Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí. Potvrdil to mluvčí ústavu Pavel Ryjáček. Platforma, kterou ústav zakládal, mu v lednu pozastavila členství kvůli tomu, že v něm působí bývalí komunisté. Podle dopisu ředitelky ÚSTR Pavly Foglové ale ústav trvá na tom, že platforma nepostupovala v souladu s vlastními stanovami a rozhodnutí o pozastavení členství je neplatné. Do sporu už se vložil i premiér Bohuslav Sobotka. Po ústavu bude chtít vysvětlení, proč z platformy vystoupil.
Platforma evropské paměti a svědomí sdružuje 43 obdobných ústavů z evropských zemí. S kritikou ÚSTR začala s nástupem jeho nového vedení. Letos v lednu mu pak pozastavila členství kvůli tomu, že s ní odmítl komunikovat o údajné komunistické minulosti pěti členů vědecké rady. Mezinárodní sdružení varovalo před pozastavením členství český ústav už v listopadu 2013.
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů žádala platformu, aby do 15. února zrušila usnesení o pozastavení členství. Zároveň požadovala zápis z jednání, kterým platforma členství pozastavila. Pokud by se tak nestalo, hrozil ÚSTR úplným odchodem z platformy. V polovině února prý ale prezident platformy Göran Lindblad doložil ústavu pouze úryvek ze zápisu z jednání platformy s tím, že žádost o zrušení o pozastavení členství nemá důvod. Proto je ústav přesvědčen, že rozhodnutí platformy je neplatné.
Pavel Ryjáček, mluvčí ÚSTR: „Pozastavení členství je záležitost, která ve stanovách platformy nemá žádnou oporu. Ústav shledal tento krok jako čistě účelový a určený spíš médiím… Platforma evropské paměti a svědomí sídlí v Praze a má kancelář v budově ÚSTR. Na nás to působí jako obyčejná vlivová agentura, kterou si před pár lety založili lidé blízcí ODS.“
Etický kodex platformy členským organizacím zakazuje, aby zaměstnávaly ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci. Právě ÚSTR nedokázal dosud rozptýlit podezření, že takoví lidé v jeho rámci pracují. Předsedkyně rady Emilie Benešová ale už dříve uvedla, že žádné provinění ústavu nevidí. „Platforma nebyla schopna dokázat, že ÚSTR porušil kodex. Ústav si není vědom, že by vědomě zaměstnával lidi z komunismu,“ prohlásila v Interview DD.
Ryjáček: Platforma nás tlačila do bolševického kádrování, to jsme odmítli
Podle ÚSTR jde zřejmě o to, že někteří členové vědecké rady byli kdysi členy KSČ. Ti ale nejsou zaměstnanci ústavu. „Platforma nás tlačila do v podstatě bolševického kádrování a my jsme ho odmítli. To, že byl někdo jako Petr Pithart nebo Vilém Prečan v 50. nebo v 60. letech v komunistické straně a potom si to odčinil svou prací v disentu nebo v emigraci, to pro nás opravdu není důvod, abychom takového člověka do vědecké rady nezvali. Rozhodující jsou odborné a další kvality,“ řekl České televizi Ryjáček.
Ústav od začátku žádal, aby se usnesení o pozastavení členství zrušilo, tvrdí, že své postoje opakovaně vysvětloval. Považuje proto za politováníhodné, že vývoj dospěl až do tohoto stavu. I po vystoupení z platformy ale věří, že jeho vzájemnou spolupráci s jednotlivými členy platformy to neovlivní. V dopise zdůraznil, že nikdy nerezignoval a nehodlá rezignovat na cíle, které obsahuje smlouva o založení platformy.
