V Chrudimi vznikne výsadkový pluk, kvůli rostoucímu napětí v Evropě

Nahrávám video

Z elitního chrudimského 43. praporu bude výsadkový pluk. Ten se stane základem síly okamžité reakce. Její součástí bude i velitelství kybernetických sil a informačních operací národního logistického zabezpečení. Pluk zdvojnásobí počet vojáků. Modernizace vojenského zázemí a budování nových objektů budou stát v první etapě 200 milionů korun. Celá transformace skončí nejpozději v roce 2026.

„Důvodem je změna ve světě, v roce 2014 došlo k anexi Krymu, pokračuje hybridní konflikt na východní Ukrajině. Od roku 2015 probíhá migrační krize. Pro většinu států NATO to byl budíček z hlediska bezpečnosti,“ řekl velitel praporu Ivo Zelinka.

O tom, že na základech současného 43. výsadkového praporu v Chrudimi vznikne pluk, hovořili zástupci armády už dřív. Prapor nyní čeká budování a oprava nemovitostí, nábor nováčků a akvizice zbrojního materiálu.

V roce 2021 už bude pluk schopný operací a stane se takzvanou silou okamžité reakce, čímž se rozumí, že stovky výsadkářů budou schopny reagovat na nějaký konflikt v řádu hodin. Prapor nyní čeká budování a oprava nemovitostí, nábor nováčků a akvizice zbrojního materiálu. „Ve vojenské hantýrce tomu říkáme odstrašení. Ve chvíli, kdy jste na nějakou variantu důkladně připravení, snižujete variantu, že ji proti vám protivník skutečně použije,“ řekl Zelinka.

„Výsadkáři z Chrudimi budou i nadále plnit úkoly na území České republiky i v zahraničí. Půjde především o operace v týlu nepřítele, záchranu pilotů, vyhledávání a likvidaci nepřítele, evakuace ohrožených občanů a plnit budou dál i mise, jako například v Afghánistánu nebo Mali,“ uvedl redaktor ČT Erik Knajfl.

Zástupci armády řekli, že jejich množství bude po dokončení transformace na pluk dvojnásobné. Zelinka nemá obavy, že by byl s náborem problém. Zájemci jsou. „Už teď je mezi vojáky o zařazení velký zájem a v rámci výsadkového pluku budou v Chrudimi sloužit i třeba členové aktivních záloh,“ dodal redaktor ČT.

„Budeme nabírat 70 až 100 vojáků ročně. Magie padáku a druhu vojska pro devatenáctileté kluky a holky existuje. Dobrodružná motivace je tam vždycky přítomná. Byla i u mě, když jsem šel do armády. Výběr druhu vojska a vlastenecká  motivace doplňují triádu, proč se k nám hlásí,“ řekl Zelinka. 

Kasárna čeká modernizace, město rozšíří místa ve školách i školkách

Změna se dotkne i kasáren v Chrudimi. Investice do modernizace budov a okolí přesáhnou v první etapě 200 milionů korun, modernizací projde i tamní letiště, které slouží k výcviku výsadkářů, vznikne například i armádní tunelová střelnice. Město pak plánuje rozšíření škol a školek kvůli příchodu dalších vojáků i jejich rodin.

Údaje o tom, kolik vojáků slouží v Chrudimi, armáda nezveřejňuje. Když letos Chrudim kvůli zamýšlenému rozšíření praporu na pluk měnila územní plán, starosta František Pilný (ANO) řekl, že pro město to bude znamenat navýšení počtu o 600 vojáků.

Po modernizaci kasáren bude vjezd jinde, aby technika nerušila lidi z obytné zóny. Počítá se s výstavbou parkovacího domu pro 350 vozidel a parkoviště pro 150 aut. Vojáci už tak nebudou nechávat svá auta mimo areál. Armáda také přistaví další patro na ubytovnu, čímž se zvýší její kapacita o 150 míst. Stavět se bude i nový sklad, pracovní zóna a budova štábu.

Areál nyní zabírá sedm hektarů, dalších pět hektarů vedle něj armáda koupí od katolické církve, jednání jsou podle Zelinky asi ve dvou třetinách. Další pozemek patří soukromníkovi. Nové pozemky zajistí místo pro technické zázemí pluku.

Ani letiště už v současnosti neodpovídá potřebám budoucího pluku. Armáda proto postaví nové parkoviště pro 100 aut, tunelovou střelnici a opraví hangár. V plánu je také nový atletický ovál a sportovní hala pro míčové sporty s místem pro 250 diváků. Sportovní zázemí bude v časech, kdy ho nebudou používat vojáci, sloužit i veřejnosti. U letiště by také mělo být muzeum výsadkových vojsk. „Prioritní variantou je výstavba muzea s neomezeným přístupem veřejnosti včetně parkovacích ploch, toalet a podobně,“ dodal Zelinka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči měli kvůli bouřkám 715 zásahů, vyjížděli hlavně ke spadlým stromům

Hasiči měli kvůli bouřkám od pátečního odpoledne 715 zásahů, nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji. Čerpali především vodu ze zatopených sklepů a odklízeli popadané stromy, informovali na síti X. Někde voda podemlela železniční trať. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ojediněle napršelo až kolem 100 milimetrů za posledních 24 hodin. Někde toky dosáhly povodňových stupňů, to už by v sobotu podle ČHMÚ nemělo nastat.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla mířícího z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla mířícího z Česka dva lidé. Podle českého ministerstva zahraničí to ale nebyli čeští občané. Stroj byl registrovaný v Německu, napsala agentura DPA. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena v pátek ve večerních hodinách, uvedla agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko zasáhly bouřky, kvůli dešti měli hasiči stovky výjezdů

Česko zasáhly v pátek a v noci na sobotu bouřky s vydatným deštěm. Hasiči měli od 15:00 do 22:00 hodin 370 výjezdů. Nejvíce jich měli ve Středočeském a Jihočeském kraji a v Praze. Na hranicích s Německem a Rakouskem je doprovázely nárazy větru až sedmdesát kilometrů za hodinu. Na Benešovsku a v okolí Slap meteorologové evidovali úhrn srážek okolo 50 milimetrů za hodinu. Pražské potoky Botič a Rokytka dosáhly prvního povodňového stupně. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chystaný zákon o předkupním právu podle kritiků přihrává agrokoncernům

Ministerstvo zemědělství podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) předloží návrh zákona o předkupním právu pro zemědělské pozemky. Ve hře jsou teď dvě podoby – jedna z nich by zavedla předkupní právo těch, co na pronajatých pozemcích hospodaří. Podle kritiků jde o prolomení vlastnického práva a pomohlo by to hlavně velkým holdingům.
před 5 hhodinami

Počet mladých podnikatelů se v Česku za deset let více než zdvojnásobil

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) podnikalo na konci roku 2025 celkem 17 270 lidí do dvaceti let, jejich počet se tak od konce roku 2016, kdy jich bylo 8243, více než zdvojnásobil. Nejvíce se mladí podnikatelé věnují oblastem jako stavebnictví, sport, zábava, doprava nebo IT, sdělila ČT Finanční správa ČR.
před 6 hhodinami

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 16 hhodinami

VideoZamítl by je i Marťan, komentuje Vystrčil zákony vrácené sněmovně

Zákony vrácené tento týden Senátem sněmovně byly špatně připravené a podle horní parlamentní komory by fungování země škodily, řekl v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nedostatky vrácených návrhů byly podle něj tak zjevné, že by předlohy „zamítl i Marťan“. Senátoři tento týden vrátili poslancům mimo jiné stavební novelu či znovuzavedení EET. Mezi dalšími tématy rozhovoru, který moderoval Jiří Václavek, byla třeba také role Senátu a jeho chystaná volební obměna, příprava státního rozpočtu či výročí srpnové okupace.
před 17 hhodinami

Pavel na pietě u Českého rozhlasu v Praze vyzval k obraně nezávislých médií

Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce byly naplánovány i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.