V letošním roce rekordně přibylo případů spály. Za prvních osm měsíců prodělalo nemoc 5 335 pacientů, což je nejvíce od roku 2011. Nejvíce nemocných bylo letos v březnu. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle odborníků je důvodem promořování populace běžnými infekcemi po rozvolnění proticovidových opatření.
V Česku je letos nejvíce případů spály za posledních třináct let
Případů začalo přibývat už loni v prosinci, potvrzuje Jitka Částková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. „K nárůstu spály začalo docházet před koncem roku 2022.“ Spálu v posledním měsíci loňského roku prodělalo 439 lidí.
Od té doby počty až do června narůstaly. „Maximum hlášených případů bylo zaznamenáno v březnu 2023,“ říká Částková. Právě v tomto měsíci nemoc prodělalo celkem 973 lidí. Situace se začala uklidňovat až během léta.
Celkově v letošním roce prodělalo spálu 5335 pacientů, ve stejném období v roce 2022 to přitom bylo jen 337 případů. Celkově je tak letošní rok nejsilnější za posledních třináct let.
Důvodem je konec proticovidových opatření
Podle odborníků je důvodem zvýšeného počtu nakažených rozvolnění proticovidových opatření. Během nich se totiž lidé nestřetávali s běžnými respiračními viry a bakteriemi. „Populace se s nimi nesetkávala, a proto po rozvolnění začalo docházet k promořování,“ vysvětluje důvody Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Jeho slova potvrzuje i primářka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka Hana Roháčová. „Po návratu k běžnému režimu se počet nákaz nejen u spály zvýšil, protože jedinci se opět setkávali s infekcemi.“
Odborníci také zvažují, jestli nedošlo ke změnám na úrovni původce nemoci, tedy u streptokoka. To by mohlo znamenat například to, že je více nakažlivý. „Zatím ale jednoznačné opravdu zásadní změny například v produkci faktorů virulence prokázány nebyly,“ potvrzuje Trojánek.
Nemoc postihuje převážně děti
„Tato problematika se týká zejména děti předškolního a mladšího školního věku,“ popisuje Trojánek. Vzhledem k omezení kontaktů v dětských kolektivech během covidu tak počet případů letos stoupl. Několik pacientů bylo ale i mezi dospělými, jak přednosta Trojánek doplňuje. „V případě dospělých jsme zaznamenali několik případů závažného průběhu infekce postihující zejména kůži a měkké tkáně.“
Inkubační doba nemoci jsou 2–4 dny, výjimečně je i delší. Projevuje se teplotou, bolestí v krku a vyrážkou. Ta může být v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen a v podpažních jamkách. Léčba nemoci je zpravidla antibiotická, jak popisuje René Hrdlička, místopředseda České pediatrické společnosti. „Penicilin, v případě alergie dítěte na penicilin jiné antibiotikum dle tolerance.“
