Konkurzní soudce Jiří Berka má jít na 8,5 roku do vězení za zmanipulované konkurzy. Táborský soud zároveň odsoudil dalších osm lidí ze skupiny kolem Berky, která podle obžaloby způsobila na základě zfalšovaných konkurzů škodu 264 milionů korun. Uložil jim tresty v rozpětí od dvouleté podmínky do 8,5 roku vězení. Policie a následně soudy řeší tento případ od roku 2003. Původně se obžaloba týkala 12 lidí, po amnestii jich zůstalo devět. Tresty nejsou pravomocné, řada obhájců už řekla, že se jejich klienti pravděpodobně odvolají.
Soudce Berka má jít za zmanipulované konkurzy na 8,5 roku do vězení
„Rozsudek není uspokojivý, ale vzhledem k tomu, jak probíhalo hlavní líčení poté, co věc byla vrácena od Vrchního soudu v Olomouci, takové rozhodnutí jsme očekávali,“ řekl Berkův obhájce Rudolf Axmann.
Středečního líčení se neúčastnil žádný z obžalovaných, všichni požádali o projednávání v jejich nepřítomnosti. Soud v součtu rozdal tresty ve výši 49,5 roku nepodmíněně, pěti lidem zabavil majetek a většině z devíti obžalovaných zakázal výkon jejich funkce.
Vyhlášení rozsudku trvalo dvě hodiny
Předseda senátu Zdeněk Kučera četl rozsudek bez odůvodnění téměř dvě hodiny. Připustil, že šlo o komplikovanou kauzu. „Podobných kauz je řada, například H-System a další. Ale i tohle byla skutečně složitá záležitost,“ řekl.
Obžaloba se týkala hlavně trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele, účasti na zločinném spolčení, poškození věřitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo nepravdivého znaleckého posudku.
Vleklý případ pozastavila i amnestie prezidenta Václava Klause v lednu 2013. Na jejím základě soud letos v září zastavil stíhání tří obžalovaných, Vladislava Větrovce, Jana Harangoza a Marty Čihákové.
Samotného Jiřího Berky se prezidentská amnestie - podle rozhodnutí táborského soudu z ledna 2013 - sice měla týkat taky, Vrchní soud v Olomouci ale v dubnu 2013 rozhodl, že pro něj a další dva obžalované amnestie platí jen částečně. Stíhání tak podle Vrchního soudu mělo pokračovat pouze v případech konkurzů některých firem.
V červnu 2013 ale napadl částečné zastavení stíhání Berky a dalších obžalovaných nejvyšší státní zástupce. Jeho dovolání vyhověl v srpnu 2014 Nejvyšší soud a věc předal táborskému soudu k novému projednání.
Soud v Táboře se kauzou začal zabývat před deseti lety
Táborský soud začal kauzu řešit v roce 2005. O pět let později Berku nepravomocně odsoudil na devět let, stejný trest dostali i obžalovaní Daniel Thonat a Vladislav Větrovec. Nepodmíněné tresty v rozmezí od 6,5 roku do osmi let si vyslechlo dalších pět mužů. Obžalovaní působili jako soudci, konkurzní správci, podnikatelé i soudní znalci.
Podstatou kauzy je podle obžaloby to, že Berka ve spolupráci s dalšími lidmi poslal na základě zfalšovaných dokumentů do konkurzu deset firem. Policie začala skupinu odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů.
K Union bance později přibylo obvinění ze zmanipulování dalších konkurzů, například společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most.