Ústavní soud potvrdil bývalému soudci Berkovi sedmiletý trest

Ústavní soud odmítl stížnost někdejšího ústeckého soudce Jiřího Berky, jenž si má odpykat sedmiletý trest vězení. Definitivně tak uzavřel trestní řízení v kauze zmanipulovaných konkurzů kolem Berky. Usnesení je dostupné v databázi Ústavního soudu.

Bývalý soudce potrestaný za zneužívání pravomoci ve prospěch zločinného spolčení uplatnil ve stížnosti procesní výhrady i námitky k hodnocení důkazů. Tvrdil, že jeho podrobné výpovědi nevěnovala justice patřičnou pozornost a bagatelizovala ji.

Berka si stěžoval také na délku trestního řízení, která se prý dostatečně nepromítla v uloženém trestu. Podle Berky v novodobé české historii neexistuje jiná trestní kauza, která by od zahájení trestního stíhání do vynesení pravomocného rozsudku trvala bezmála sedmnáct let. Trest sedm let vězení po tak dlouhém procesu označil za nezákonný, nepřiměřený a exemplární, naznačil možnost zastavení trestního stíhání.

Ústavní soudci uznali, že délka trestního řízení byla skutečně extrémní. „Nicméně kompenzací za nepřiměřenou délku trestního řízení je stěžovateli snížený trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby,“ stojí v usnesení. Soud také poukázal na to, že šlo o sofistikovanou organizovanou trestnou činnost, kterou Berka páchal jako soudce.

Už dříve Ústavní soud odmítl také stížnosti dalších aktérů kauzy, podnikatelů Miroslavy a Karla Melicharových a bývalého konkurzního správce Daniela Thonata. Také oni dostali nepodmíněné tresty.

Tresty všem aktérům loni potvrdil Nejvyšší soud, zrušil jen propadnutí majetku u části odsouzených. Pokládal je za špatně podložené a také nadbytečné, i s ohledem na délku řízení.

Policie začala skupinu kolem Berky odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka konkurz podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění ze zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem. Podle obžaloby způsobila skupina škodu 264 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 4 mminutami

SledujteTisková konference Petra Pavla a Volodymyra Zelenského

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 55 mminutami

ŽivěSněmovna řeší odvody živnostníků

Poslanci projednávají zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Čeká je i novela ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne by měli mít na programu volbu čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice v pátek opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
před 1 hhodinou

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 4 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 6 hhodinami
Načítání...