V neděli přibylo 250 lidí s potvrzenou nákazou covidem. Při příznacích virózy je podle lékaře vhodné jít na test

I v neděli odhalily testy více lidí nakažených covidem-19 než o týden dříve – třetí den v řadě. Bylo jich 250 oproti 184 z minulé neděle. Po předchozím poklesu mírně stoupl po neděli i počet lidí nakažených covidem, kteří jsou v nemocnicích, množství pacientů v těžkém stavu ale zůstává nízké. Nákaza je nejvíce rozšířena v Praze a jejím okolí a také ve Slezsku.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Neděle je vždy dnem v týdnu, kdy přichází na testovací místa nejméně lidí, a tedy bývá i nejméně pozitivních výsledků z týdne. Od šestnáctého května se ani jednou neprokázal covid více než u dvou set lidí – až do šestadvacátého září, kdy jich bylo 250. Ve srovnání s předchozí nedělí, kdy přibylo 184 nakažených, je to více než třetinový nárůst. Oproti předchozímu týdnu vzrostl počet pozitivních testů i v pátek a sobotu.

V uplynulém týdnu přibylo téměř 3300 případů, o desetinu více než v týdnu předcházejícím a bezmála dvojnásobek oproti týdnu na přelomu srpna a září. V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo za týden v celé republice třicet nakažených na sto tisíc obyvatel.

Z krajů je incidence nejvyšší v Praze s dvaapadesáti případy na sto tisíc obyvatel za sedm dní a v Moravskoslezském kraji s osmačtyřiceti. V Libereckém kraji je týdenní incidence nejnižší s hodnotou osm na sto tisíc obyvatel, v sousedním Královéhradeckém kraji devět. Z okresů je nákaza rozšířena nejvíce na Berounsku a Opavsku s jednaosmdesáti infikovanými na sto tisíc obyvatel za sedm dní, nejméně na Jesenicku, kde za týden neměl pozitivní výsledek žádný test.

Přestože množství nakažených začalo růst, v nemocnicích se to zatím výrazně neprojevilo. Po neděli je sice hospitalizováno více pacientů nakažených covidem-19 než v sobotu, ale počet 169 lidí v nemocnicích je shodný s pátkem. Oproti předchozí neděli jich je o devět více. V těžkém stavu je šestadvacet pacientů, což je naopak o dva méně než před týdnem.

Celkový počet pacientů se od poloviny září pohybuje mezi 160 a 180, v posledním týdnu jich převážně ubývalo, množství lidí v těžkém stavu v tomto období většinou zůstává v intervalu mezi dvaceti a třiceti a rovněž se významně nemění. Odborníci očekávají, že díky očkování i tomu, kolik lidí už covid prodělalo, nebude zátěž nemocnic tak enormní jako loni na podzim nebo letos na jaře.

I počty hospitalizovaných se ovšem liší v různých regionech. Nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji, podle hejtmana Ivo Vondráka (ANO) je v nemocnicích 46 pacientů s covidem-19. Vondrák dodal, že to nejsou jen senioři, ale ve velké míře také neočkovaní lidé ve věku od třiceti do šedesáti let. Nemocnice v kraji se chystají na znovuotevření covidových oddělení. 

Podle Státního zdravotního ústavu převládá stále v Česku varianta koronaviru delta, která byla dříve známá jako indická. Zhruba z poloviny ale již rozpoznaly laboratoře její subvarianty označované jako delta plus. Podle ředitelky ústavu Barbory Mackové to ale nemá vliv na chování viru.

„Z hlediska klinické praxe nemáme nyní hlášeny žádné změny v chování viru ani v průbězích onemocnění a situace se v zásadě nemění,“ uvedla.

Očkování v olomouckém obchodním centru končí, zájem o vakcíny slábne

Pouze 1894 podaných dávek vakcín vykázali zdravotníci v neděli. To je málo přes setinu denně aplikovaných dávek při očkovací špičce na začátku prázdnin. Zavírají proto další očkovací místa. Nově ohlásil Olomoucký kraj ukončení očkování v nákupním centru Galerie Šantovka v  krajském městě. Skončí v pátek. Na toto místo mohou lidé chodit bez předchozí registrace.

„Aktuální provozní doba očkovacího místa není ze strany zájemců o očkování efektivně využitá. V průměru je aplikováno 120 dávek za den, přičemž téměř polovina jsou druhé dávky. Pro srovnání, očkovací místo v areálu fakultní nemocnice má obdobný počet aplikací,“ uvedla krajská koordinátorka očkování Jarmila Kohoutová.

V Královéhradeckém kraji skončilo již minulý pátek jediné velkokapacitní očkovací centrum, které bylo v rychnovském Společenském domě. I v Rychnově nad Kněžnou musí lidé, kteří chtějí dostat vakcínu proti covidu-19, do nemocnice. 

Covid se v době viróz zpočátku špatně rozeznává od jiných nemocí

Podle praktického lékaře Cyrila Muchy je v době, kdy se začínají šířit různé virózy, vhodné jít při příznacích takového onemocnění pro jistotu na test na koronavirus. „I covid je viróza, a tudíž má podobné příznaky jako všechny ostatní virózy – teplota, kašel a podobně,“ uvedl. Zvláště to doporučil lidem, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní. 

Návod, že by o covid mohlo jít, mohou poskytnout některé příznaky, které však i tak má společné s jinými virovými onemocněními, jako je teplota nad 37,3 stupně Celsia, velké bolesti svalů a kloubů. „Dnes bohužel už není ztráta čichu, která byla signifikantní na začátku,“ dodal Mucha.

Zároveň ale lékař dodal, že i když se covid neprokáže, měl by nemocný člověk s virózou zůstat doma. „Zůstává doma tak dlouho, než se uzdraví, a k tomu ještě tři dny, aby byl bezpříznakový,“ podotkl.

Návrat z Francie nebo Španělska již bez karantény

Od pondělí jsou účinné změny takzvaného cestovatelského semaforu, tedy hodnocení zemí podle rizika nákazy. Zmírnění pravidel – která se týkají lidí bez dokončeného očkování, případně těch, kteří v posledních 180 dnech neprodělali covid – se vztahuje na Francii, Monako, Španělsko včetně Baleár a Kanárských ostrovů a Nizozemsko. Nově jsou v oranžové kategorii zemí se středním rizikem nákazy, a kdo odtud přijede do Česka, nemusí do karantény. Stačí po příjezdu podstoupit antigenní test.

Litva se naopak přesunula do tmavě červené kategorie států s velmi vysokým rizikem infekce koronavirem. Fakticky se ale pro cestující přijíždějící odtud nic nemění, povinnosti při návratu jsou totožné jako u zemí s vysokým rizikem, mezi nimiž byla Litva dosud. Kdo není očkován nebo nemoc neprodělal, musí po příjezdu do Česka nejméně na pět dní do izolace, potom může na PCR test, a je-li výsledek negativní, karanténa teprve skončí.

Mapa cestovatele od 27. 9.
Zdroj: ČT24/MZV

Vláda zmírnila pravidla pro kroužky

Vláda v pondělí odpoledne projednala i změny, které se týkají vnitrostátních pravidel vztažených ke covidu-19. Žáci a studenti se nebudou od čtvrtka 30. září kvůli návštěvám zájmových kroužků muset prokazovat bezinfekčností, pokud budou z jedné školy nebo neměnného kolektivu. V rámci úpravy mimořádného opatření proti šíření covidu-19 to schválila vláda, řekl po jednání ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Při účasti 20 a více osob při volnočasových aktivitách nyní stát požaduje předložení negativního testu na covid-19, dokladu o prodělání nemoci nejvýše před 180 dny či dokončené očkování. Nutné to nově nebude v případě dětí z jedné školy či neměnných kolektivů, i kdyby byly z různých škol.

„Bude nutné v tomto směru vést evidenci účastníků, aby bylo snazší trasování, pokud se objeví případy infekce,“ doplnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoV Česku je nedostatek krytů. Alternativou mohou být garáže i sklepy

V Česku je nedostatek bezpečnostních krytů. Aktuálně jich hasiči evidují jen přes patnáct set. V případě ohoržení by jejich kapacita vystačila jen pro zlomek obyvatel. Praha proto začne vyhledávat vhodné prostory pro takzvané improvizované úkryty, tedy bezpečná místa, kde by lidé přečkali jen nezbytně nutnou dobu. Typově jde například o podzemní chodby, sklepy, nebo podzemní parkoviště. S vytipováním budou pomáhat hasiči i univerzity. Zároveň ale vznikají i nové kryty, které staví soukromé firmy.
před 9 mminutami

Obstrukce nejsou v dějinách tuzemských parlamentů nic nového

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.
před 36 mminutami

Ministry čeká první jednání po vládních dovolených, zabývat se budou suchem

Ministři se v pondělí sejdou na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývat se budou mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
před 5 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 8 hhodinami

VideoS bojem proti svalové atrofii pomáhá genová terapie. Pojišťovna ale nehradí vše

Pětiletá Zuzana bojuje se spinální svalovou atrofií. Nemoc jí oslabila svaly od kolen dolů. Vrozené onemocnění jí diagnostikovali v šestnácti měsících. Záhy podstoupila genovou terapii. Díky léčbě už dokáže Zuzana ujít kratší vzdálenosti sama nebo s chodítkem. Jenže léčba stojí přes půl milionu korun ročně, a to nad rámec pomoci poskytované z pojištění. S podporou přišla matčina kamarádka Zuzana Pilzová, která založila sbírku a pro její propagaci jede na kole se dvěma dětmi sedmnáctidenní cestu od Středozemního moře až k Jadranu.
před 9 hhodinami

VideoVyhodnotit přesun lidskoprávních agend chce vládní zmocněnkyně na konci roku

Uplynul měsíc a půl od převodu lidskoprávních agend z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Fungování chce vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) vyhodnotit na konci roku. Proti změnám protestovala opozice i část odborníků – zhruba padesát jich z poradních orgánů odešlo. „Nikdo z nás – z těch odcházejících – neříká, že není možné změnit stav, který byl. Ale domníváme se, že by se k takové změně mělo přistoupit na základě odborných analýz a podkladů,“ sdělila rezignující šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová. Podle ní jsou změny nekoncepční i proto, že rozdělují související agendy.
před 9 hhodinami

Nejtepleji bylo ve Strážnici, a to 37,6 stupně. V pondělí mají dorazit bouřky

Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend téměř pro celou zemi, omezili v neděli meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. Tam na řadě míst opět padly teplotní rekordy pro daný den. Nejvyšší teplotu naměřili ve Strážnici – 37,6 stupně Celsia. V pondělí pak většinu Česka zasáhnou silné bouřky s nárazy větru a kroupami, vyplývá z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.