Předsedkyně rady ÚSTR: Ústav exkomunisty vědomě nezaměstnává

Praha - Předsedkyně rady Ústavu pro studium totalitních režimů Emilie Benešová tvrdí, že ÚSTR ve svých řadách bývalé funkcionáře KSČ vědomě nezaměstnává. Prohlásila to v Interview DD poté, co minulý týden Platforma evropské paměti a svědomí kvůli možnému porušení etického kodexu pozastavil ÚSTR členství. Ústav podle ní nemá ke zjišťování podrobností o minulosti svých zaměstnanců žádné prostředky.

Platforma evropské paměti a svědomí, která sdružuje 43 evropských institucí, minulý týden pozastavila členství ÚSTR. Vysvětlila to tím, že český ústav prý odmítá odpovědět na dotazy ohledně minulosti pěti členů vědecké rady, kteří byli členy KSČ. Etický kodex platformy totiž svým členům zakazuje, aby zaměstnávali ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci.

Český ústav přitom nebyl dosud schopen platformě na dotaz týkající se této záležitosti odpovědět. Podle předsedkyně Rady ústavu Emilie Benešové se ale ÚSTR ničím neprovinil. „Platforma nebyla schopna dokázat, že ÚSTR porušil kodex. Ústav si není vědom, že by vědomě zaměstnával lidi z komunismu,“ prohlásila v Interview DD.

Platforma se ústavu na minulost nových členů rady dotazovala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle Benešové ale není možné, aby ÚSTR tyto informace po svých zaměstnancích na zákládě tohoto zákona požadoval. „Není v kompetenci ústavu, abychom platformě předložili důkazy. Můžeme se členů zeptat a oni nám mohou odpovědět, nemáme ale žádné možnosti, jak tyto údaje dokázat,“ poznamenala s tím, že evropská platforma se mohla radních zeptat přímo sama.

Emilie Benešová, předsedkyně Rady ÚSTR:

„Jako členka rady jsem odsouhlasila jejich jmenování do vědecké rady. Proč bychom ty lidi měli kádrovat ještě po politické stránce, když jejich minulost je dostatečně známá.“

Mezinárodní organizace před pozastavením členství varovala už loni v listopadu. Kromě zvolení pěti bývalých komunistů do vědecké rady, kterým mohl ústav porušit etický kodex platformy, se sdružení nelíbilo jmenování ředitelky Pavly Foglové bez výběrového řízení a údajné plány na přerušení činnosti oddělení digitalizace ústavu. 

Po přerušení členství se zástupci platformy nechali slyšet, že s nimi tuzemská instituce odmítla komunikovat a odmítla jim i požadované informace poskytnout. Benešová to však v Interview DD popřela. „Není pravda, že jsme nekomunikovali, platformě jsme odpověděli, že ústav nikoho takového nezaměstnává a pozvali jsme zástupce platformy, aby si to sami ověřili,“ tvrdí šéfka rady.

Emilie Benešová
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Při digitalizaci nejde o počet stran

Od letošního března by měl v ÚSTR platit nový organizační plán. Podle něho se má úsek digitalizace archivních materiálů StB převést pod Archiv bezpečnostních složek. Tento Archiv spravující materiály bývalé tajné policie by tak měl nově začít kontrolovat digitalizaci svých archiválií.

Takovýto krok, který znamená přesun majetku i části zaměstnanců, ovšem vyvolal mezi řadou odborníků vlnu nevole. Někteří tvrdí, že změny nejsou bez novelizace zákonů proveditelné. Jiní kritici jsou zase přesvědčeni, že smyslem plánovaných změn je zpomalit současné relativně svižné tempo digitalizace historicky citlivých materiálů.

Archiv bezpečnostních složek
Zdroj: ČT24

Nejvyšší radní s tímto výkladem nesouhlasí, digitalizace bude podle ní probíhat podle současného režimu, dokud se nevytvoří speciální software, jenž umožní vylepšené vyhledávání v archiváliích. „V současnosti pokud chcete v ústavu vyhledávat a neznáte jméno člověka, tak v podstatě nedostanete žádný dokument,“ tvrdí Benešová s tím, že při digitalizaci nejde o počet stran, ale o to, jak stránky vyhledat a ztotožnit je s originálními materiály.

„Skenovat se bude dál podle plánu Archivu bezpečnostních složek. Ovšem ne takto chaoticky, ale bude se digitalizovat systematicky, podle pravidel, které ústav vytvoří,“ dodala.

Benešová nesouhlasí ani s výtkou o potřebě změny zákona k přesunu digitalizačního oddělení pod Archiv. Rada jako nejvyšší orgán ÚSTR podle ní plní funkci zřizovatele, a proto „podle právních stanovisek může měnit organizační strukturu ústavu“. „Zákon nemusí být změněn, protože zákon ústavu ukládá digitalizovat převzaté dokumenty, což zůstane zachováno,“ slibuje Benešová

Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem. Rada mimo jiné volí a odvolává ředitele ÚSTR. Dalšími orgány ÚSTR je Vědecká rada, jež je odborným poradním orgánem ředitele pro badatelskou činnost, a Ediční rada. Bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman navíc zřídil Poradní kolegium ředitele.

Na jaře má být vybrán nový ředitel ústavu

Činnost ústavu, jenž má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí od jeho vzniku pře politiků. Minulý rok nejvíc rozvířilo hladinu odvolání ředitele Daniela Hermana, jehož rada ÚSTR následně bez soutěže nahradila na přechodnou dobu Pavlou Foglovou. Rada uvedla, že nebyla s Hermanovou prací spokojena.

Emilie Benešová, která na konci října v čele rady ÚSTR nahradila novinářku a někdejší disidentku Petrušku Šustrovou, patřila k Hermanovým kritikům. Herman se svému odvolání bránil s tím, že bylo politicky motivované. Rada ovšem jeho tvrzení popírala. Na Hermanovu stranu se přidala například ODS, která obvinila ČSSD, že chce ústav ovládnout. Sociální demokraté to ostře odmítali a naopak tvrdili, že ODS využívá ústav k politickým bojům.

Letos na jaře se bude ředitel ústavu vybírat znovu. Po dvoukolovém konkurzu nového šéfa určí desetičlenná komise, jejíž složení je dosud tajné. Do poloviny února by měli členové komise vyhodnotit koncepce budoucího rozvoje a směřování vědeckého ústavu, které musí každý uchazeč o nejvyšší funkci předložit. Prozatimní ředitelka Pavla Foglová se do tohoto konkurzu nepřihlásila.

„Koncepce jsme již členům výběrové komise rozeslali. V okamžiku, kdy budeme znát hodnocení vědecké komise, jména uchazečů i jejich koncepce zveřejníme na webových stránkách,“ uvedla Emilie Benešová v Interview DD. Jméno nového ředitele by pak mělo být známo nejpozději na konci dubna.

Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Vydáno pod