně na pět dní do izolace, potom může na PCR test, a je-li výsledek negativní, karanténa teprve skončí.

Mapa cestovatele od 27. 9.
Zdroj: ČT24/MZV

Vláda zmírnila pravidla pro kroužky

Vláda v pondělí odpoledne projednala i změny, které se týkají vnitrostátních pravidel vztažených ke covidu-19. Žáci a studenti se nebudou od čtvrtka 30. září kvůli návštěvám zájmových kroužků muset prokazovat bezinfekčností, pokud budou z jedné školy nebo neměnného kolektivu. V rámci úpravy mimořádného opatření proti šíření covidu-19 to schválila vláda, řekl po jednání ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Při účasti 20 a více osob při volnočasových aktivitách nyní stát požaduje předložení negativního testu na covid-19, dokladu o prodělání nemoci nejvýše před 180 dny či dokončené očkování. Nutné to nově nebude v případě dětí z jedné školy či neměnných kolektivů, i kdyby byly z různých škol.

„Bude nutné v tomto směru vést evidenci účastníků, aby bylo snazší trasování, pokud se objeví případy infekce,“ doplnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů mluvili o volbě generálního ředitele ČT

Novým generálním ředitelem České televize bude od července Hynek Chudárek, který dosud zastával post obchodního ředitele. V tajné volbě ho na příštích šest let podpořila většina radních poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich z volby sám odstoupil. V předchozích dvou kolech totiž obdržel stejný počet hlasů jako Chudárek, a volba tak byla prakticky zablokovaná. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení. V pořadu Události, komentáře mluvili o volbě předseda Rady ČT Karel Novák, zástupce šéfredaktora portálu Mediář.cz Jan Potůček a socioložka médií Marína Urbániková. Do vysílání byl pozván i samotný Chudárek, ale pozvání nepřijal.
před 17 mminutami

Policie odhalila pokus o zapálení synagogy v Brně

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.
10:31Aktualizovánopřed 28 mminutami

Trump ocenil závazek členů NATO ke zvýšení výdajů na obranu

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.
08:57Aktualizovánopřed 37 mminutami

Zajištění bezpečnosti má být základem všeho ostatního, míní Pavel

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.
před 38 mminutami

Provoz metra mezi Holešovicemi a stanicí Pražského povstání tři hodiny stál

Souprava pražského metra ve stanici Hlavní nádraží srazila ve středu večer člověka, který na místě zemřel. Kvůli nehodě se zastavil provoz metra na lince C mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Pražského povstání, vyplývá z informací pražské zdravotnické záchranné služby a Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Podle webu podniku byl provoz obnoven ve 20:50.
18:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hromadné žaloby mají posílit práva spotřebitelů. Soud řeší první případ

Nový právní institut hromadného občanského soudního řízení má posílit práva spotřebitelů, kteří se tak mohou kolektivně bránit, aniž by museli cokoliv platit nebo se účastnit samotného soudního jednání. Zastupovat stěžovatele mohou při soudním řízení zatím dvě akreditované spotřebitelské společnosti. První případ takzvané hromadné žaloby ve středu projednával Městský soud v Praze.
před 2 hhodinami

Soud uložil Březinovi čtrnáctiletý trest v lihové kauze

V lihové kauze celníků uložil ve středu zlínský krajský soud Radku Březinovi souhrnný trest čtrnáct let vězení a propadnutí celého majetku. Podstatnou část trestu vězení si odpykal už dříve v hlavní větvi lihové kauzy, v níž soudy organizátorovi obchodů s nezdaněným lihem v minulosti uložily trest třinácti let. Z něj si před nedávným podmíněným propuštěním odpykal dvanáct let a sedm měsíců.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Část peněz ze sbírky na pomoc obyvatelům Stebna po bouři propadla kraji

Před čtyřmi lety se obcí Stebno na Lounsku přehnala ničivá bouře, která místním způsobila škody za desítky milionů korun. Na pomoc zasaženým zřídila obec veřejnou sbírku, vybralo se 21 milionů. Peníze z ní ale nedokázala utratit, část tak propadla Ústeckému kraji. Některým místním by přitom peníze pomohly – své domy totiž stále dávají dohromady.
před 2 hhodinami
Načítání...