Amnestii v kauze kolem Berky znovu projedná soud

Praha - Justice musí opět řešit rozsah amnestie v kauze údajných konkurzních podvodů kolem ústeckého soudce Jiřího Berky. Podle záznamu v databázi InfoSoud nařídil nové projednání věci Nejvyšší soud (NS). Nové rozhodnutí má vynést táborská pobočka Krajského soudu v Českých Budějovicích. „Já bych byla ráda, pokud by soudní řízení proběhlo velmi rychle, aby důkazy, které byly obstarány, mohly být ještě s určitým odstupem použitelné,“ uvedla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Dovolání k NS před časem podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jenž
nesouhlasil s částečným zastavením stíhání Berky a bývalých konkurzních správců
Daniela Thonata a Lubora Kindla. Právníci Thonata a Kindla se naopak domáhali
úplného zastavení stíhání. „V současné chvíli neznáme odůvodnění rozhodnutí NS. Nevíme tedy, do jaké míry se ztotožnil s naší argumentací, nicméně vítáme, že dospěl k tomuto závěru,“ řekl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Zeman taktéž tvrdí, že amnestie bývalého prezidenta Václava Klause se na Jiřího Berku nevztahuje. Činy, za které byl stíhán, prý přesahovaly její podmínky. „Berka byl stíhán pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele a spolčení. V takovém případě se o třetinu zvyšuje sazba na daný trestný čin. Poté už tedy nedosahuje parametrů, na které se vztahovala amnestie prezidenta,“ zmiňuje nejvyšší žalobce. Žalobci tak uspěli s námitkou, že Berkovi hrozí až 13 let vězení, zatímco amnestie platila maximálně pro kauzy se sazbou deseti let.

Podle původní obžaloby gang způsobil deseti firmám, které Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, škodu 264 milionů. Dalších 202 milionů se prý pachatelé z firem pokusili odčerpat. Nechávali proplácet fiktivní faktury, své soukromé zahraniční cesty nebo neprovedené práce. Prodávali také majetek firem pod skutečnou cenou.

Soudce Berka údajně vyhlašoval konkurzy na vybrané společnosti, aniž měl dostatečné podklady o tom, že jsou skutečně v úpadku. Gang měl podle obžaloby krytí v tajných, službách, v policii i v justici - tyto kontakty měl za protislužby zajišťovat spoluobžalovaný Vladislav Větrovec. 

Amnestii oznámil Klaus loni na Nový rok. Zastavil stíhání trvající déle než osm let u trestných činů se sazbou do deseti let vězení. Rozhodnutí dopadlo také na řadu případů hospodářské trestné činnosti s vysokou škodou. Nejvyšší soud už na základě série dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil zastavení stíhání v nejméně sedmi případech. Důvodem bylo většinou to, že se obžalovaní nějakou dobu skrývali v zahraničí.

Vybrané události v kauze Berka

  • Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Jiří Berka poslal 31. března 2003 na základě padělaných listin do konkurzu Union banku, 15. dubna ho zadržela a obvinila policie.
  • V únoru 2004 padlo i obvinění kvůli podezřelým konkurzům na další firmy, kromě Berky i na konkurzního správce Daniela Thonata, zástupce konkurzního správce Petra Tuhého, soudního znalce Martina Jurenku a zaměstnance zpeněžování podstaty Lubora Kindla.
  • Po rozšíření obvinění za konkurz na Zbrojovku Brno a Retemu byli nově obviněni tehdejší prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec a konkurzní správkyně Marta Čiháková.
  • Žalobkyně před soudem navrhla v dubnu 2009 tresty pro 12 obžalovaných. Nejpřísnější dvanáctiletý trest pro Berku.
  • O rok později odsoudil táborský krajský soud Berku, Thonata a Větrovce na devět let.
  • Olomoucký vrchní soud v neveřejném zasedání v květnu 2012 zrušil rozsudek z dubna 2010 a případ vrátil táborskému krajskému soudu, jemuž nařídil lépe odůvodnit rozsudek.
  • 11. ledna 2013 zastavil soud na základě novoroční prezidentské amnestie nepravomocně Berkovo stíhání. Podle soudu se amnestie v celém rozsahu týká rovněž Thonata a Kindla, částečně pak Vladislava Větrovce a Marty Čihákové. Státní zástupce podal proti zastavení stíhání stížnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...