Předvolební kampaň formálně trvá téměř již měsíc a pokračovat bude ještě dalších osm měsíců. Pro Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí to bude znamenat, že bude mít mnohem více práce s kontrolami výdajů na kampaň, než měl po minulých volbách. Úřadem však nyní zmítají spory kvůli organizačnímu řádu. Podle člena jeho vedení Jana Outlého soustředí všechny pravomoce do rukou předsedy, toho by v budoucnu mohl potenciální politicky angažovaný ředitel zneužít. Jan Outlý byl hostem Interview ČT24.
Úřad pro dohled nad stranami vstoupil do kampaně rozpolcený. Předseda může vše a nelze ho zastavit, varoval člen vedení
Jan Outlý v Interview ČT24: „Letošní kampaň probíhá v situaci, kdy strany již vědí, jaká jsou její pravidla.“ (zdroj: ČT24)
Úřad pro dohled nad hospodařením stran bude letos dohlížet na druhé sněmovní volby od svého vzniku. Do nového roku však vstoupil rozpolcen. Členové vedení si stěžují na předvánoční změnu organizačního řádu. Tvrdí, že posílil pravomoce předsedy a může umožnit zásahy do nezávislého výkonu dohledu a kontroly nad kampaní.
Předseda úřadu Vojtěch Weis, kterého ostatní členové kritizovali pro špatnou komunikaci, obavy odmítl. „Nový organizační řád není žádnou hrozbou a doufám, že fungování úřadu bude dál pokračovat,“ řekl Weis ve čtvrtek, kdy jej spolu s členem úřadu Tomášem Hudečkem pozvali na své jednání poslanci ze sněmovního kontrolního výboru.
Uzákonit pravidla, navrhuje Outlý
Další člen úřadu Jan Outlý v Interview ČT24 předsedova slova odmítl. „Takto řečeno to není pravda. Podíváme-li se do organizačního předpisu, tak všichni zaměstnanci včetně členů, kteří jsou veřejnými funkcionáři, jsou pod řízením předsedy. Předseda schvaluje veškeré jejich kroky, členové bez pověření předsedou se za aktuálního stavu ani nemohou pustit do kontroly,“ poukázal.
Za nejlepší řešení napětí ve vedení dohledového úřadu by považoval, kdyby se pravidla pro fungování instituce dostala do zákona. Domnívá se, že je především v zájmu samotných politických stran zajistit, že předseda nebude mít ve svých rukou všechny pravomoci.
„Za současné situace se může stát, že se předsedou stane někdo, kdo si nebude brát servítky. Nic mu nebude bránit v tom, aby některé strany úplně otevřeně preferoval, některé nepreferoval, a není páka, jak s ním pohnout. Ten člověk je neodvolatelný, má pevný plat a neexistují žádné mechanismy uvnitř úřadu, jak ho korigovat,“ poukázal Outlý.
Volební kampaň již začala. Úřad bude mít nejvíce práce až po volbách
Že ke sporům dochází na začátku předvolební kampaně, podle Outlého nutně neznamená komplikaci, protože z pohledu úřadu vyvrcholí až po volbách. Zatím pouze monitorují dění. „Pokud máme něco kontrolovat, tak to můžeme až poté, co to proběhne. Takže hlavní část naší práce přichází až po volbách, poté, co strany uzavřou volební účetnictví a zprávy o financování kampaně,“ upozornil.
Věří, že i když bude letošní kampaň nezvykle dlouhá, bude spolupráce se stranami hladší než v roce 2017, kdy pro ně platila pravidla pro kampaň včetně 90milionového výdajového limitu poprvé. Výkladu pravidel napomáhá metodika dohledového úřadu, ale i výsledky kontrol z minulých voleb a také rozsudky, které padly kvůli některým sporům.
Jan Outlý vnímá několik výzev, které letošní předvolební kampaň kontrolorům přinese. Na první pozici zařadil marketingové schopnosti vládního hnutí ANO. „Poprvé bude obhajovat vítězství ve volbách politický subjekt, který je velmi silně založen na politickém marketingu, který provozuje soustavně, můžeme říct až extenzivně. S tím se vždy pojí nebezpečí rozlišování hranice, kdy ministři vystupují z titulu ministra – držitele veřejné funkce – a kdy se ocitají v roli kandidáta ve volbách. Velká výzva bude to uhlídat, protože hranice je někdy dosti tenká,“ zdůraznil.
Politici by měli rozlišovat, kdy vystupují jako veřejní činitelé a kdy jako kandidáti
Rozpoznat rozdíl mezi běžnou prezentací politiků a předvolební kampaní může být pro dohledový úřad složité. „Prezentovat svoji práci nemůžete politikům zakázat. Problém je v tom, pokud do toho jdou veřejné peníze, pokud je facebookový profil sponzorován z veřejných peněz, tak je potřeba, aby to byl čistě pracovní profil. Máme příklady politiků, kteří na to dbají – mají tam úřední hodiny, kontakty na ministerstvo, jsou tam oficiální výstupy z ministerstva. Máme politiky, kteří nemají hranici striktně oddělenou, a tam může nastat problém,“ srovnal člen úřadu.
Jako příklad, jak složité je rozlišit, co je součást práce politika a co je kampaň, postavil Jan Outlý mítinky prezidenta Miloše Zemana s veřejností při cestách do krajů před volbami, které se konaly počátkem roku 2018.
„Vzbudily velkou polemiku. Byla otázka, jestli setkání s občany na náměstí v době kampaně se dá považovat za něco, co spadá do kampaně prezidenta. V ministerské úrovni to může nastat úplně stejně. Politik, který kandiduje znovu ve volbách, musí dbát na to, aby tam, kde vystupuje jako úřední osoba, vystupoval odděleně od situací, kdy vystupuje jako kandidát ve volbách,“ podotkl.
Na druhé straně ne vše, čím se kandidát prezentuje, je součástí kampaně, pro kterou platí devadesátimilionový limit, poukázal Outlý. Zásadní je, jestli při vzniku konkrétní prezentace došlo k něčemu, zač se obvykle platí. „Selfie vlastním mobilem venku je celkem běžná věc. Jakmile do audiovizuálního materiálu zasáhne profesionál, tak se z toho stává prostředek kampaně. Pro kandidáty to může být problém,“ uvedl.
Vyhlášeno příliš brzy? Podle Outlého jsou strany sešněrovány
Že bude letos kampaň neobvykle dlouhá, nehodnotí člen dohledového úřadu příznivě. Nesouzní s argumentem prezidenta republiky, podle kterého dostaly strany delší čas na představení svých myšlenek, ani tvrzením Ústavního soudu, podle nějž ze samotného zahájení kampaně automaticky nevyplývá, že by strany byly omezeny.
Omezení se totiž Outlý obává. „Běžnou komunikaci stran, kdy se vyjadřují k vládní politice, propagují otázky, které pro ně mají význam, musí odsunout, protože by si začaly ukrajovat z 90milionového limitu. (…) Úlohou volebního zákonodárství je zajistit férové podmínky ve fázi kampaně, která je zásadní pro voličské rozhodování. Legislativa tady není proto, aby sešněrovávala strany v běžné činnosti,“ shrnul.
Prezidentův argument, že mají strany více času na představení svých programů, potom vnímá zcela opačně. „Ve skutečnosti jim tu možnost zkomplikoval, protože stranám se začal počítat 90milionový limit. Premiér, který musí rozhodnutí prezidenta spolupodepsat, říkal, že je překvapen tím, že jsou volby vyhlášeny,“ poznamenal.
Volby do Poslanecké sněmovny vyhlásila hlava státu na 8. a 9. října 2021. Termín byl ve Sbírce zákonů vyhlášen loni 31. prosince, čím formálně začala kampaň. Další termíny, které souvisejí s volbami, nastanou v létě, zásadní bude 3. srpen, do kdy mohou strany podávat kandidátní listiny.