Soudce Berka má jít za zmanipulované konkurzy na 8,5 roku do vězení

Nahrávám video

Konkurzní soudce Jiří Berka má jít na 8,5 roku do vězení za zmanipulované konkurzy. Táborský soud zároveň odsoudil dalších osm lidí ze skupiny kolem Berky, která podle obžaloby způsobila na základě zfalšovaných konkurzů škodu 264 milionů korun. Uložil jim tresty v rozpětí od dvouleté podmínky do 8,5 roku vězení. Policie a následně soudy řeší tento případ od roku 2003. Původně se obžaloba týkala 12 lidí, po amnestii jich zůstalo devět. Tresty nejsou pravomocné, řada obhájců už řekla, že se jejich klienti pravděpodobně odvolají.

„Rozsudek není uspokojivý, ale vzhledem k tomu, jak probíhalo hlavní líčení poté, co věc byla vrácena od Vrchního soudu v Olomouci, takové rozhodnutí jsme očekávali,“ řekl Berkův obhájce Rudolf Axmann.

Středečního líčení se neúčastnil žádný z obžalovaných, všichni požádali o projednávání v jejich nepřítomnosti. Soud v součtu rozdal tresty ve výši 49,5 roku nepodmíněně, pěti lidem zabavil majetek a většině z devíti obžalovaných zakázal výkon jejich funkce.

Vyhlášení rozsudku trvalo dvě hodiny

Předseda senátu Zdeněk Kučera četl rozsudek bez odůvodnění téměř dvě hodiny. Připustil, že šlo o komplikovanou kauzu. „Podobných kauz je řada, například H-System a další. Ale i tohle byla skutečně složitá záležitost,“ řekl.

Akceptujeme stanovisko vrchního soudu, že  společenská nebezpečnost jejich jednání je natolik vysoká, že je potřebné, aby byli uznámi vinými.
Zdeněk Kučera
Předseda trestního senátu Krajského soudu v Táboře

Obžaloba se týkala hlavně trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele, účasti na zločinném spolčení, poškození věřitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo nepravdivého znaleckého posudku.

Vleklý případ pozastavila i amnestie prezidenta Václava Klause v lednu 2013. Na jejím základě soud letos v září zastavil stíhání tří obžalovaných, Vladislava Větrovce, Jana Harangoza a Marty Čihákové.

Samotného Jiřího Berky se prezidentská amnestie - podle rozhodnutí táborského soudu z ledna 2013 - sice měla týkat taky, Vrchní soud v Olomouci ale v dubnu 2013 rozhodl, že pro něj a další dva obžalované amnestie platí jen částečně. Stíhání tak podle Vrchního soudu mělo pokračovat pouze v případech konkurzů některých firem.

V červnu 2013 ale napadl částečné zastavení stíhání Berky a dalších obžalovaných nejvyšší státní zástupce. Jeho dovolání vyhověl v srpnu 2014 Nejvyšší soud a věc předal táborskému soudu k novému projednání.

Nahrávám video

Soud v Táboře se kauzou začal zabývat před deseti lety

Táborský soud začal kauzu řešit v roce 2005. O pět let později Berku nepravomocně odsoudil na devět let, stejný trest dostali i obžalovaní Daniel Thonat a Vladislav Větrovec. Nepodmíněné tresty v rozmezí od 6,5 roku do osmi let si vyslechlo dalších pět mužů. Obžalovaní působili jako soudci, konkurzní správci, podnikatelé i soudní znalci.

Soudce Zdeněk Kučera
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Podstatou kauzy je podle obžaloby to, že Berka ve spolupráci s dalšími lidmi poslal na základě zfalšovaných dokumentů do konkurzu deset firem. Policie začala skupinu odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů.

K Union bance později přibylo obvinění ze zmanipulování dalších konkurzů, například společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna bude o zrušení poplatků pro ČT a ČRo hlasovat v sobotu v půl páté ráno

Sněmovna bude v prvním kole o zrušení rozhlasových a televizních poplatků hlasovat v sobotu 24. října ve 4:36. Rozhodla o tom hlasy vládní koalice na návrh předsedy SPD a Sněmovny Tomia Okamury. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání tohoto vládního návrhu. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která varuje před zestátněním obou veřejnoprávních médií a o ohrožení jejich nezávislosti. Uvedla také, že koalice hlasování dosáhla nezákonným způsobem za cenu porušení jednacího řádu.
09:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Lidé před sněmovnou protestují proti záměru zrušit poplatky za ČT a ČRo

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
19:41Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 3 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 5 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.